Celé znění judikátu:
- Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 4. 2024, č. j. 51 Ad 1/2024 ‑ 93, a rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2023, č. j. MPSV‑2023/217792‑422/2.
- Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[1] Žalobkyně je agenturou práce poskytující zaměstnání. Na základě pravomocného rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu byla shledána vinou tím, že umožnila výkon nelegální práce cizinci (blíže viz rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2024, č. j. 7 Ads 326/2023 ‑ 33, ve kterém je toto rozhodnutí přezkoumáno). Na základě toho následně Úřad práce zahájil řízení z moci úřední, jehož výsledkem bylo odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [§ 63 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, ve znění do 31. 12. 2023].
[2] Žalobkyně proti rozhodnutí o odnětí povolení nejdříve podala odvolání, na jehož základě žalovaný upravil výrok tak, aby odpovídal předmětu zahájeného správního řízení, a ve zbytku rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Českých Budějovicích následně podanou žalobu zamítl napadeným rozsudkem.
[3] Proti napadenému rozsudku žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojila kasační stížností, se kterou spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tak, že odnětí povolení má vůči ní likvidační účinky, jelikož vede k ukončení její podnikatelské činnosti, všech smluvních vztahů a propuštění zaměstnanců. Případná náprava ztráty je nereálná. Naopak, přiznáním odkladného účinku dle jejího názoru nevzniká jiným osobám újma, stejně jako nepředstavuje hrozbu veřejnému zájmu a navíc může dále odvádět povinné platby do státního rozpočtu a podporovat českou ekonomiku svými agenturními zaměstnanci. Měla tak obecně za to, že jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku odkázal na svá vyjádření v souvisejícím řízení (řízení je vedeno pod sp. zn. 4 Ads 76/2024). Jakkoliv v odkazovaném řízení byl odkladný účinek přiznán, žalovaný trvá na tom, že jeho přiznání vede k faktickému strpění výkonu činnosti subjektem, který umožnil výkon nelegální práce. Hrozba „akademického rozhodnutí“ může naopak přijít při přiznání odkladného účinku, protože stěžovatel si může (i při zamítnutí kasační stížnosti) po třech letech požádat o nové povolení ke zprostředkování zaměstnání a nyní již z toho uplynulo osm měsíců.
[5] Nejvyšší správní soud předně předesílá, jak poukázali účastníci řízení, že podobná věc téže stěžovatelky, která se týká odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) a c) zákona o zaměstnanosti, je nyní taktéž projednávána kasačním soudem a v tomto řízení byl odkladný účinek kasační stížnosti přiznán usnesením ze dne 27. 5. 2024, č. j. 4 Ads 76/2024 ‑ 51.
[6] Kasační stížnost nemá podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. též usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24).
[7] Nyní rozhodující senát neshledal důvod, proč se od závěrů čtvrtého senátu v citovaném rozhodnutí odchýlit. Odnětí povolení, které by vedlo k ukončení podnikání stěžovatelky spolu se všemi z toho vyplývajícími důsledky, představuje pro stěžovatelku závažnou a reálně hrozící újmu. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti – v případě nepřiznání odkladného účinku – by mohlo být již pouze „akademické“, bez reálného dopadu na činnost stěžovatelky. Naproti tomu v posuzovaném případě z ničeho neplyne, že by v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vznikla újma jiným osobám. Újma bezprostředně stěžovatelce hrozící v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je zjevně nepoměrně větší, než by jeho přiznáním vznikla jiným osobám. Konečně, jakkoliv existuje veřejný zájem na tom, aby v oblasti zprostředkování zaměstnání působily pouze subjekty dodržující právní předpisy, ten nepřeváží nad možným výše uvedeným negativním dopadem na stěžovatelku (blíže viz usnesení NSS č. j. 4 Ads 76/2024 ‑ 51, body 13 až 16).
[8] Nejvyšší správní soud tak návrhu vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Přiznáním odkladného účinku soud nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek činí 1 000 Kč. Ten je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatelka zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010210924. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2024
Ivo Pospíšil
předseda senátu