Kasační/ústavní stížnost:
6 Afs 329/2017
Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Ostravě zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.
IV. Soud vyzývá žalobce ke sdělení čísla účtu a kódu banky, příp. dalších bankovních dispozic, pro účely vrácení zaplaceného soudního poplatku.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 17.7.2017 domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného.
Soud zjistil, že ještě před podáním žaloby byl usnesením zdejšího soudu ze dne 14.12.2016 č.j. KSOS 39 INS 23265/2016-A53, které nabylo účinků dne 14.12.2016, zjištěn úpadek žalobce a prohlášen konkurz na jeho majetek.
Podle § 140c zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní (…) řízení o pohledávkách (…), které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou (…), nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170).
Podle judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví dopadá ust. § 140c insolvenčního zákona i na řízení vedená správními soudy podle zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (srov. zejm. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23.1.2015 č.j. 4 As 6/2015-18, Sb. NSS č. 3198/2015, www.nssoud.cz).
V nyní posuzované věci je předmětem řízení pohledávka žalovaného vůči žalobci z titulu pokuty za použití zajištění daně na úhradu spotřební daně dle § 43 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Taková pohledávka musí být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou, jak se také stalo přihláškou evidovanou v insolvenčním řízení pod kódem P18 (přihlašovaná pohledávka č. 2).
V nyní posuzované věci tedy bylo řízení zahájeno dne 17.7.2017 žalobou podanou v rozporu se zákazem zahájení takového řízení obsaženým v § 140c insolvenčního zákona.
Proto krajský soud řízení podle § 141a insolvenčního zákona řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s.
Rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí předmětné pokuty jako přihlášené pohledávky přísluší nyní toliko insolvenčnímu soudu v rámci případného incidenčního sporu [§ 159 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona].
Vzhledem k tomu, že zdejší soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku přesto, že měl řízení zastavit bez dalšího, a žalobce k této výzvě soudní poplatek zaplatil, stalo se tak k nesprávné výzvě soudu. Proto soud podle § 10 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci. Současně žalobce vyzval pro tyto účely ke sdělení potřebných bankovních dispozic.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.
V Olomouci dne 22. září 2017
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu