Celé znění judikátu:
430 04 Chomutov
proti
žalovanému: 1) Specializovaný finanční úřad
Nábřeží Kapitána Jaroše 1000/7
170 00 Praha
2) Odvolací finanční ředitelství
Masarykova 427/31
602 00 Brno
v řízení o žalobě proti výzvě Specializovaného finančního úřadu ze dne 11. 8. 2022, č. j. 137808/22/4300-13823-703291 a rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 25. 11. 2022, č. j. 42081/22/5000-10611-709567
takto:
- Žaloba proti výzvě Specializovaného finančního úřadu ze dne 11. 8. 2022, č. j. 137808/22/4300-13823-703291 se odmítá.
- Žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 25. 11. 2022, č. j. 42081/22/5000-10611-709567 se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
- Předmět věci
- Žalobkyně žalobou, kterou původně sama podala k Nejvyššímu správnímu soudu, napadla výzvu Specializovaného finančního úřadu ze dne 11. 8. 2022, č. j. 137808/22/4300-13823-703291 a rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 25. 11. 2022, č. j. 42081/22/5000-10611-709567.
- Co se týče prvního žalovaného správního aktu, specializovaný finanční úřad dne 11. 8. 2022 pod č. j. 137808/22/4300-13823-703291 vyzval žalobkyni, tj. společnost KROZBY s.r.o. k podání dodatečného daňového přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 3. kalendářního čtvrtletí roku 2019 v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.
- Co se týče druhého žalovaného správního aktu, specializovaný finanční úřad (dále též „správce daně“) dodatečnými platebními výměry ze dne 4. 4. 2022, č. j. 65532/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65593/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65605/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65623/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2018 a č. j. 65652/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2019, kterými správce daně daňovému subjektu Stanislavě Drábové doměřil daň z hazardních her dle pomůcek a stanovil penále.
- Rozhodnutím Odvolacího finančního ředitelství (dále též „žalovaný 2“) ze dne 25. 11. 2022, č. j. 43081/22/5000-10611-709567 byly dodatečné platební výměry potvrzeny a odvolání výše uvedeného daňového subjektu byly zamítnuty.
- Žaloba
- Žalobkyně v žalobě uvedla, že provozovala restauraci v objektu JACK DANIELS BAR III, Chomutov. Část tohoto objektu pronajala 1. 11. 2017 společnosti DP+K CZQ, s.r.o., se sídlem v Opavě. Tato společnost zanikla po 1 roku. Tentýž prostor pronajala žalobkyně společnosti Development Trade od 14. 2. 2019. Tato společnost provozovala hrací automaty, které měly být dle žalobkyně ve vlastnictví předchozího nájemce DP+K CZQ, s.r.o. a je možné, že je přenechal do užívání Development Trade.
- Obě společnosti uváděly adresátku písemností Stanislavu Drábovou, podnikatelku, přitom již od 30. 1. 2019 byla založena společnost žalobkyně.
- Podle znaleckého posudku se navíc nejednalo o automaty, ale o kvízomaty, kde hráči zkoušeli své znalosti z běžného životního prostředí, ze života osob a znalost věcí, jež nás v životě obklopují, mající i vědní charakter. Tyto skutečnosti oba žalovaní nezohlednili, přestože na ně žalobkyně upozornila v odvolání.
- Vyjádření žalovaných
- Žalovaný 1) ve vyjádření ze dne 22. 3. 2023 uvedl, že žaloba je v první řadě opožděná, neboť výzva byla žalobkyni doručena 15. 8. 2022, konec lhůty k podání žaloby padl na 17. 10. 2022. Žaloba byla podána 7. 12. 2022. Žaloba je dále nepřípustná dle § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Předmětná výzva je úkon, kterým se vede řízení před správním orgánem /§70 písm. c) s. ř. s./ K zahájení doměřovacího řízení dojde až po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě. Žalovaný 1) dále shrnul, že výzva byla vydána pro žalobkyni, ovšem napadené rozhodnutí žalovaného 2) pro daňový subjekt Stanislavu Drábovou. Výzva sice vychází z toho, že hra Pegasus je hazardní hrou, nicméně toto posouzení nebylo předmětem výzvy.
