Postihy za porušení povinnosti předkládat účetní závěrky do sbírky listin

Aneta Brychová
  • 20. 11. 2020

V souvislosti s novelou zákona o obchodních korporacích byl pozměněn také zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále také jako „ZoVR“). Novela zpřísňuje dohled nad plněním povinnosti ukládat účetní závěrky do sbírky listin a zavádí novou možnost postihu tzv. „nekontaktních“ obchodních korporací, které neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku.

Od 1. 1. 2021 mohou rejstříkové soudy zahájit řízení o zrušení obchodní korporace bez likvidace, jestliže jsou současně splněny obě podmínky v § 105a ZoVR:

  1. obchodní korporace poruší povinnost předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin a
  2. obchodní korporaci se nepodaří doručit výzvu k předložení všech chybějících účetních závěrek k založení do sbírky listin.

Pokud  by obchodní korporace předkládala účetní závěrku například každé druhé účetní období, rejstříkový soud nemůže zahájit řízení o jejím zrušení. Vzhledem k tomu, že mimořádné účetní závěrky se nesestavují k poslednímu dni účetního období, může být sporné, v jakých případech povede jejich nepředložení k založení do sbírky listin ke splnění podmínky dle bodu 1.

Pokud je splněna podmínka v bodě 1, rejstříkový soud vyzve obchodní korporaci k předložení účetní závěrky v náhradní lhůtě jednoho měsíce. Výzva musí být doručena do vlastních rukou, za což se považuje i doručování prostřednictvím datové zprávy, ale náhradní doručení písemnosti je v tomto případě vyloučeno.

  1. Nepodaří-li se výzvu doručit žádným z možných způsobů, rejstříkový soud zahájí řízení o zrušení obchodní korporace a provede o tom zápis do obchodního rejstříku. Obchodní korporace může být zrušena bez likvidace nejdříve po uplynutí jednoho roku od tohoto zápisu, a to jen když v průběhu řízení nevyjde najevo, že majetek obchodní korporace stačí na úhradu nákladů likvidace. Pokud by vyšlo najevo, že majetek převyšuje náklady spojené s likvidací, soud by měl rozhodnout o zrušení obchodní korporace s likvidací. Rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nelze vydat v průběhu insolvenčního řízení.
  2. Podaří-li se výzvu doručit a obchodní korporace by na ni odpovídajícím způsobem nezareagovala, nehrozí zrušení obchodní korporace bez likvidace, ale může být uložena pořádková pokuta do výše 100 tis. Kč. Při opakovaném neuposlechnutí výzvy nebo v případě, kdy nepředložení účetní závěrky do sbírky listin může mít závažné důsledky pro třetí osoby, lze zahájit řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací i dle stávajícího znění §105 ZoVR.

Nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy v rozsahu a lhůtě stanovené zákonem o účetnictví je navíc klasifikováno jako přestupek (§ 37a odst. 1 písm. l) zákona o účetnictví), za který obchodní korporaci hrozí pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv.

Za určitých okolností, zejména kdy dojde k omezení na právech jiné osoby, by nesplnění povinností předkládat účetní závěrku mohlo vést k naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§254 odst. 2 trestního zákoníku). Za tento trestný čin může být pachateli uložen trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákaz činnosti.

Závěrem upozorňujeme, že neplnění povinnosti předkládat účetní závěrku má dopad také do právní sféry členů statutárních orgánů. Ustanovení § 106 odst. 2 ZoVR obsahuje právní domněnku, že nepředložením účetní závěrky podle § 105 ZoVR porušuje člen statutárního orgánu obchodní korporace péči řádného hospodáře.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace