Celé znění judikátu:
JMÉNEM REPUBLIKY
žalobce: Toroinvestbeton s.r.o.
sídlem Zámostní 1155/27, Ostrava – Slezská Ostrava
zastoupen Mgr. René Gemmelem, advokátem
sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj
sídlem Na Jízdárně 3162/3, 709 00 Ostrava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2024 č.j. 189611/24/3202-80543-810343
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 20. 3. 2024 domáhal zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta námitka žalobce proti exekučním příkazům na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb ze dne 25. 10. 2023, č. j. 4095598/23/3202-80541-804556, č. j. 4095658/23/3202-80541-804556, č. j. 4095680/23/3202-80541-804556, č. j. 4095713/23/3202-80541-804556, č. j. 4095742/23/3202-80541-804556 a č. j. 4095761/23/3202-80541-804556.
2. V podaných námitkách žalobce brojil tím, že exekuci považoval za neoprávněnou. Předně namítal, že podkladová rozhodnutí o daňových nedoplatcích nejsou vykonatelná, jelikož mu nikdy nebyla doručena. Byla totiž nesprávně doručována advokátovi Mgr. René Gemmelovi, aniž by jej tento advokát v daňových řízeních zastupoval. Žalobce nikdy žalovanému nesdělil, že by se nechal v těchto konkrétních řízeních zastupovat a ani advokát žalovanému nic takového nesdělil a neosvědčil.
3. Dále žalobce v námitkách namítal, že vymáhané daňové povinnosti již uhradil, a to dílem v hotovosti do pokladny žalovaného a dílem za žalobce plnila společnost Kronos Bohemia s. r. o. a ve zbytku společnost BPMC HOLDING a. s. Těmito plněními podle žalobce veškeré závazky z vydaných rozhodnutí o nedoplatcích zanikly a v exekuci jsou vymáhány neoprávněně.
4. Pokud se týká žalobní argumentace, namítá žalobce, že žalovaný v napadeném rozhodnutí směšuje oprávnění advokáta Mgr. Gemmela zastupovat žalobce na základě generální plné moci ve všech věcech a faktickou realizaci tohoto práva. Žalobce skutečně udělil advokátovi Mgr. Gemmelovi plnou moc generální povahy, která jej opravňuje zastupovat ve všech právních věcech, avšak to bez dalšího neznamená, že advokát žalobce skutečně zastupuje ve všech právních věcech a že správce daně má ve všech současných i budoucích řízeních automaticky s tímto advokátem jednat. Podle žalobce k tomu, aby advokát zastupoval žalobce v konkrétním řízení, musí přistoupit ještě projev vůle žalobce k takovému zastupování, a to buď ve formě sdělení žalobce, že bude zastoupen nebo sdělení žalobce a předložení plné moci či odkaz na dříve udělenou plnou moc. Jelikož pro dané konkrétní řízení o daňových nedoplatcích, které jsou předmětem daňové exekuce, nebyla plná moc pro Mgr. Gemmela předložena a nebylo sděleno, že je žalobce v tomto řízení advokátem zastoupen, bylo povinností žalovaného jednat v daném řízení přímo s žalobcem.
5. Ve vztahu k otázce zániku daňových nedoplatků splněním nesdílí žalobce právní názor žalovaného, že taková plnění musí být destinována na starší daňové závazky bez ohledu na to, jak plátce platbu označí a na co ji přiřadí. Podle žalobce i zde platí zásada autonomie vůle a pokud dlužník či třetí osoba za něj dluh plnící jednoznačně určí, který daňový dluh svým plněním hradí, musí správce daně takové plnění přiřadit k takto určenému dluhu.
6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K otázce zastupování žalobce advokátem Mgr. Gemmelem zdůraznil, že plná moc je průkazem („otiskem“) dohody uzavřené mezi zástupcem a zastoupeným, která zakládá zástupčí oprávnění ve vymezených věcech, přičemž uplatnění tohoto průkazu vůči třetí osobě (tedy i správci daně) zakládá dobrou víru této třetí osoby, že zde existuje zástupčí oprávnění v rozsahu, který mu byl takto vyjeven. Z žádného zákonného ustanovení nevyplývá, že pro zastupování v konkrétním řízení by vůči správci daně musel být uplatněn další projev vůle. Pokud se týče úhrady daňových nedoplatků žalobce, odkázal žalovaný na § 152 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), určující postup při úhradě daně, když podle § 152 odst. 4 daňového řádu platí, že se v jednotlivých skupinách úhrada daně použije nejdříve na splatné daňové pohledávky s dřívějším datem splatnosti. Žalovaný dále připomněl, že podle § 164 odst. 4 daňového řádu přijme správce daně každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Citovaná ustanovení přitom mají kogentní charakter.
Zjištění z obsahu správních spisů
7. Ze správních spisů soud zjistil, že žalovaný vydal dne 25. 10. 2023 exekuční příkazy na přikázání pohledávky na účtu pod č. j. č. j. 4095598/23/3202-80541-804556, č. j. 4095658/23/3202-80541-804556, č. j. 4095680/23/3202-80541-804556, č. j. 4095713/23/3202-80541-804556, č. j. 4095742/23/3202-80541-804556 a č. j. 4095761/23/3202-80541-804556. Z obsahu exekučních příkazů vyplývá, že podkladová rozhodnutí o daňových povinnostech žalobce byla vydána ve dnech 14. 10. 2019, 15. 1. 2020, 21. 5. 2021, 14. 12. 2021, 16. 2. 2023, 17. 3. 2022 a 20. 4. 2023.
