Celé znění judikátu:
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci
žalobkyně: STRONG WORK s.r.o., IČO 06928633
sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1
zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Kandalcem, Ph.D., LL.M.
sídlem Kounicova 685/20, 602 00 Brno
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021 č. j. 42000/11187/21/020/SP,
takto:
- Rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2021 č. j. 42000/11187/21/020/SP se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
- Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Pavla Kandalce, Ph.D., LL.M, advokáta.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaná potvrdila rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení (dále též „PSSZ“) ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5. Tímto rozhodnutím PSSZ zrušila žalobkyni ke dni 22. 2. 2021 povolení placení dlužného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve splátkách z rozhodnutí PPSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3 podle § 20a odst. 6 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“).
- Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobkyně podanou žalobou.
- V jediném žalobním bodu žalobkyně namítá, že žalovaná zneužila správní uvážení tím, že nevzala v úvahu skutečnosti uplatněné v průběhu řízení. Žalobkyně opakovaně namítala nemožnost splácet z důvodu vyšší moci kvůli celosvětové pandemii, která dočasně ochromila téměř veškerý ekonomický život v České republice. Žalovaná tuto skutečnost pominula, ačkoliv ovlivnila téměř veškeré dění. Žalobkyně se přitom zaplacení dluhu nevyhýbala, naopak PSSZ i žalované opakovaně potvrzovala úmysl zaplatit splátky. Žalobkyně mimo očekávané a oznamované šestiměsíční přerušení splátek od dubna 2020 do září 2020 zapříčiněné vyšší mocí, což nemohla nijak ovlivnit, plní splátkový kalendář, v listopadu 2020 doplatila 6. a 7. splátku. V době, kdy žalovaná potvrdila zrušení splátkového kalendáře, řádně splácela stanovené měsíční splátky. Tato skutečnost se rovněž nestala součástí správního uvážení žalované. Žalovaná též pominula, že žalobkyně opakovaně doznala dluh a od října 2020 má zaplacené všechny měsíční splátky, i při pokračujících obtížích způsobených celosvětovou pandemií. Žalobkyně také informovala PSSZ, že kvůli dluhu se nemůže účastnit státní podpory k překonání pandemické krize při výpadku cash-flow, což nebylo též zohledněno. Napadené rozhodnutí se omezilo pouze na konstatování dlouhodobého neplnění řádného splácení splátkového kalendáře žalobkyní a v návaznosti na to možnost zrušit rozhodnutí PSSZ o povolení placení dlužného pojistného ve splátkách. Žalovaná též pominula zhodnocení materiální správnosti rozhodnutí PSSZ. Podle žalobkyně nedostatečné správní uvážení, které nenaplilo standardy dobré správy, porušilo její subjektivní právo.
- Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Konstatovala, že žalobkyně porušila podmínky splátkového kalendáře, neplnila své povinnosti, nepravidelně hradila běžné pojistné, což je jedna z podmínek pro trvání splátek. Splátka za únor 2020 byla připsána na účet PSSZ po termínu splatnosti (ke dni 28. 2. 2020) a běžné pojistné za únor 2020 bylo uhrazeno v březnu 2020, žalobkyně běžné pojistné nehradila za měsíce únor 2020 až květen 2020, od listopadu 2020 pojistné hradila nepravidelně a od února 2021 pojistné nehradí. Od dubna 2021 do 31. 8. 2021 zaslala na účet PSSZ celkem šest plateb ve výši splátky dané splátkovým kalendářem, běžné pojistné nehradila. Její současný dluh je vyšší, než v době zrušení splátkového kalendáře v květnu 2021. Není možné definovat příčiny a možné důsledky špatné platební morálky žalobkyně v minulosti. V napadeném rozhodnutí žalovaná proto toliko konstatovala, že žalobkyně dlouhodobě neplní své povinnosti, pojistné nehradí včas a v plné výši.
- Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). V souladu s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodl městský soud bez jednání, které ostatně ani jedna strana nepožadovala (§ 51 s. ř. s.).
- Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti.
- Dne 11. 10. 2019 byla žalované doručena žádost žalobkyně, tehdy plátce pojistného, ze dne 10. 10. 2019, doplněná podáním ze dne 14. 10. 2019, o povolení splátkového kalendáře na dlužné pojistné.
- Rozhodnutím PSSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3 bylo plátci pojistného povoleno placení dlužného pojistného, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále v celkové výši 1 964 053 Kč v 18 měsíčních splátkách, a to 17 splátek po částce 109 114 Kč a poslední splátka ve výši 109 115 Kč, se splatností první splátky dne 20. 11. 2019, další splátky nejpozději do 20. dne v měsíci, datum poslední splátky dne 20. 4. 2021. Toto rozhodnutí bylo plátci pojistného doručeno dne 5. 11. 2019.
- Žádostí ze dne 18. 3. 2020 plátce pojistného požádal o pozastavení splátkového kalendáře od dubna 2020 i plateb pojistného s odůvodněním, že vzhledem k nárůstu výskytu koronaviru COVID-19 došlo k uzavírání výrobních závodů jeho obchodních partnerů a zastavení výrobního procesu. Není proto schopen generovat žádné finanční prostředky, ani platit odvody do státní pokladny do ukončení nouzového stavu (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“).
- Dne 3. 11. 2020 PSSZ podáním upozornila plátce pojistného na porušení podmínek povolení splátkového kalendáře a na možnost zrušení výhody splátek, jelikož není hrazeno 4x běžné pojistné a 7x splátky. Vyzvala proto plátce pojistného k úhradě dlužných částek do 5 dnů od data doručení tohoto podání (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“).
- V podání ze dne 7. 11. 2020 nazvaném „Odpověď na dopis z 3. 11. 2020“ plátce pojistného uvádí, že reaguje na dopis PSSZ ze dne 3. 11. 2020 a následný telefonát. Připustil, že v současné době dluží běžné pojistné za 3 měsíce, a to za únor 2020, březen 2020 a květen 2020, pojistné za duben 2020 uhradil. S ohledem na první vlnu COVID-19 přišel o téměř všechny zaměstnance. Po otevření výroby se snažil vrátit zpět a nabírat nové lidi, od června 2020 platí pojistné pravidelně. Od dubna 2020 do září 2020 bylo přerušeno splácení schváleného splátkového kalendáře z důvodu výpadku cash flow, což PSSZ uvedl v dopisu a telefonické komunikaci. Uvedl, že mzdové náklady má vysoké, všichni noví zaměstnanci požadují zálohy na práci, za vystavené faktury musí platit DPH dříve, než obdrží plnění, a kvůli nastalé situaci jeden z obchodních partnerů namísto plateb plní zápočtem na škodné události zaměstnanců zpětně z období 2019/2020. Dále uvedl, s ohledem na splátkový kalendář neměl nárok na úlevy, dotace ani jinou pomoc od státu, na rozdíl od jiných subjektů. Současně požádal o přerušení splátkového kalendáře na 6 měsíců.
- Usnesením PSSZ ze dne 12. 11. 2020 č. j. 42013/2023101/20/213/007/Jan bylo řízení o žádosti plátce pojistného povolení odkladu splátek pojistného a penále zastaveno pro žádost zjevně právně nepřípustnou.
- Dne 12. 11. 2020 PSSZ v písemnosti, kterou adresovala plátci pojistného, uvedla, že nelze prodloužit datum splatnosti konce splátek, neuhrazené splátky je třeba uhradit nejpozději do dne 20. 4. 2021 s tím, že: „Vzhledem k současným epidemickým opatřením není možné realizovat osobní jednání“ (tato písemnost se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“).
- Rozhodnutím PSSZ ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5 bylo plátci pojistného zrušeno ke dni 22. 2. 2021 povolení placení dlužného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve splátkách podle rozhodnutí PSSZ ze dne 4. 11. 2019 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-3. PSSZ v odůvodnění uvedla, že kontrolou zjistila, že plátce pojistného již měl uhradit celkem 16 splátek, uhradil 10 splátek, dlužná částka na splátkách je 654 684 Kč. Dále nebylo hrazeno pojistné po splatnosti první splátky dluhu, ke dni 9. 3. 2021 vykazuje dluh ve výši 1 641 722 Kč. Na neplnění splátkového kalendáře byl plátce pojistného upozorněn dopisem ze dne 3. 11. 2020. Jelikož dlužné splátky a pojistné nebyly uhrazeny, neshledala PSSZ povolení splátek nadále vhodným a účelným.
- Proti rozhodnutí PSSZ ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5 podal plátce pojistného odvolání s odůvodněním, že „[s] výší dluhu souhlasíme, dluh chceme uhradit, ale vzhledem k nepříznivé situaci ČR jsme v březnu 2019 né naší vinou ztratili všechny zakázky a tím pádem přišli o všechny zaměstnance, na což jsme PSSZ dopředu upozorňovali. Po šesti měsících jsme opět začali pravidelně splácet a platit, proto není důvod k sesplatnění dluhu, který v dalších splátkách doplatíme.“
- Napadeným rozhodnutím (ze dne 4. 5. 2021 č. j. 42000/11187/21/020/SP) žalovaná rozhodnutí PSSZ ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5 potvrdila. V odůvodnění uvedla, že provedeným šetřením bylo zjištěno, že plátce pojistného dlouhodobě neplnil své povinnosti, nehradil pojistné včas a v plné výši. Splátkový režim porušil tím, že uhradil 10 namísto 16 splátek, a zároveň nehradil pravidelně běžné pojistné splatné po první splátce dluhu. Na porušení splátkového kalendáře byl upozorněn dopisem ze dne 3. 11. 2020, v něm byl informován o možnosti zrušení splátkového kalendáře při nedodržení podmínek. Na toto upozornění plátce pojistného reagoval dne 7. 11. 2020 žádostí o přerušení splátkového kalendáře na 6 měsíců. Po zrušení splátkového kalendáře plátce pojistného uhradil částku ve výši jedné splátky, dlužné pojistné nehradil a celkový dluh má v přibližně stejné výši, jako ke dni povolení splátek. Plátce pojistného může dluh ponižovat mimořádnými platbami i bez povolení splátkového kalendáře. Rozhodnutí PSSZ o zrušení povolení placení dlužného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a penále ve splátkách považuje za souladné s § 20a odst. 6 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
- Napadené rozhodnutí soud neshledal přezkoumatelným.
- Podstatou argumentace žalobního tvrzení je, že žalovaná se nezabývala námitkami uplatněnými v průběhu řízení.
- Soud připomíná, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže z jeho odůvodnění není seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti tvrzené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008 č. j. 7 Afs 212/2006-76). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.
- Soud dodává, že s ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení je nutné rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (v daném případě rozhodnutí PSSZ) i rozhodnutí žalované posuzovat jako celek; případné vady odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak mohla zhojit žalovaná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2013 č. j. 6 Ads 134/2012-47). Soud rovněž uvádí, že zrušení správního rozhodnutí výlučně pro nepřezkoumatelnost vylučuje možnost věcného posouzení žalobních bodů, a tím pádem se prodlužuje celková délka sporu, což neprospívá ani účastníkům řízení, ani správním orgánům. Námitku nepřezkoumatelnosti je tedy nutné hodnotit i ve vztahu k hospodárné a k racionální aplikaci práva.
- V daném případě soud shledal, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé, jak se žalovaná vypořádala s uplatněnými námitkami žalobkyně v průběhu řízení i s odvolací námitkou. Žalobkyně poprvé v podání ze dne 18. 3. 2020 shora popsaném zmínila důvod problémů se splácením, a to pro objektivní výskyt koronaviru. V podání ze dne 7. 11. 2020 popsaném též shora zmínila svou ekonomickou situaci, ve které se nacházela, zároveň připomněla, že na přerušení splácení z důvodu výpadku cash flow upozornila v předchozím podání ze dne 18. 3. 2020. K tomuto soud nemůže nezmínit, že žádost žalobce ze dne 18. 3. 2020 se nachází v deskách označených „není součástí správního spisu“. PSSZ přitom v rozhodnutí ze dne 10. 3. 2021 na argumentaci žalobkyně uvedenou ve zmiňovaných podáních ze dnů 18. 3. 2020 a 7. 11. 2020 nikterak nereagovala. PSSZ v odůvodnění rozhodnutí ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5 toliko stručně uvedla, že „ke dni zrušení povolení placení dlužného pojistného a penále ve splátkách měl plátce pojistného uhradit celkem 16 splátek, uhrazeno bylo 10 splátek, dlužná částka na splátkách je 654 684 Kč. Dále nebylo hrazeno pojistné po splatnosti první splátky dluhu, ke dni 9. 3. 2021 vykazuje konto plátce dluh ve výši 1 641 722 Kč. Na neplnění splátkového kalendáře byl plátce pojistného upozorněn dopisem ze dne 3. 11. 2020, dlužné splátky a pojistné nebyly uhrazeny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neshledala Pražská správa sociálního zabezpečení povolení splátek nadále vhodným a účelným a rozhodla tak, jak je ve výroku uvedeno.“ Z citovaného odůvodnění není zřejmé, že by se PSSZ tvrzeními žalobkyně jakkoli zabývala. Jinými slovy z odůvodnění nelze seznat, jak PSSZ hodnotila skutečnosti uvedené ve vyjádřeních žalobkyně. Podle § 68 odst. 3 správního řádu musí správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Uvedeným zákonným požadavkům kladeným na odůvodnění rozhodnutí PSSZ proto ve vztahu k vypořádání vyjádření žalobkyně nedostála, ačkoli tvrzení žalobkyně o koronaviru PSSZ v podání ze dne 12. 11. 2020 (které se nachází ve složce nadepsané „není součástí správního spisu“) akceptovala, neboť uvedla: „Vzhledem k současným epidemickým opatřením není možné realizovat osobní jednání“.
