Celé znění judikátu:
žalobce: Bc. L. Č.
bytem X.
proti
žalované: Městská část Praha 11
sídlem Ocelíkova 672/1, 140 00 Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze 4. 2. 2020, čj. MCP11/20/007108/PO/mh
takto:
- Ruší se rozhodnutí žalované ze 4. 2. 2020, čj. MCP11/20/007108/PO/mh, a z 25. 10. 2019, čj. MCP11/19/059729/PO/mh, a věc se jí vrací k dalšímu řízení.
- Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
- Žalovaná napadeným rozhodnutím z podstatné části zamítla žalobcovy námitky proti nařízení daňové exekuce. Žalobce se na soud obrátil, neboť s nařízením exekuce a vypořádáním námitek nesouhlasí. Pro věc je podstatné, zda mu byl řádně doručen exekuční titul.
II. Dosavadní průběh a napadené rozhodnutí
- Žalovaná nařídila exekučním příkazem z 25. 10. 2019, čj. MCP11/19/059729/PO/mh, daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobce pro vymožení pokuty ve výši 150 Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 1 000 Kč a exekučních nákladů ve výši 500 Kč. Exekuci nařídila na základě exekučního titulu – rozhodnutí žalované z 15. 3. 2017, čj. MCP11/17/017369/OVV/Vrs, které potvrdil Magistrát hlavního města Prahy rozhodnutím z 21. 11. 2017, čj. MHMP 1835332/2017.
- Žalobce podal 3. 12. 2019 námitky proti nařízení daňové exekuce, kterými brojil jak proti nezákonnosti exekučního příkazu, tak i nezákonnosti samotného exekučního titulu. Žalovaná o námitkách rozhodla napadeným rozhodnutím, kterým námitkám částečně vyhověla a exekuční příkaz v příslušných částech změnila (upřesnila označení exekučního příkazu a vymáhané povinnosti) a ve zbytku námitky zamítla. Na rozhodnutí je vyznačena právní moc 20. 2. 2020.
- Žalovaná následně daňovou exekuci zastavila rozhodnutím z 6. 9. 2021, čj. MCP11/21/045139/PO/mh, podle § 181 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Důvodem bylo, že zdejší soud rozsudkem z 22. 6. 2021, čj. 13 A 57/2020-54, zrušil exekuční titul i rozhodnutí magistrátu o odvolání proti exekučnímu titulu. Současně vyslovil závazný právní názor, že došlo k prekluzi žalobcovy odpovědnosti za přestupek.
III. Žaloba
- Žalobce má za to, že exekuční příkaz i rozhodnutí o námitkách jsou nezákonné, a navrhl proto jejich zrušení.
- Uvedl, že se s napadeným rozhodnutím seznámil až při nahlížení do spisu 3. 5. 2021, a formuloval osm žalobních bodů. Předně namítl, že exekuční titul nebyl vykonatelný, neboť s rozhodnutím pražského magistrátu se žalobce seznámil až po skončení exekučního řízení. Žalovaný měl exekuční příkaz zrušit také proto, že vyhověl některým žalobcovým námitkám. Exekuční titul navíc neobsahuje výrok, a je proto nepřezkoumatelný, případně nicotný. Výrok exekučního příkazu taktéž nesplňuje zákonné náležitosti, neboť v něm chybí odkaz na exekuční titul a výši nedoplatku. Exekuční příkaz je nepřezkoumatelný i proto, že odkazuje na § 190 daňového řádu, podle kterého však daňovou exekuci nařídit nelze. Žalovaná pochybila též v tom, že k žalobcovým námitkám změnila exekuční příkaz. Provedené změny jsou natolik zásadní, že bylo třeba příkaz zrušit, nikoliv ho pouze změnit. Exekuci nebylo možné nařídit pouze na základě exekučního titulu, ale měla být nařízena ve spojení s rozhodnutím magistrátu o odvolání proti exekučnímu titulu.
IV. Vyjádření žalované
- Žalovaná předně namítla, že žaloba je opožděná. Napadené rozhodnutí odeslala žalobci 6. 2. 2020 a zásilka se vrátila jako nevyzvednutá 22. 2. 2020. Nejpozději došlo k doručení zásilky 21. 2. 2020. Vrácená obálka byla vytržená ze správního spisu, přičemž se tak stalo poté, co žalobce do spisu nahlížel 3. 5. 2021. Opožděnost žaloby žalovaná prokazuje výpisem z elektronické spisové služby.
- Žalovaná dále argumentovala též věcně pro případ, že by soud žalobu považoval za včasnou. Exekuční titul byl pravomocný, neboť odvolání proti němu magistrát zamítl. Teprve po zahájení daňové exekuce soud rozhodnutí magistrátu zrušil. Žalovaná vyhověla pouze některým žalobcovým námitkám, a proto nemusela exekuční příkaz rušit. Exekuční titul i příkaz obsahují výroky, které splňují všechny zákonné náležitosti. Napadené rozhodnutí i exekuční příkaz považuje žalovaná za přezkoumatelné.
- Závěrem žalovaná soudu sdělila, že s ohledem na rozsudek zdejšího soudu, který zrušil rozhodnutí magistrátu a exekuční titul, zastavil prvostupňový správní orgán řízení o přestupku. V návaznosti na to rozhodl správce daně též o zastavení daňové exekuce.
V. Posouzení soudem
- Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
- Žalobce se na jednání bez omluvy nedostavil, ač na jeho nařízení výslovně trval a byl řádně předvolán. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti dle § 49 odst. 3 s. ř. s.
- Žalovaná setrvala na své písemné argumentaci, na niž odkázala.
- Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu dle § 75 odst. 1 s. ř. s.
- Nejprve se zabýval včasností podané žaloby.
- Žalobu proti rozhodnutí je třeba podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem (§ 72 odst. 1 s. ř. s.).
- Ve správním spise není založena doručenka napadeného rozhodnutí, ani vrácená obálka. Soud proto nemá za prokázané, že žalobci bylo napadené rozhodnutí formálně oznámeno. Napadené rozhodnutí má sice natržený horní roh způsobem, který by mohl odpovídat vytržení vrácené obálky, skutečnost, že obálka opravdu vytržena byla, ovšem neprokazuje. Ve správním spise není žádný záznam o tom, že by po nahlížení žalobcem bylo zjištěno, že obálka chybí. Samotný záznam z elektronického systému žalované také nestačí. Jedná se totiž (pouze) o interní systém žalované, do kterého ona sama zapisuje uvedené údaje. Záznam tedy sice obsahuje informaci o tom, že se obálka vrátila 22. 2. 2020 zpět žalované, toto vrácení však s dostatečnou určitostí neprokazuje.
- Je povinností správního orgánu, aby řádně vedl správní spis (§ 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu). Pokud na podkladě předloženého spisu existují pochyby o doručení listiny, nemohou tyto pochyby jít k tíži žalobce [srov. obecně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze 7. 2. 2019, čj. 7 Azs 412/2018-43, bod 16 a násl.]. Odmítnutí pro opožděnost přitom přichází do úvahy pouze tehdy, pokud o doručení napadeného rozhodnutí nepanují rozumné pochybnosti (v tomto ohledu žalobce přiléhavě odkázal na rozsudek NSS z 16. 4. 2013, čj. 6 As 55/2012-51, a nález Ústavního soudu z 11. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 2509/08).
- Vzhledem k tomu, že není prokázáno formální doručení napadeného rozhodnutí, je nutno odvíjet lhůtu pro podání žaloby od momentu, kdy se žalobce s rozhodnutím seznámil (srov. např. rozsudek NSS z 26. 8. 2014, čj. 6 As 96/2014-31, bod 9). K tomu došlo 3. 5. 2021, kdy dle úředního záznamu, který je založený ve správním spise, nahlédl žalobce do celého spisu a ofotil si ho. Od tohoto okamžiku běžela žalobci dvouměsíční lhůta k podání žaloby. Poslední den lhůty připadal na 3. 7. 2021, tento den však byla sobota a pondělí 5. 7. a úterý 6. 7. 2021 byly státní svátky (§ 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu). Poslední den lhůty proto připadl na středu 7. 7. 2021 (§ 40 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Žalobce podal žalobu 3. 7. 2021, tedy včas.
- Soud se dále zabýval důvodností žaloby.
- Soudu je z úřední činnosti známo (§ 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s.), že rozsudkem čj. 13 A 57/2020-54 zrušil exekuční titul v žalobcově věci i rozhodnutí magistrátu o odvolání proti exekučnímu titulu. Rozhodnutí totiž nabyla právní moci až po zániku odpovědnosti žalobce za přestupek. Právo správních orgánů projednat přestupek zaniklo. S tímto závazným právním názorem soud vrátil věc pražskému magistrátu k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci 5. 7. 2021. Tyto skutečnosti jsou účastníkům známy a soud s nimi žalovanou na jednání seznámil (k tomuto postupu srov. rozsudek NSS z 10. 2. 2010, čj. 1 As 100/2009-129, č. 537/2005 Sb. NSS).
- Žalobou lze napadnout jak samostatný exekuční příkaz, tak rozhodnutí o námitkách proti němu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 19. 2. 2019, čj. 1 Afs 271/2016-53, č. 3873/2019 Sb. NSS). I v řízení o žalobě proti exekučnímu příkazu či rozhodnutí o námitce se lze zabývat právní mocí a vykonatelností exekučního titulu (k tomu srov. též rozsudek Krajského soudu v Praze z 28. 2. 2012, čj. 44 A 95/2011-49, č. 2622/2012 Sb. NSS, a rozsudky NSS z 24. 11. 2004, čj. 1 Afs 47/2004-75, z 26. 10. 2005, čj. 2 Afs 81/2004-54, a z 29. 1. 2020, čj. 9 Ads 260/2019-72, bod 14).
- Žalobce v podaných námitkách i nyní v žalobě mj. namítal, že exekuční titul nebyl vykonatelný, a exekuci proto nemohly správní orgány zahájit. Tuto otázku již posoudil 13. senát zdejšího soudu v rozsudku uvedeném výše a soud v nyní posuzované moci nemá důvod se od jeho závěru odchýlit.
- Obecně platí, že rozhodnutí nabývá právní moci, je-li oznámeno a nelze proti němu podat odvolání (§ 73 odst. 1 správního řádu). Vykonatelným se rozhodnutí, které stanoví povinnost k plnění, stane tehdy, je-li v právní moci a uplynula lhůta ke splnění povinnosti (§ 74 odst. 2 věta první správního řádu). Má-li být exekučním titulem rozhodnutí, které stanovuje peněžité plnění, musí být vykonatelné [§ 176 odst. 1 písm. b) daňového řádu].
- Žalovaná zahájila daňovou exekuci v říjnu 2019 vydáním exekučního příkazu (§ 178 odst. 1 daňového řádu). Exekuční titul byl však žalobci řádně doručen až v září 2020. V době vydání exekučního příkazu nebyl exekuční titul vykonatelný, a proto nebyl způsobilým exekučním titulem. Nezákonný je tak i exekuční příkaz, který žalovaná vydala na jeho podkladě. Tuto nezákonnost žalovaná v napadeném rozhodnutí nenapravila, ač ji žalobce namítal.
- První žalobní bod je důvodný a již pro něj je nutné napadené rozhodnutí zrušit. Z toho důvodu soud nepovažoval za nutné se vyjadřovat k dalším žalobním námitkám, neboť na věci nemůžou nic změnit.
VI. Závěr a náklady řízení
- Žaloba je důvodná, neboť exekuční příkaz byl vydán na podkladě nevykonatelného exekučního titulu. Žalovaná tuto nezákonnost v napadeném rozhodnutí nenapravila.
- Z toho důvodu je napadené rozhodnutí nezákonné, a soud ho proto výrokem I. zrušil postupem dle § 78 odst. 1 s. ř. s. Nezákonný je i sám exekuční příkaz a žalovaná tuto nezákonnost nemůže v řízení o námitce zhojit, proto zrušil soud i exekuční příkaz postupem dle § 78 odst. 3 s. ř. s. Zároveň soud vyslovil, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s. ř. s.
- O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobcovy náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč. Žalobce žádné náklady nevyúčtoval, jednání se neúčastnil, paušální náhradu dle advokátního tarifu lze přiznat pouze v případě zastoupení advokátem a paušální náhrada nezastoupenému účastníkovi dle § 151 odst. 3 o. s. ř. se na správní soudnictví nevztahuje (srov. rozsudek NSS z 25. 8. 2015, čj. 6 As 135/2015-79, č. 3344/2016 Sb. NSS).
- Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Podle § 104 odstavec 3 písmeno a) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 8. prosince 2022
Mgr. Marek Bedřich v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X.