8. Proti těmto příkazům si žalobce podal dne 25. 11. 2023 námitky, o nichž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. Ze spisů se dále podává, že advokát Mgr. René Gemmel doručil dne 3. 8. 2019 správci daně plnou moc, kterou jej žalobce zmocnil, aby jej zastupoval ve všech právních věcech, aby vykonával veškeré úkony, přijímal doručované písemnosti, podával návrhy a žádosti, uzavíral smíry a narovnání, uznával uplatněné nároky, vzdával se nároků, podával opravné prostředky nebo námitky a vzdával se jich, vymáhal nároky, plnění nároků přijímal, jejich plnění potvrzoval, dědictví odmítal nebo neodmítal, jmenoval rozhodce a sjednával rozhodčí smlouvy, a to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci. Uvedená plná moc se vztahuje také k zastupování ve všech trestních řízeních, civilních řízeních, správních řízeních či řízení jiných podle zvláštních právních předpisů.
9. Ze spisů dále vyplývá, že žalobce podáním ze dne 4. 5. 2022 požádal správce daně, aby zasílal datové zprávy nejen Mgr. René Gemmelovi, ale také do datové schránky žalobce.
Posouzení věci krajským soudem
10. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s.
11. Podle krajského soudu nelze přiznat důvodnosti žalobní námitce směřující k nesprávnému, resp. neúčinnému doručování zástupci žalobce, advokátovi Mgr. René Gemmelovi.
12. Podle § 27 odst. 1, 2 a 3 daňového řádu, osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně. Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna.
13. Podle § 41 odst. 1 a 2 daňového řádu, má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. Má-li osoba, jejíž poměry jsou doručovanou písemností dotčeny, vykonat něco osobně, doručuje se písemnost jí i jejímu zástupci. Dnem doručení rozhodným pro počátek běhu lhůty je při souběžném doručování této osobě i jejímu zástupci den doručení písemnosti, který nastane později.
14. Z citovaných ustanovení zcela jednoznačně vyplývá, že od okamžiku, kdy zmocněnec, v projednávaném případě advokát Mgr. René Gemmel uplatnil u správce daně plnou moc, kterou jej žalobce jako zmocnitel zmocnil k zastupování v řízení před správcem daně, je správce daně povinen ve smyslu § 41 odst. 1 doručovat veškeré písemnosti pouze zmocněnci.
15. Z plné moci předložené Mgr. Gemmelem dne 3. 8. 2019 správci daně je zřejmé, že tato je koncipována jako tzv. generální plná moc, tj. k zastupování ve všech právních věcech. Vyplývá z ní také dále oprávnění zmocněnce zastupovat ve všech správních řízeních. Podle krajského soudu není možný jiný výklad, než že žalobce zmocnil Mgr. Gemmela k zastupování ve všech řízeních před správcem daně.
16. Je přitom třeba odmítnout názor žalobce, že k tomu, aby advokát zastupoval žalobce v konkrétním řízení, musí přistoupit ještě projev vůle žalobce k takovému zastupování, a to buď ve formě sdělení žalobce, že bude zastoupena nebo sdělení žalobce a předložení plné moci či odkaz na dříve udělenou plnou moc. Tento názor totiž nemá oporu v daňovém řádu ani v jiném právním předpise. Naopak, zastoupení v daňovém řízení na základě plné moci je koncipováno tak, že od okamžiku uplatnění plné moci u správce daně musí jednat správce daně pouze se zástupcem, ledaže by se jednalo o úkon, který musí vzhledem ke své povaze učinit sám daňový subjekt.
17. Z obsahu spisů vyplývá, že advokát Mgr. René Gemmel uplatnil plnou moc udělenou mu žalobcem již dne 3. 8. 2019, přičemž podkladová rozhodnutí pro exekuční příkazy byla vydána nejdříve 14. 10. 2019 a dále. Správce daně tudíž postupoval zcela v souladu s § 41 daňového řádu, pokud podkladová rozhodnutí doručoval pouze zmocněnci žalobce.
18. Důvodná není ani námitka týkající se tvrzeného zániku vymáhaných nedoplatků.
19. Jak již v napadeném rozhodnutí správně uvedl žalovaný, podle § 152 odst. 1 daňového řádu úhrada daně se na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek postupně podle těchto skupin:
a) nedoplatky na dani a splatná daň,
b) nedoplatky na příslušenství daně,
c) vymáhané nedoplatky na dani,
d) vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.
20. Platí přitom podle § 152 odst. 4 daňového řádu, že v jednotlivých skupinách se úhrada daně použije nejdříve na splatné daňové pohledávky s dřívějším datem splatnosti.
21. Z žádného ustanovení daňového řádu nevyplývá možnost daňového subjektu (popř. osoby, která za něj plní jeho platební povinnosti) závazně určit, na úhradu kterého nedoplatku má být započtena platba ve prospěch správce daně.
22. Krajský soud dále odkazuje na zcela přiléhavou argumentaci žalovaného v napadeném rozhodnutí stran vysvětlení koncepce pořadí úhrady daně, se kterou se zcela ztotožňuje.
23. Lze tedy uzavřít, že správce daně postupoval v souladu se zákonem také při započtení úhrad od třetích osob, resp. žalobce, na úhradu daňových nedoplatků.
Závěr a náklady řízení
24. S ohledem na veškeré uvedené skutečnosti tedy soud shledal žalobu nedůvodnou, a proto ji v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ostrava 12. září 2024
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje V.S.