Celé znění judikátu:
- Řízení se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 23. 3. 2017 kasační stížnost, kterou se domáhala zrušení v záhlaví označeného usnesení krajského soudu. Soudní poplatek za kasační stížnost, splatný jejím podáním, však nezaplatila. Proto ji zdejší soud mimo jiné vyzval k jeho zaplacení usnesením ze dne 30. 3. 2017, čj. 10 Afs 92/2017-8. K zaplacení soudního poplatku jí zdejší soud stanovil přiměřenou lhůtu 7 dnů od doručení usnesení a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvě.
[2] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví.
[3] Usnesení s výzvou bylo stěžovatelce doručeno dne 31. 3. 2017. Lhůta k zaplacení soudního poplatku tedy marně uplynula dnem 7. 4. 2017. Protože soudní poplatek nebyl do dnešního dne ani přes výzvu soudu zaplacen, zdejší soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. dubna 2017
Zdeněk Kühn
předseda senátu