Stručné shrnutí: Nejvyšší správní soud nevyhověl Ministerstvu zahraničních věcí v návrhu na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti. Ministerstvo neprokázalo, že by mu výkon zrušujícího rozsudku městského soudu způsobil nepoměrně větší újmu než žalobkyni. Možné obtíže s vrácením případně vyplaceného platu ani obava z dopadů na jiné zaměstnance samy o sobě nestačí. [4]–[7]
O co šlo: Státní tajemník přeřadil žalobkyni na jiné služební místo podle zákona o státní službě; žalovaný její odvolání v zásadě zamítl. Městský soud však rozhodnutí žalovaného zrušil a uložil mu, aby pro žalobkyni vyhledával vhodné volné služební místo přednostně ve 13. platové třídě. Měl přitom zohlednit, že žalobkyně je oznamovatelkou podle zákona o ochraně oznamovatelů, a vyloučit hrozbu odvetného opatření spočívajícího v převedení na nižší pozici a snížení platu. [1]–[2]
Ministerstvo spolu s kasační stížností žádalo o odkladný účinek. Tvrdilo zejména, že případné přeřazení žalobkyně do vyšší platové třídy může vyvolat obtíže při vymáhání vyplacených prostředků, pokud by následně ve věci uspělo. Dále poukazovalo na údajné personální a systémové dopady pro ostatní zaměstnance na překlenovacích služebních místech. [2]
NSS připomněl, že navrhovatel musí tvrdit i prokázat vznik újmy, její nepoměrně větší intenzitu vůči újmě jiných osob i soulad odkladu s důležitým veřejným zájmem. U správního orgánu má jít zpravidla o ojedinělé případy. Obecný zájem na jednotném postupu správních orgánů, hladkém průběhu řízení nebo běžné rozpočtové dopady takovou újmou zásadně nejsou. [4]–[5]
Konkrétně NSS uzavřel, že případné potíže s navrácením finančních prostředků vzhledem k poměrům ministerstva nedosahují potřebné intenzity. Městský soud navíc neuložil obdobný postup vůči jiným zaměstnancům, ale pouze ve vztahu k žalobkyni; tvrzený plošný dopad proto z rozsudku neplyne. Ministerstvo tak neprokázalo nepoměrně větší újmu. [6]–[7]
Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad: Usnesení potvrzuje přísný standard pro odkladný účinek kasační stížnosti podané správním orgánem. Orgán nemůže uspět jen s obecnou argumentací o rozpočtových, organizačních či precedenčních obtížích výkonu rozsudku. Musí popsat a doložit konkrétní mimořádnou újmu. Pro dotčeného státního zaměstnance je podstatné, že samotné podání kasační stížnosti správním orgánem neodkládá účinky zrušujícího rozsudku.
Zajímavost / podnětná myšlenka: Rozhodnutí neřeší zákonnost přeřazení žalobkyně ani ochranu oznamovatelky ve věci samé. Jde pouze o předběžné posouzení odkladného účinku; NSS výslovně uvedl, že jím nepředjímá výsledek kasační stížnosti. [7]
Tvrzení soudu:
Správní orgán nese břemeno tvrzení i důkazní břemeno ke všem podmínkám odkladného účinku. [4]
Odkladný účinek kasační stížnosti správního orgánu je vyhrazen zpravidla výjimečným případům. [5]
Obecný zájem na jednotném postupu správních orgánů nepředstavuje bez dalšího újmu odůvodňující odkladný účinek. [5]
Možné vracení částek vyplacených v důsledku výkonu rozsudku není bez konkrétních mimořádných okolností dostatečně intenzivní újmou státu. [5]–[6]
Nelze dovozovat plošné personální důsledky rozsudku, jestliže uložená povinnost míří jen vůči konkrétní žalobkyni. [6]
Usnesení o odkladném účinku nepředjímá rozhodnutí o kasační stížnosti samotné. [7]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála