Celé znění judikátu:
JMÉNEM REPUBLIKY
žalobkyně: Ing. J. F.
bytem X
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2020, č. j. 42597/20/5100-31462-708633
takto:
I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 16. 11. 2020, č. j. 42597/20/5100-31462-708633, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Vymezení věci
- Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 27. 1. 2021 domáhala zrušení shora vymezeného rozhodnutí žalovaného, kterým byl změněn platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj ze dne 15. 7. 2019, č. j. 2881837/19/3207-70461-806364, dodatečný platební výměr na daň z nemovitých věcí na rok 2016.
- Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí nezákonné, když žalovaný nepřezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí tak, jak mu to ukládá zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Pochybení žalovaného shledala žalobkyně u stanovení daně ve vztahu k pozemkům v k. ú. Frýdek, Slezská Ostrava, Třebovice, Smilovice u Třince a Nová Bělá.
- Pokud se jedná o pozemky v k. ú. Frýdek, namítla žalobkyně, že žalovaný zdaňuje parcely v tomto katastrálním území sazbou, vztahující se na pozemek tak, jak je uveden v evidenci a nikoli podle skutečného stavu. Ač při místním šetření správce daně zjistil, že se jedná o pozemek s travním porostem a pozemek parc. č. 5281/2 splňuje podmínky pro uplatnění osvobození od daně, nepřihlédl již k tomu, že ostatní pozemky v této lokalitě nejsou využívány jako orná půda, ale jako pozemky s travním porostem a ponechal tak zdanění sazbou na ornou půdu, ačkoli sazba pro pozemek s travním porostem je nižší.
- U pozemků v k. ú. Slezská Ostrava shledal žalovaný podmínky pro osvobození jen plochy o velikosti 13,87 m2, která představuje zastavěnou plochu, na které jsou betonové patky sloužící k uchycení plynového potrubí. Nezohlednil přitom, že přes předmětný pozemek vede skutečné plynové potrubí, které je k uvedeným patkám uchyceno; pozemek tak nelze v celé délce potrubí jakkoli využívat. Jedná se o stavbu přenosové soustavy dle energetického zákona, a proto by se mělo uplatnit osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen „ZDNV“). To, že na pozemku je kromě patek také plynové potrubí, plyne z ortofoto mapy.
- Obdobně postupoval žalovaný u pozemků v k. ú. Třebovice, kde uznal opět jen plochu zastavěnou betonovými patkami, na kterých je uchyceno tepelné rozvodné zařízení, a nikoli celou plochu, kterou toto zařízení pokrývá.
- Žalobkyně dále namítla, že u pozemků v k. ú. Smilovice u Třince nebylo uznáno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV, ačkoli z ortofoto mapy, i z evidence LPIS plyne, že na pozemku je remízek.
- Závěrem poukázala na odmítnutí přiznání osvobození u pozemků v k. ú. Nová Bělá, kde při místním šetření bylo zjištěno, že se jedná o pozemky evidované jako orná půda, přitom žalovaný nerespektoval skutečnost, že na pozemku se nachází stavba upravující vodní tok (koryto řeky).
- Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Po rekapitulaci průběhu řízení sdělil, že žalobní námitky jsou shodné s těmi, které byly uplatněny již v průběhu daňového řízení. Ve vztahu k jednotlivým námitkám vždy odkázal na vypořádání těchto námitek v napadeném rozhodnutí.
Zjištění z obsahu správních spisů
- Z obsahu správních spisů soud pro účely soudního přezkumu zjistil, že žalobkyně v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2016, podaném dne 31. 1. 2018, uplatnila osvobození daně podle § 4 odst. 1 a § 9 odst. 1 ZDNV. Dne 14. 2. 2018 byla zahájena daňová kontrola předmětné daně za uvedené zdaňovací období. Tato byla ukončena Zprávou o daňové kontrole ze dne 10. 7. 2019, načež byl správcem daně vydán dne 15. 7. 2019 dodatečný platební výměr na daň z nemovitých věcí.
- Ve vztahu k pozemkům, nacházejícím se v katastrálních územích, u kterých žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí, žalovaný učinil následující závěry.
