Celé znění judikátu:
- Kasační stížnost se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce podal ke krajskému soudu žalobu na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného (ty spatřoval v tom, že mu žalovaný neoznámil zahájení sporného řízení a nereagoval na námitku podjatosti). Žalobu krajský soud odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť v posuzované věci chyběla podmínka řízení spočívající v připustitelném tvrzení nezákonného zásahu; dle krajského soudu nemohly být namítané zásahy z povahy věci nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s.
[2] Obecným zmocněncem v řízení před krajským soudem byl JUDr. P. J. Ten podal dne 7. 5. 2024 proti shora označenému rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
[3] JUDr. P. J. se domnívá, že jej krajský soud měl v řízení o žalobě označit jako osobu zúčastněnou na řízení, resp. jej za ni považovat. Tak však krajský soud nepostupoval a žalobu odmítl, aniž se k postavení JUDr. J. jakkoli vyjádřil. Proto také nyní JUDr. J. podal kasační stížnost jako stěžovatel, tedy sám za sebe.
[4] NSS tak musel při posouzení kasační stížnosti nejprve zkoumat otázku aktivní procesní (návrhové) legitimace stěžovatele.
[5] Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, kterým se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Zákonná definice osoby zúčastněné na řízení (§ 34 s. ř. s.) stojí na kritériu bezprostředního dotčení na hmotných právech a povinnostech. Pro založení jejího postavení a následné aktivní legitimace v řízení nestačí „pouhý“ právní zájem na jeho výsledku.
[6] Rozhodne‑li krajský soud ve věci tak, že návrh žalobce odmítá, je možné podat proti takovému rozhodnutí kasační stížnost pouze z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Kasační námitky, které směřují k meritu věci, jsou v takovém případě bezpředmětné. Pokud krajský soud nerozhodoval ve věci meritorně, není ani možné, aby zasáhl do veřejných subjektivních práv osoby zúčastněné na řízení ani osoby, která se tohoto postavení domáhá. Jediný účastník, který je takovýmto rozhodnutím dotčen, je navrhovatel (žalobce) jako jediná osoba s právem disponovat řízením.
[7] Jak rozhodl NSS v usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2023, čj. 6 As 105/2021‑72, č. 4484/2023 Sb. NSS, kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým se odmítá návrh nebo zastavuje řízení [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.], podaná osobou zúčastněnou na řízení anebo osobou, která se takového postavení domáhá, je podáním učiněným osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Osoba zúčastněná na řízení není k podání kasační stížnosti aktivně legitimována.
[8] NSS proto kasační stížnost JUDr. P. J. odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. května 2024
Michaela Bejčková
předsedkyně senátu