- Žalovaný 2) ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2023 poukázal z procesní opatrnosti na to, že vzhledem k sídlu žalobkyně a speciální místní příslušnosti dle ustanovení § 12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky je místně příslušným soudem k projednání věci Krajský soud v Ústí nad Labem.
- K věci samé shrnul průběh daňového řízení. Poukázal na to, že dle skutkových zjištění daňový subjekt provozoval v dotčených zdaňovacích obdobích hazardní hry, přičemž jejich provozování je podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění účinném pro projednávaná zdaňovací období (dále jen „zákon o dani z hazardních her“) předmětem daně z hazardních her. Daňový subjekt za předmětná zdaňovací období daň z hazardních her netvrdil. Po doměřovacím řízení z moci úřední na základě pomůcek dle § 98 daňového řádu vydal dodatečné platební výměry. Daňový subjekt podal proti platebním výměrům odvolání, které žalovaný neshledal důvodné. Předmětnou účast daňového subjektu žalovaný vyhodnotil jako provozování hazardních her.
- Žalovaný namítl, že napadené rozhodnutí se nemohlo dotknout žalobkyniných práv, neboť doměřené daňové povinnosti za období 1. až 4. čtvrtletí roku 2018 a 1. čtvrtletí 2019 se týkají daňového subjektu Stanislavy Drábové. To, že až 30. 1. 2019 se tato osoba stala jednatelkou žalobkyně KROZBY s.r.o., která téhož dne vznikla, na věci nic nemění. Za rok 2018 byla daňovým subjektem právě Stanislava Drábová. Co se týče zdaňovacího období 1. čtvrtletí roku 2019, žalovaný odkázal na bod 32 napadeného rozhodnutí, ze kterého je patrné, že na základě údajů z kontrolních hlášení daňového subjektu za únor 2019 správce daně zjistil, že daňový subjekt v předmětném období poskytl společnosti DP&K-CZQ s. r. o. zdanitelné plnění, které bylo předmětem plateb na základě daňových dokladů, konkretizovaných v předmětné výzvě (tj. daňových dokladů za leden 2019). I v tomto období byla tedy daňovým subjektem Stanislava Drábová, nikoliv žalobkyně.
- Co se týče napadené výzvy správce daně ze dne 11. 8. 2022, žalovaný uvedl, že nejde o rozhodnutí, které by bylo předmětem žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, nadto nenáleží ani pod řízení, které skončilo vydáním napadeného rozhodnutí.
- K podstatě žalobních námitek pak žalovaný 2) uvedl, že se jedná o námitky obecné. Poukázal na to, že provozování hazardní hry, které je předmětem daně z hazardních her, je celou řadou různorodých činností, které jsou, bez ohledu na to, zda se jedná o legální či nelegální provozování hazardních her, v naprosté většině případů vykonávány na základě smluvních vztahů více právnickými osobami, fyzickými podnikajícími osobami a jejich zaměstnanci. Poplatníkem daně z hazardních her je každý, kdo naplní definici uvedenou v § 1 zákona o dani z hazardních her a jeho jednání lze označit za provozování hazardní hry. V případě provozování hazardní hry bez patřičného povolení je poplatníkem daně z hazardních her ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takové povolení potřeba.
- V provozovně daňového subjektu tak byla provozována nepovolená technická zařízení, přičemž se daňový subjekt stal poplatníkem daně z hazardních her podle definice ustanovení § 1 zákona o dani z hazardních her, jelikož naplnil definici provozování hazardní hry dle ustanovení § 5 zákona o hazardních hrách. Pouhá skutečnost, že poskytoval prostor pro předmětné technické zařízení, vyplácel výhry a jednoznačně participoval na zisku z provozu technického zařízení formou procentního podílu z výnosu tohoto zařízení atp., naplňuje znaky provozování hazardní hry podle ustanovení § 5 zákona o hazardních hrách (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2018, č. j. 1 As 207/2018-32 a ze dne 3. 12. 2020, č. j. 7 As 151/2020-23).
- Žalovaný dále poukázal na to, že správce daně daň z hazardních her za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí 2018 a 1. čtvrtletí 2019 doměřil na základě provozování hazardních her bez povolení ve spolupráci daňového subjektu se společností DP&K-CZQ s. r. o. a nikoliv se společností Development Trade s. r. o.
- K námitce žalobkyně, že adresátkou v daňovém řízení měla být společnost KROZBY s. r. o. (žalobce), nikoliv Stanislava Drábová – podnikatelka, žalovaný 2) uvedl, že daňová povinnost, která byla stanovena napadeným rozhodnutím, svědčí daňovému subjektu paní Stanislavě Drábové a nikoliv uvedené společnosti. Uvedené nemá vliv na to, že daňový subjekt odesílal některé písemnosti z datové schránky společnosti KROZBY s. r. o., které posléze udělil plnou moc k podání přiznání k dani z hazardních her za období 1. čtvrtletí 2018 (k tomu srov. bod 4 napadeného rozhodnutí). Daňový subjekt též podával prostřednictvím poštovní přepravy odvolání jménem společnosti KROZBY s. r. o. Tento nedostatek byl v daňovém řízení vyřešen se závěrem, že podání daňového subjektu byla akceptována jako odvolání příjemce rozhodnutí Stanislavy Drábové. Podaná odvolání daňového subjektu byla akceptována jako způsobilá k projednání, neboť následným sdělením daňového subjektu byla potvrzena oprávněnost jejich podání. Daňovému subjektu byl v daňovém řízení poskytnut dostatečný prostor k reakci, kdy mohl dokládat své tvrzení o tom, že mu daňová povinnost nesvědčila. Na Seznámení v odvolacím řízení daňový subjekt nereagoval a žádné podklady na podporu svých tvrzení nepředložil.
- Ke znaleckým posudkům žalovaný 2) uvedl, že fungování zařízení po technické stránce není rozhodující. Při zkoumání přítomnosti prvku náhody je rozhodující pohled účastníka hry. Žalovaný uzavřel, že zařízení, jež naplňuje znaky technické hry dle ustanovení § 42 a násl. zákona o hazardních hrách, je hazardní hrou dle § 3 odst. 2 písm. e) zákona o hazardních hrách. V řízení bylo prokázáno, že technická zařízení, jež umisťoval vlastník technických zařízení do provozovny daňového subjektu, tyto znaky naplňovalo.
- Replika žalobkyně
- Žalobkyně v replice ze dne 11. 4. 2023 setrvala na svém postoji. Je tedy názoru, že šlo o podnikatelskou činnost nájemců a nesprávně byla daň doměřena žalobkyni. Podle žalobkyně obsah znaleckých posudků, které přiložila, vyvracejí závěry žalovaných.
- Posouzení věci Městským soudem v Praze
Místní příslušnost Městského soudu v Praze
- Žalovaný 2) namítl místní nepříslušnost Městského soudu v Praze projednat nynější věc. Městský soud k tomu uvádí, že věc žalobkyně (původně podaná k Nejvyššímu správnímu soudu) mu byla postoupena usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2022, č. j. Na 174/2022 – 8 s tím, že městský soud je soudem věcně a místně příslušným. Městský soud v návaznosti na speciální úpravu místní příslušnosti krajských soudů ve věcech, kde rozhodoval v prvním stupni Specializovaný finanční úřad (§ 12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky) a vzhledem k sídlu žalobkyně v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem, namítl u Nejvyššího správního soudu svou místní nepříslušnost dne 5. 1. 2023 pod č. j. 10 Af 28/2022-10. Dne 30. 1. 2023 mu Nejvyšší správní soud pod č. j. Nad 16/2023 – 14 věc vrátil s tím, že o místní příslušnosti městského soudu bylo již rozhodnuto usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. Na 174/2022 – 8 a proti němu není přípustný opravný prostředek. Z tohoto důvodu proto Městský soud v Praze nyní věc projedná jako místně příslušný soud.
Žaloba proti výzvě Specializovaného finančního úřadu
- Žalobkyně v první řadě svou žalobou napadla výzvu správce daně /tedy žalovaného 1)/ ze dne 11. 8. 2022 pod č. j. 137808/22/4300-13823-703291. Touto výzvou správce daně podle § 145 odst. 2 daňového řádu vyzval žalobkyni k podání dodatečného daňového přiznání k dani z hazardních her za zdaňovací období 3. kalendářního čtvrtletí roku 2019 v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.
- Městský soud v Praze se nejprve zabýval povahou této výzvy, poté zda jí byla žalobkyně zkrácena na svých veřejných subjektivních právech, a poté, zda se jednalo o včasnou žalobu.
- Žalobkyně výzvu správce daně /neboli žalovaného 1)/ ze dne 11. 8. 2022 napadla žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s.
- Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. platí, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
- Z obsahu této výzvy ze dne 11. 8. 2022 vyplývá, že správce daně prováděl vyhledávací činnost a při ní získal důkazy, že daňový subjekt (zde žalobkyně) ve zdaňovacím období 3. kalendářního čtvrtletí roku 2019 provozoval hazardní hry dle § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách, ke kterým nebylo uděleno povolení. Správce daně shrnul, kdo je poplatníkem daně z hazardních her podle § 1 zákona o dani z hazardních her a jaké znaky naplňuje provozování hazardní hry dle § 5 zákona o hazardních hrách. Identifikoval zjištěné důkazní prostředky (nájemní a podnájemní smlouvy, kopie účetních dokladů). V provozovně daňového subjektu „JACK DANIELS“ podle žalovaného 1) /tj. správce daně/ byly umístěny a provozovány technická zařízení, u nichž jsou naplněny znaky hazardní hry. Správce daně zjistil, že daňový subjekt nesplnil svou zákonnou povinnost podat daňové přiznání dle § 9 odst. 1 zákona o dani z hazardních her. Správce daně (žalovaný 1) shrnul, že je u žalobkyně dán důvodný předpoklad ve smyslu § 145 odst. 2 daňového řádu pro doměření daně, proto žalobkyni vyzval k dobrovolnému splnění povinnosti podat dodatečné daňové přiznání. Poučil žalobkyni, že nebude-li vyhověno této výzvě, může správce daně dle § 145 odst. 2 daňového řádu doměřit daň podle pomůcek.
- Z obsahu výzvy tedy vyplývá, že správce daně, byť avizoval, že je zde pravděpodobné doměření daně, tímto svým úkonem ještě nijak nezaložil, neměnil, nerušil nebo závazně neurčil práva nebo povinnosti žalobkyně. Nejedná se tedy o rozhodnutí správního orgánu, které by podléhalo přezkumu ve správním soudnictví. Jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení a důvod pro odmítnutí žaloby v této části podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
- Soud poté neshledal důvod k tomu, aby žalobkyni poučil o změně žaloby na jiný vhodný žalobní typ. Vzhledem k povaze jednotlivých žalobních typů dle soudního řádu správního (§ 65 – žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, § 79 – ochrana proti nečinnosti správního orgánu a § 82 žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu) by do úvahy připadala již jen žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. ř. s.
- I kdyby žalobkyně překvalifikovala tuto žalobu na žalobu dle § 82 s, ř. s., jednalo by se o nepřípustnou žalobu. Prostředky právní obrany žalobkyně proti výzvě dle § 145 odst. 2 daňového řádu jsou totiž dány v první řadě v odvolání popř. v žalobě proti samotnému rozhodnutí, které ze zahájeného doměřovacího řízení vzejde a v rámci nichž lze namítat nezákonnost jednotlivých úkonů, které vedly k tomuto rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2019, č. j. 3 Afs 271/2017-49 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2018, č. j. 7 Afs 207/2018-23).
- Žalobkyně by tedy měla možnost vyčkat konečného rozhodnutí, jímž by žalovaný ukončil doměřovací řízení, a v případě nesouhlasu se mohla bránit (po vyčerpání řádných opravných prostředků) proti dodatečnému platebnímu výměru za uvedené zdaňovací období žalobou proti rozhodnutí nadřízeného správce daně. V další řadě by se pak žalobkyně mohla bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s., který může spočívat jak v případném zahájení a vedení daňové kontroly, tak v postupu správce daně k odstranění pochybností zahájeného výzvou k odstranění pochybností (srov. bod 32 rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, č. j. 43 Af 26/2018 – 93).
- Jelikož by proti výzvě byly přípustné jiné právní prostředky ochrany, byl by zde tak dán důvod pro nepřípustnost žaloby podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 85 s. ř. s.
- Platí poté, že žaloba, ať už by se jednalo o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu nebo na ochranu před nezákonným zásahem, je v části proti výzvě ze dne 11. 8. 2022 opožděná.
- Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze totiž žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba na ochranu před nezákonným zásahem musí být podána do dvou měsíců ode dne,
kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
- Z předloženého správního spisu vyplývá, že žaloba byla podána k Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 12. 2022, výzva byla žalobkyni doručena 15. 8. 2022. Je tedy zjevné, že žaloba byla podána v této části opožděně, ať už by šlo o žalobu proti správnímu rozhodnutí nebo na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu.
- Městský soud z uvedených důvodů proto žalobu proti výzvě Specializovaného finančního úřadu ze dne 11. 8. 2022 pod č. j. 137808/22/4300-13823-703291 odmítl pro neodstranitelnou vadu řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství
- V další části žaloby žalobkyně napadá rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství /tj. žalovaného 2)/ ze dne 25. 11. 2022, č. j. 43081/22/5000-10611-709567. To bylo doručeno daňovému subjektu Stanislavě Drábové, DIČ CZ7552262476 dne 28. 11. 2022. Současná žaloba podaná k Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 12. 2022, jenž ji postoupil následně městskému soudu (soudu došla 23. 12. 2022), nepochybně byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí (§ 72 odst. 1 s. ř. s.)
- Nyní je však podstatné to, zda žalobu proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně jako oprávněná osoba, která tvrdí, že byla žalovaným rozhodnutím zkrácena na svých právech zkrácena přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu (srov. § 65 odst. 1 s. ř. s.)
- Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný 1) daňovému subjektu Stanislavě Drábové doměřil daň z hazardních her dle pomůcek a stanovil penále a to dodatečnými platebními výměry ze dne 4. 4. 2022, č. j. 65532/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65593/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65605/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 3. čtvrtletí roku 2018, č. j. 65623/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2018 a č. j. 65652/22/4300-13823-703291 za zdaňovací období 1. čtvrtletí roku 2019.
- Proti platebním výměrům podala odvolání žalobkyně s tím, že daňový subjekt Stanislava Drábová ukončila podnikání jako OSVČ k 30. 1. 2019 a toho dne založila společnost KROZBY s.r.o. Žalovaný 2) toto odvolání akceptoval, a pak dne 15. 9. 2022 Stanislavu Drábovou jako daňový subjekt seznámil pod č. j. 33835/22/5000-10611-709567 se zjištěnými skutečnostmi a vyzval ji k vyjádření se v rámci odvolacího řízení.
- Žalovaný následně v napadeném rozhodnutí zamítl odvolání daňového subjektu Stanislavy Drábové a potvrdil dodatečné platební výměry. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vyložil, z jakého důvodu byl právě daňový subjekt Stanislava Drábová poplatníkem daně z hazardních her. V bodu 66 a násl. shledal, že právě tento daňový subjekt byl v předmětném období pronajímatelem toho prostoru, ve kterém byla umístěna technická zařízení. Nájemné pak bylo stanoveno výpočtem 35 % z celkového výnosu ze všech zařízení, které byly předmětem nájemní smlouvy. Tímto se daňový subjekt z pozice pronajímatele stal poplatníkem daně z hazardní hry dle § 1 zákona o dani z hazardních her ve spojení s podmínkami provozování hazardních her dle § 5 zákona o hazardních hrách.
- Součástí daňového spisu je především nájemní smlouva ze dne 15. 2. 2017 sjednaná mezi Stanislavou Drábovou a společností DP&K-CZQ s. r. o. uzavřená na dobu neurčitou. Ze správního spisu pak nevyplývá, že by žalobkyně – společnost KROZBY s.r.o. měla snad mít za předmětná období v dodatečných platebních výměrech a v napadeném rozhodnutí postavení daňového subjektu a z jakého důvodu by tomu tak mělo být – v předmětném nájemním vztahu se žalobkyně nenacházela jako žádná smluvní strana. Pokud tomu má být z důvodu, že daňový
subjekt ukončil podnikatelskou činnost fyzické osoby a tato osoba od 30. 1. 2019 podnikala pod společností žalobkyně (a z toho titulu uzavřela např. novou nájemní smlouvu v předmětném období), jedná se především o námitky, které měl doměřením dotčený daňový subjekt tj. Stanislava Drábová uplatnit jednak v daňovém řízení a případně v žalobě proti následnému rozhodnutí.
- Obecně pak k trvání daňových povinností fyzické osoby platí, že zánik fyzické osoby bez právního nástupce nepřichází do úvahy a jen smrtí fyzické osoby přecházejí neuhrazené daňové povinnosti této osoby na její dědice či, není-li ho, na stát – viz Baxa, J.; Dráb, O.; Kaniová, L.; Lavický, P.; Schillerová, A.; Šimek, K. Daňový řád. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. Přechod daňové povinnosti při ukončení podnikatelské činnosti fyzické osoby na právnickou osobu, jejíž činnosti se taková osoba účastní, úměrně tomu daňový řád ve svých ustanoveních o přechodu daňové povinnosti neupravuje (srov. § 238 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Lze tedy uzavřít, že žijící fyzická osoba zůstává, co se týče daňových povinností vzniklých do dne ukončení její podnikatelské činnosti, daňovým subjektem jako fyzická osoba.
- Z napadeného rozhodnutí a ze správního spisu nade vše vyplývá, že dodatečnými platebními výměry nebyla daňová povinnost stanovena žalobkyni - KROZBY s. r. o., ale fyzické podnikající osobě Stanislavě Drábové jakožto daňovému subjektu, té byla také jednotlivá rozhodnutí doručována. Stanislava Drábová však nenapadá rozhodnutí z pozice osoby, které byla daňová povinnost uložena, ale z pozice jednatelky společnosti žalobkyně, které daňová povinnost uložena naopak nebyla.
- Žalobkyně – společnost KROZBY s.r.o. byla přitom zjevně seznámena s dodatečnými platebními výměry, tak i s napadeným rozhodnutím. Muselo jí být tak zřejmé, že jí postavení daňového subjektu ve vztahu k napadenému rozhodnutí nesvědčí a z jakého důvodu tomu je. Ani v situaci, kdy žalovaný tuto skutečnost namítl ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 3. 2023, žalobkyně, byť s tímto názorem žalovaného byla seznámena (doručeno do datové schránky společnosti dne 23. 3. 2023), na tuto skutečnost nijak nereagovala a svůj procesní postoj nezměnila. Soud je proto názoru, že v takové situaci ani on nemá povinnost poučovat žalobkyni o tom, že jí nesvědčí aktivní procesní legitimace k podání žaloby.
- Městský soud v Praze je proto toho názoru, že žalobkyně – společnost KROZBY s.r.o. se domáhá přezkoumání rozhodnutí, kterým nebyla zkrácena její veřejná subjektivní práva, ale případně práva jiného daňového subjektu.
- Žaloba v této části byla proto podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou a městský soud ji proto odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
- Závěr a náklady řízení
- Městský soud shrnuje, že žalobu v části proti výzvě Specializovaného finančního úřadu ze dne 11. 8. 2022 pod č. j. 137808/22/4300-13823-703291 odmítl pro neodstranitelnou vadu řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalobu proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 25. 11. 2022, č. j. 42081/22/5000-10611-709567 osobou k tomu zjevně neoprávněnou městský soud odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
- O náhradě nákladů řízení rozhod městský soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
- Žalobkyně zaplatila k výzvě soudu ze dne 24. 2. 2022 soudní poplatek za žalobu ve výši 3000 Kč (č. l. 15 soudního spisu).
- Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Přeplatek na
soudním poplatku ve výši 3.000 Kč soud vrací ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích). Soud vyzývá žalobkyni, nechť ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto rozhodnutí sdělí číslo účtu, na který jí má být přeplatek ve výši 3000 Kč vrácen.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 29. září 2023
JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. P.