- Pokud se jedná o pozemky v k. ú. Frýdek, uvedl žalovaný v bodech [45,47] a [74] napadeného rozhodnutí, že na LV č. 7736 pro k. ú. Frýdek jsou evidovány 4 pozemky o celkové výměře 32 919 m2, z toho ve výměře 14 170 m2 jako orná půda a ve výměře 18 749 m2 jako trvalý travní porost. V případě pozemku parc. č. 5281/2 o výměře 18 749 m2 uznal správce daně osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. l) ZDNV, když se jedná o pozemek, který lze dle charakteru kvalifikovat jako pozemek veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Ostatní pozemky byly zdaněny v takovém druhu, v jakém jsou evidovány v katastru nemovitostí, když důvody byly popsány na str. 17 – 19 zprávy o daňové kontrole. Nejedná se o pozemky, kde je veřejná přístupnost primárně základním účelem.
- Ze zprávy o daňové kontrole soud zjistil, že ve vztahu k uvedeným pozemkům správce daně na stranách 17 – 19 dovodil, že pozemek parc. č. 5281/2 o výměře 18 749 m2 splňuje podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. l) ZDNV. Dále k pozemku parc. č. 5546/13, druh pozemku orná půda o výměře 6 883 m2 uvedl, že neshledal důvody k osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) bod 7 ZDNV. I ve vztahu ke zbývajícím pozemkům nepřiznal nárok na osvobození od daně. K jiné (nižší sazbě) se správce daně vůbec nevyjádřil.
- K pozemkům v k. ú. Slezská Ostrava žalovaný v bodech [45,50] a [65] napadeného rozhodnutí uvedl, že na LV č. 4325 pro uvedené katastrální území je evidováno 6 pozemků o celkové výměře 31 293 m2, z toho ve výměře 4 375 m2 jako orná půda nebo zahrada a ve výměře 26 918 m2 jako trvalý travní porost. Správce daně zjistil, že na pozemku parc. č. 3655/1 se nachází 8 betonových patek sloužících k uchycení plynového potrubí, přičemž výměra plochy zastavěné patkami je 13,87 m2 (viz strana 40 zprávy o daňové kontrole). V uvedeném rozsahu správce daně uznal osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDNV. Zbývající pozemky nesplňují podmínky pro osvobození od daně z důvodů uvedených na str. 39-40 zprávy o daňové kontrole.
- Ze zprávy o daňové kontrole ve vztahu k uvedenému katastrálnímu území vyplývá, že pozemek parc. č. 3655/1 se nachází v okrajové části města v blízkosti ulice Lihovarská, pozemek je přístupný, avšak zcela neudržovaný, zarostlý náletovými dřevinami a působí jako skládka komunálního odpadu. Přes část pozemku je vedeno plynové potrubí. K uchycení potrubí slouží 8 betonových patek, jejichž celkové rozměry činí 13,87 m2. Na tomto pozemku se podle správce daně nenachází žádná další stavba. Mimo plochy zastavěné betonovými patkami nejsou u pozemků splněny podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDNV, neboť se na nich nenachází žádné další stavby (podle stavebního zákona) vodovodních řádů, vodárenských objektů včetně úpraven vody, přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy podle energetického zákona. Popis šetřených pozemků správce daně zaznamenal v úředním záznamu ze dne 18. 12. 2018 a dále ze dne 8. 1. 2019.
- Z posledně citovaných úředních záznamů soud zjistil, že tento k pozemku parc. č. 3655/1 obsahuje mj. zjištění, že plynové potrubí, které vede přes část pozemku, má délku 111,65 m2. K uvedeným zjištěním je doplněna také fotodokumentace.
- Obdobná zjištění učinil žalovaný ve vztahu k pozemkům v k. ú. Třebovice. V bodech [45,50] a [65] napadeného rozhodnutí uvedl, že na LV č. 1650 pro uvedené katastrální území je evidován 1 pozemek parc. č. 1266/1 o celkové výměře 23 066 m2 jako trvalý travní porost. Správce daně zjistil, že se na pozemku nachází 17 betonových patek sloužících k uchycení tepelného rozvodného zařízení, přičemž výměra plochy zastavěné patkami je 66,18 m2 (viz strana 38 zprávy o daňové kontrole). V uvedeném rozsahu správce daně uznal osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. n) bod 7 ZDNV. Zbývající část pozemku nesplňuje podmínky pro osvobození od daně z důvodů uvedených na str. 38-39 zprávy o daňové kontrole.
- Ze zprávy o daňové kontrole ve vztahu k uvedenému katastrálnímu území vyplývá, že pozemek parc. č. 1266/1 o výměře 23 066 m2 se nachází pod viaduktem dálnice D1, příjezd k pozemku je po komunikaci s nezpevněným povrchem. Pozemek je zcela zarostlý vysokou trávou, je zjevné, že pozemek je neudržovaný. Hranice pozemku je z jedné části lemována potrubím tepelného rozvodného zařízení provozovatele Veolia Energie ČR, a.s. Popis šetřených pozemků správce daně zaznamenal v úředním záznamu ze dne 18. 12. 2018 a dále ze dne 8. 1. 2019. Mimo plochy zastavěné betonovými patkami nejsou u pozemků splněny podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) ZDNV, neboť se na nich nenachází žádné další stavby (podle stavebního zákona) vodovodních řádů, vodárenských objektů včetně úpraven vody, přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy podle energetického zákona.
- Z posledně citovaných úředních záznamů soud zjistil, že tento k pozemku parc. č. 1266/1 obsahuje mj. zjištění, že potrubí tepelného rozvodného zařízení, má délku 159,93 m2. K uvedeným zjištěním je doplněna také fotodokumentace.
- Pokud se týče pozemků v k. ú. Smilovice u Třince, žalovaný v bodech [45, 48] napadeného rozhodnutí uvedl, že na LV č. 430 je evidováno 7 pozemků o celkové výměře 51 645 m2, z toho ve výměře 1 368 m2 jako zahrada, ve výměře 49 469 m2 jako trvalý travní porost a ve výměře 808 m2 jako vodní plocha, která není předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. c) ZDNV. Pozemky nebyly předmětem kontroly, neboť již byly předmětem kontroly ukončené dne 23. 10. 2017. Správce daně provedl dne 16. 1. 2019 místní šetření na pozemcích evidovaných na uvedeném listu vlastnictví a zjistil, že na každém pozemku parc. č. 1879, parc. č. 1911 a parc. č. 1973 se nachází vždy dva železobetonové sloupy pro elektrické vedení, výměra zastavěné plochy jedním sloupem je 0,1 m2. Správce daně uznal osvobození v rozsahu plochy betonových sloupů. Zbývající pozemky nesplňují podmínky pro osvobození od daně.
- Z úředního záznamu o místním šetřením konaném dne 16. 1. 2019 plyne, že předmětné pozemky se nacházejí v okrajové části obce, jsou přístupné, avšak zcela zjevně neudržované, zarostlé náletovými dřevinami. Pozemek parc. č. 1879 je oplocený a přímo navazuje na pozemek, jehož součástí je stavba rodinného domu. Na tomto pozemku se nacházejí ovocné stromy a včelí úly. Na každém z uvedených pozemků se nacházejí vždy dva železobetonové sloupy pro elektrické vedení. Nenacházejí se zde žádné další stavby.
- K pozemkům nacházejícím se v k. ú. Nová Bělá žalovaný v bodech [45, 69] napadeného rozhodnutí uvedl, že na LV č. 1028 jsou evidovány 2 pozemky o celkové výměře 2 310 m2 jako orná půda. Pozemky nesplňují podmínky osvobození od daně, což je popsáno na str. 37 zprávy o daňové kontrole. Pokud žalobkyně namítala nerespektování remízků, hájů a větrolamů a dále, že se na pozemku nachází stavba upravující vodní tok, odkázal žalovaný jednak na zprávu o daňové kontrole a jednak na místní šetření konané dne 17. 12. 2018, při kterém bylo zjištěno, že pozemek je špatně přístupný, značně zanedbaný, zcela zarostlý vzrostlým náletovým porostem a nenacházejí se zde žádné remízky, háje, meze ani větrolamy. Na pozemku se nenachází žádné stavby. Z úředního záznamu ze dne 18. 12. 2018 zachycujícího průběh místního šetření dne 17. 12. 2018 na předmětných pozemcích vyplývá, že pozemek parc. č. 1068/1 se nachází v blízkosti dálnice D56 ve směru na Ostravu, pozemek je špatně přístupný, je zanedbaný, zarostlý náletovým porostem, místy jsou vytvořeny černé skládky, nenachází se zde žádná stavba ani rozvody elektrické energie. Druhý z pozemků, parc. č. 1526/16, tvoří pás, který vede kolem silnice I/58 a navazuje na sousední obhospodařovaný zemědělský pozemek, je přístupný ze všech stran a porost pozemku je tvořen náletovou dřevinou. Na pozemku došlo k prořezání náletového porostu. Nenachází se zde žádná stavba ani rozvody elektrické energie. Součástí úředního záznamu je také fotodokumentace. Shodně jsou předmětné pozemky popsány také ve zprávě o daňové kontrole. Správce daně prvního stupně se nevyjadřoval k existenci remízků, hájů, mezí či větrolamů. Správce daně také neevidoval informaci o stavbě upravující vodní tok.
Posouzení věci krajským soudem
- Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
- Krajský soud posoudil jednotlivé žalobní námitky a dospěl k závěru, že jim nelze upřít důvodnosti.
- Žalovaný se totiž podle krajského soudu v napadeném rozhodnutí nevypořádal žádným nebo dostatečným způsobem s námitkami vznesenými žalobkyní. Jak přitom plyne z obsahu správního spisu i z vyjádření žalovaného, jsou žalobní námitky shodné s námitkami uplatněnými v průběhu řízení.
- Podle § 8 odst. 3 daňového řádu, správce daně vychází ze skutečného obsahu právního jednání nebo jiné skutečnosti rozhodné pro správu daní. Aplikováno na projednávanou věc to znamená, že pro určení sazby daně z nemovitých věcí je zcela zásadní skutečný stav pozemku či staveb, nikoli jak je pozemek či stavba evidována. Ostatně i sám žalovaný odkazuje v bodech [34, 35] napadeného rozhodnutí na judikaturu správních soudů potvrzující uvedené úvahy.
- Žalobkyně již v odvolacím řízení namítla, že pozemky parc. č. 5546/10, 5546/12 a 5546/13 v k. ú. Frýdek byly zdaněny jako orná půda, ačkoli měly být zdaněny jako travní porost. Žalovaný se však k této námitce v zásadě nijak nevyjádřil mimo obecný závěr, že ostatní pozemky, mimo pozemku parc. č. 5281/2, nesplňují podmínky pro osvobození a byly zdaněny podle druhu, v jakém jsou evidovány v katastru nemovitostí. Dále pak odkázal na zprávu o daňové kontrole. Ani v té se však správce daně nijak nevyjádřil k tomu, že by ostatní pozemky bylo možné zdanit jinou sazbou (pro pozemek trvalého travního porostu).
- Ačkoli tedy žalobkyně namítla, že na předmětných pozemcích se nachází trvalý travní porost, vycházel žalovaný i správce daně při stanovení daně pouze z evidence v katastru nemovitostí; nepřistoupil, na rozdíl od jiných pozemků v jiných katastrálních územích, k místnímu šetření. Neověřil tak skutečný stav pozemků, tedy, zda se na těchto nachází trvalý travní porost či nikoliv. Zřejmě již v důsledku tohoto pochybení absentují jakékoli úvahy k aplikaci nižší sazby daně. Z uvedeného vyplývá, že v této části pro rozhodnutí ve věci absentuje řádně zjištěný skutkový stav, v jehož důsledku je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
- Pokud se jedná o pozemky v k. ú. Slezská Ostrava a Třebovice, je zapotřebí zdůraznit, že i v těchto částech je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný se s námitkami žalobkyně stran rozsahu osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. n) vypořádal pouze obecným tvrzením, že na předmětných pozemcích se nenacházejí žádné další stavby podle stavebního zákona.
- Krom toho, že uvedené tvrzení žalovaného je zcela nedostatečné, je také nesprávné a v rozporu se zákonem.
- Podle § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), ve znění účinném do 31. 12. 2017, stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.
- Podle § 103 odst. 1 písm. e), bodů 5, 6 a 7 stavebního zákona účinného do 31. 12. 2017, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby
- podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
- vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
- rozvody tepelné energie a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov.
- Podle § 7 odst. 1 písm. n) bod 7 ZDNV, jsou od daně osvobozeny pozemky v rozsahu zastavěné plochy zastavěné stavbou podle stavebního zákona přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona.
- Z citovaných ustanovení zcela jasně plyne, že přenosová, přepravní nebo distribuční soustava nebo tepelné rozvodné zařízení jsou stavbami podle stavebního zákona. Úvaha žalovaného a správce daně, že osvobození lze přiznat pouze zastavěné části pozemků betonovými patkami sloužícími pro uchycení podpěr pro vedení potrubí (jakékoli přenosové soustavy) je tudíž zcela mylná a nejenže odporuje výslovnému znění zákona, ale také zdravému rozumu. Osvobození od daně totiž v uvedených staveb vychází z nevyužitelnosti takto zastavěných pozemků vlastníkem, a to pro existující stavby ve veřejném zájmu. Je nutné učinit závěr, že osvobození od daně se tedy vztahuje jak na plochu zastavěnou podpěrami distribuční či jiné soustavy, tak vedenou soustavou samotnou.
- Žalovaný i správce daně v důsledku nesprávných právních východisek již nečinili žádná zjištění k rozsahu zastavění pozemků přenosovou či distribuční soustavu apod. Zjistili sice délku potrubí, ale s touto informací již dále nijak nepracovali. V důsledku uvedeného je tak nutné konstatovat, že pro své závěry neměl žalovaný ani správce daně oporu v dokazování.
- Pokud se týče pozemků v k. ú. Smilovice u Třince, je zjevné, že místní šetření dne 16. 1. 2019 bylo zaměřeno jen na zjištění rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n) bod 7 ZDNV. Nicméně z předmětného úředního záznamu o konaném místním šetření dále také vyplývá, že předmětné pozemky se nacházejí v okrajové části obce, jsou přístupné, avšak zcela zjevně neudržované, zarostlé náletovými dřevinami.
- S ohledem na uvedená zjištění správce daně i žalovaný pochybili, pokud se vůbec nezabývali otázkou, zda tyto pozemky svým charakterem nesplňují definici pozemků, na nichž se nachází remízek, háj, mez nebo větrolam podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019.
- Obdobně bude nutné posoudit charakter pozemků v k. ú. Nová Bělá, kdy se žalovaný vůbec nevypořádal s tvrzením žalobkyně, že se na uvedených pozemcích nachází remízek. To přitom platí zejména o pozemku parc. č. 1526/16, u kterého byl zjištěno, že tento tvoří pás, který vede kolem silnice I/58 a navazuje na sousední obhospodařovaný zemědělský pozemek, je přístupný ze všech stran a porost pozemku je tvořen náletovou dřevinou.
- Ostatně také v otázce existence stavby upravující vodní tok na předmětných pozemcích žalovaný pouze konstatoval, že se na pozemcích nenachází žádné stavby, přičemž se však blíže nezabýval otázkou, zda se na pozemcích vůbec nachází vodní tok a zda tedy stavba upravující vodní tok přichází v úvahu, neboť se zjevně nebude jednat o stavbu čnící nad horizont pozemku.
- Nezbývá než uzavřít, že napadené rozhodnutí tedy trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů také ve vztahu k posledně jmenovaným pozemkům v k. ú. Smilovice u Třince a Nová Bělá.
Závěr a náklady řízení
- Krajský soud ze všech uvedených důvodů žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí z důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém tento bude vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku podle § 78 odst. 5 s. ř. s.
- V dalším řízení bude na daňových orgánech, aby se důsledně zabývaly námitkami žalobkyně stran skutečného stavu jednotlivých nemovitých věcí ve vlastnictví žalobkyně a v návaznosti na to otázkou míry osvobození od daně, resp. výše sazby daně z nemovitých věcí. Při úvahách o možném osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDNV ve znění účinném do 31. 12. 2019 žalovaný neopomene zohlednit závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. 9 Afs 7/2021-31, SbNSS č. 4214/2021, podle kterého „Ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 12. 2019, je třeba vykládat tak, že nachází-li se remízek, háj, větrolam či mez po změnách ve vedení katastru nemovitostí na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, je třeba zkoumat, zda plní ekologickou funkci, pro niž zákonodárce osvobození od daně z nemovitých věcí stanovil. Plní-li ji, nelze osvobození od daně nepřiznat jen proto, že se tyto prvky nenacházejí na pozemku evidovaném jako orná půda, nebo trvalý travní porost.“
- O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Soud tak uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení uvedenou částku. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustná kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Ostrava 10. března 2022
JUDr. Monika Javorová, v. r.
předsedkyně senátu