10 Ads 141/2026 - Odkladný účinek u penále bez doložené finanční újmy

Číslo jednací: 10 Ads 141/2026 - 45
Soud: Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí: 3. 9. 2026
Kategorie: Zdravotní pojištění
Stáhnout PDF
Účastníci řízení: eMIF Invest SE, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky - Rozhodčí orgán

Stručné shrnutí

Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížnosti proti rozhodnutí o penále za nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění ve výši necelých 72 000 Kč. Samotná povinnost penále zaplatit ani nesouhlas s jeho zákonností nepředstavují bez dalšího významnou újmu. Stěžovatelka neoznačila ani nedoložila konkrétní okolnosti, zejména svou finanční situaci, které by mimořádný zásah odůvodňovaly.

O co šlo

Všeobecná zdravotní pojišťovna vyměřila žalobkyni penále z nedoplatku pojistného. Rozhodčí orgán její odvolání zamítl a Městský soud v Praze následně zamítl i žalobu. V kasační stížnosti žalobkyně navrhla odkladný účinek; tvrdila, že vymáhání penále jí způsobí podstatnou újmu, protože by musela plnit povinnost, jejíž legitimitu zásadně zpochybňuje. Rozhodčí orgán s návrhem souhlasil. [1]–[3]

NSS zdůraznil, že odkladný účinek je výjimkou. Navrhovatel musí tvrdit a konkrétně vysvětlit mimořádnou újmu, která je zpravidla nevratná, nenapravitelná nebo působí vážné obtíže v jeho životě či činnosti. [4]–[5]

Stěžovatelka však uvedla pouze to, že bude muset penále uhradit. To je obecný následek každého rozhodnutí ukládajícího peněžitou povinnost, nikoli samo o sobě důvod pro odklad. Nevysvětlila, proč by právě úhrada částky necelých 72 000 Kč byla vzhledem k její konkrétní finanční situaci významnou újmou. NSS navíc poukázal na to, že při úspěchu ve věci lze částku poměrně snadno vrátit. [6]

Souhlas rozhodčího orgánu nemohl tuto chybějící podmínku nahradit. Byl by relevantní až při posuzování druhé podmínky, tedy zda odklad odporuje důležitému veřejnému zájmu. Protože však stěžovatelka neprokázala kvalifikovanou újmu, soud návrh zamítl. [7]

Praktický dopad

Návrh na odkladný účinek u peněžitého plnění musí obsahovat konkrétní popis dopadů okamžité úhrady a podklady k nim. Pouhé tvrzení, že povinnost je nezákonná nebo že její vymožení je nepříjemné, nepostačí. Vhodné je doložit zejména aktuální příjmy, majetkové a závazkové poměry, splatné výdaje a konkrétní hrozící následky úhrady. Rozhodnutí zároveň neřeší zákonnost samotného penále; týká se výlučně dočasného odložení účinků napadeného rozhodnutí.

Zajímavost / podnětná myšlenka

Usnesení potvrzuje standardní, avšak prakticky podstatný přístup: vratnost peněžitého plnění zpravidla oslabuje argument nenahraditelné újmy. Souhlas správního orgánu s odkladem sám o sobě nevede k jeho přiznání.

Tvrzení soudu

Odkladný účinek kasační stížnosti vyžaduje mimořádné okolnosti; není běžným důsledkem podání kasační stížnosti. [5]

Újma musí být konkretizována tak, aby bylo patrné, proč je právě u daného navrhovatele významná. [5]–[6]

Povinnost zaplatit peněžitou částku je obecným účinkem vykonatelného rozhodnutí a sama o sobě odklad neodůvodňuje. [6]

Souhlas správního orgánu se zkoumá až tehdy, je-li vůbec splněna podmínka nepoměrně větší újmy navrhovatele. [7]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála

Celé znění judikátu:

  1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
  1. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou advokáta Mgr. Marka Nemetha.

[1]               Všeobecná zdravotní pojišťovna vyměřila žalobkyni penále z nedoplatku pojistného ve výši necelých 72 tisíc. Žalobkyně se odvolala k rozhodčímu orgánu, ten však odvolání zamítl a platební výměr potvrdil. Následnou žalobu pak Městský soud v Praze také zamítl.

[2]               Proti rozsudku městského soudu se žalobkyně (stěžovatelka) brání kasační stížností. Současně s tím navrhuje přiznání odkladného účinku. Tento návrh stěžovatelka odůvodňuje tím, že vymáhání penále by pro ni znamenalo podstatnou újmu, neboť by byla nucena plnit povinnost, jejíž legitimitu zásadně zpochybňuje. Tato újma převyšuje případnou újmu jiných osob.

[3]               Rozhodčí orgán ve vyjádření k návrhu sdělil, že s přiznáním odkladného účinku souhlasí.

[4]               Kasační stížnost nemá odkladný účinek, soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat (§ 107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda stěžovateli hrozí (pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy) újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla a k jeho přiznání musejí nastat mimořádné okolnosti. Újma hrozící žadateli musí být významná, tedy v zásadě nevratná, nenapravitelná nebo způsobující žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, čj. 6 Afs 73/2014‑56, bod 5). Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takovou újmu tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli ní být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[6]               Stěžovatelka svůj návrh odůvodňuje jen tím, že bude nucena splnit uloženou povinnost, tedy uhradit vyměřené penále. To je však obecnou vlastností všech rozhodnutí ukládajících peněžitou povinnost (např. usnesení NSS ze dne 20. 11. 2024, čj. 2 As 227/2024‑51, bod 8). Samo o sobě to neodůvodňuje přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka přitom nevysvětlila, proč by v jejím případě mělo uhrazení částky necelých 72 tisíc představovat významnou újmu (např. vzhledem k její současné finanční situaci). Tato částka jí může být v případě úspěchu ve věci poměrně snadno vrácena.

[7]               Stěžovatelce tedy nehrozí újma, pro kterou by měly být účinky napadeného rozhodnutí mimořádně odloženy. Proto soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal, a to i navzdory tomu, že rozhodčí orgán s jeho přiznáním souhlasil. To by mělo význam až pro posouzení podmínky, zda odložení účinků napadeného rozhodnutí nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8]               Soud zároveň nevyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť jde o věc pojistného na veřejné zdravotní pojištění, která je od poplatku osvobozena ze zákona [§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Protože stěžovatelka už dříve, aniž ji k tomu soud vyzval, zaplatila poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, rozhodl soud o jeho vrácení (§ 10 odst. 1 citovaného zákona).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. září 2026

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace