Od 1. července 2026 se osobám samostatně výdělečně činným („OSVČ“) snižují odvody na důchodové pojištění. Novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti („novela“), snižuje minimální měsíční vyměřovací základ ze 40 % na 35 % průměrné mzdy. Změna se promítne jak do minimálních záloh OSVČ hradících pojistné přímo správě sociálního zabezpečení, tak do paušálních záloh poplatníků v prvním pásmu paušálního režimu. Protože novela snižuje odvody zpětně od 1. ledna 2026, vzniká navíc řadě podnikatelů za první pololetí přeplatek.
Snížení minimálních záloh OSVČ mimo paušální režim
Změna se dotýká těch OSVČ, které mají v současnosti zálohy na pojistné ve výši 5 720 Kč a jejichž pojistné pro celý rok 2026 na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ je taktéž stanoveno ve výši minimálního vyměřovacího základu.
Minimální měsíční vyměřovací základ byl snížen ze 40 % průměrné mzdy na 35 % a minimální záloha na pojistné se tak snižuje z 5 720 Kč na 5 005 Kč.Nová minimální záloha 5 005 Kč bude stanovena těm OSVČ, jejichž měsíční příjem při hlavní činnosti (tj. 55 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti připadající na jeden kalendářní měsíc) nedosahuje alespoň 35 % průměrné mzdy, tedy 17 139 Kč měsíčně.
Pokud se měsíční příjem OSVČ za rok 2025 pohyboval mezi 17 139 Kč (nová hranice 35 % průměrné mzdy) a 19 587 Kč (dosavadní hranice 40 % průměrné mzdy), vypočte se nová záloha ze skutečného měsíčního příjmu. K přepočtu předpisu záloh dojde automaticky, a to počínaje první zálohou za červenec 2026.
Plný dopad snížení minimálního vyměřovacího základu ze 40 % na 35 % průměrné mzdy se projeví až při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026. Pokud měsíční příjem OSVČ nedosáhne alespoň částky 17 139 Kč, bude jí pojistné stanoveno z nového minimálního vyměřovacího základu a při výkonu činnosti po celý rok 2026 zaplatí na pojistném o 8 577 Kč méně, než by tomu bylo při původním minimálním vyměřovacím základu.
OSVČ, jejichž měsíční vyměřovací základ za rok 2025 je nižší nebo roven částce 17 139 Kč a které hradily v lednu až červnu 2026 zálohu ve výši 5 720 Kč, přičemž jejich nová minimální měsíční záloha je stanovena na 5 005 Kč, vzniká za leden až červen přeplatek ve výši 4 290 Kč.
U OSVČ, jejichž měsíční vyměřovací základ za rok 2025 se pohybuje v rozmezí od 17 139 Kč do 19 587 Kč, se výše vzniklého přeplatku odvíjí od skutečné výše vyměřovacího základu, od kterého se následně odvíjí nová výše záloh.
OSVČ mohou nejpozději do konce roku 2026 požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o vrácení rozdílu. Částku v žádosti není třeba vyčíslovat, přeplatek vyčíslí správa sociálního zabezpečení sama. Alternativně mohou OSVČ požádat, aby vzniklý přeplatek byl použit na úhradu záloh na další měsíce.
Případně lze rovněž přeplatek ponechat nevrácený a částka pak bude spolu s dalšími zálohami na rok 2026 započítána do uhrazeného pojistného při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026 a případný přeplatek na pojistném bude vrácen, avšak až v roce 2027 po podání přehledu.
OSVČ pro úplnost doporučujeme, aby si pro úplnost vždy v ePortálu ČSSZ zkontrolovaly výši svých přeplatků či nedoplatků a výši předepsaných záloh. Novou výši zálohy najdou OSVČ nejpozději do 10. 7. 2026 ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ. Rovněž doporučujeme, aby si v souladu s novou výší splatných záloh upravily trvalé příkazy k úhradě.
Snížení zálohy v prvním pásmu paušální daně
Snížení odvodů na důchodové pojištění se promítá i do paušálního režimu. Od 1. července 2026 klesá paušální záloha v prvním pásmu z 9 984 Kč na 9 162 Kč měsíčně, tedy o 822 Kč. Nová výše zálohy je poprvé splatná 20. července 2026. Druhého a třetího pásma se změna netýká.
Protože novela snižuje již zaplacené paušální zálohy zpětně za první pololetí roku 2026, vznikne poplatníkům v prvním pásmu, kteří od ledna do června hradili zálohy ve výši 9 984 Kč, přeplatek v celkové výši 4 932 Kč.
O přeplatek na paušálních zálohách za období od ledna do června 2026 ve výši 4 932 Kč si mohou poplatníci v prvním pásmu paušálního režimu snížit platbu paušální zálohy splatnou 20. července 2026 nebo některou z dalších měsíčních záloh. Namísto standardní nové částky 9 162 Kč tak v takovém případě postačí uhradit 4 230 Kč.
Nevyužije-li poplatník možnost snížení úhrady některé paušální zálohy do konce roku 2026, může požádat správce daně o vrácení přeplatku.
Poplatníkům v prvním pásmu paušální daně proto doporučujeme upravit odpovídajícím způsobem výši červencové zálohy a změnit trvalé příkazy na novou, nižší částku zálohy na paušální dani 9 162 Kč.
Dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ
Na rozdíl od zaměstnanců, za které nemocenské pojištění povinně odvádí zaměstnavatel, je nemocenské pojištění pro OSVČ dobrovolné.
U OSVČ v paušálním režimu se novela od 1. 7. 2026 projeví i v nemocenském pojištění, protože maximální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je u poplatníků v paušálním režimu navázán na měsíční vyměřovací základ příslušného paušálního pásma.
Od července 2026 činí maximální částka měsíční platby nemocenského pojištění u poplatníků v I. pásmu 533 Kč (2,7 % z maximálního vyměřovacího základu 19 710 Kč), ve II. pásmu 758 Kč a ve III. pásmu 1 159 Kč. Maximum pro I. pásmo přitom vychází již ze sníženého minimálního vyměřovacího základu (17 139 Kč zvýšeného o 15 %). Nemocenské pojištění není součástí paušální zálohy a poplatníci, kteří o něj mají zájem, se k němu musí přihlásit a hradit ho zvlášť.
OSVČ mimo paušální režim novela v oblasti nemocenského pojištění neovlivní. Maximální měsíční základ se u nich odvozuje individuálně z určeného vyměřovacího základu uvedeného na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích.
Proč o nemocenském pojištění uvažovat? Bez něj OSVČ v případě nemoci nemá nárok na nemocenskou. A ženy podnikatelky, které si nemocenské pojištění dobrovolně neplatí, nezískají nárok na peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou). U obou dávek je navíc třeba splnit minimální dobu pojištění.
Koho se změny netýkají
Novela nemá žádný dopad na vyměřovací základ ani výši záloh na zdravotní pojištění OSVČ, v této oblasti se pravidla nemění.
Stejně tak se změny nevztahují na OSVČ vykonávající pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost ani na podnikatele zařazené do druhého a třetího pásma paušálního režimu.
Beze změny zůstává situace také u OSVČ vykonávajících hlavní činnost, které nehradí minimální zálohy na sociální pojištění. Jde o podnikatele, jejichž měsíční vyměřovací základ za rok 2025 přesáhl 19 587 Kč. Ti i nadále odvádějí zálohy vypočtené ze svého skutečného vyměřovacího základu, takže se jich snížení minimálního vyměřovacího základu nijak nedotkne.