- Rovněž v odvolání, jímž žalobkyně brojila proti rozhodnutí PSSZ ze dne 10. 3. 2021 č. j. 42213-007/8011/11.10.2019-03730/364/Nov-5, opět zmínila nepříznivou ekonomickou situaci, na níž během řízení poukazovala a dodala, že po šesti měsících začala opět pravidelně splácet (viz citace odůvodnění odvolání žalobkyně shora). Žalovaná v napadeném rozhodnutí na str. 1 toliko shrnula uplatněnou odvolací argumentaci, avšak k jejímu vypořádání v odůvodnění konstatovala toliko, že „v rámci odvolacího řízení přezkoumala soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání, a dospěla k závěru, že odvolání nelze vyhovět.“ Ke splácení pojistného žalobkyní se vyjádřila na str. 1-2 napadeného rozhodnutí, kde uvedla: „plátce pojistného si dlouhodobě neplnil své povinnosti, tedy že nehradil pojistné včas a v plné výši. Během trvání splátkového kalendáře až do jeho zrušení ke dni 22. 2. 2021 plátce pojistného porušil splátkový režim tím, že uhradil 10 splátek a mělo být uhrazeno celkem 16 splátek a zároveň nehradil pravidelně běžné pojistné splatné po první splátce dluhu. Na porušení splátkového kalendáře byl plátce pojistného upozorněn dopisem ze dne 3. 11. 2020, ve kterém byl zároveň informován o možnosti zrušení splátkového kalendáře na základě nedodržení jeho podmínek. Plátce pojistného na toto upozornění reagoval dne 7. 11. 2020 žádostí o přerušení splátkového kalendáře na 6 měsíců, na základě které vydala PSSZ dne 12. 11. 2020 usnesení o zastavení řízení, protože platná právní úprava v oblasti placení pojistného a penále ve splátkách nedovoluje odklad plateb splátek pojistného a penále. Po zrušení splátkového kalendáře plátce pojistného sice uhradil částku ve výši jedné splátky, dlužné pojistné ale hrazeno není a celkový dluh je ve zhruba stejné výši, jako ke dni povolení splátek.“ K argumentaci žalobkyně se žalovaná nikterak nevyjádřila. Žalovaná proto nenapravila předchozí pochybení PSSZ, která nereagovala na vyjádření žalobkyně ohledně koronaviru uplatněné během správního řízení.
- Podle § 20a odst. 6 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení okresní správa sociálního zabezpečení může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu. Zákon tedy dává příslušnému orgánu sociálního zabezpečení možnost uvážení, zda za splnění uvedených zákonných podmínek (plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu) přistoupí či nepřistoupí ke zrušení povolení splátkového kalendáře. Jistě není úlohou správního orgánu, jak upozorňuje žalovaná ve vyjádření k žalobě, zjišťovat důvody a příčiny špatné platební morálky plátce, je však jeho povinností vypořádat se s námitkami uplatněnými účastníkem řízení. Této povinnosti žalovaná (ani PSSZ) nedostála.
- Odůvodnění napadeného rozhodnutí není proto přezkoumatelné. Již Vrchní soud v rozsudku ze dne 26. 2. 1993 č. j. 6 A 48/92-23 konstatoval: „Z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a - v případě rozhodování o relativně neurčité sankci - jaké úvahy jej vedly k uložení sankce v konkrétní výši. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí.“ O nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů lze tedy hovořit zejména v situaci, kdy se správní orgán v rozhodnutí řádně nevypořádá se všemi námitkami účastníka řízení, případně své rozhodnutí neodůvodní vůbec nebo nedostatečně vzhledem k požadavkům zákona. Tuto vadu přitom nelze zhojit ve vyjádření k žalobě, příp. v kasační stížnosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008 č. j. 8 Afs 66/2008-71).
- Soud posoudil napadené rozhodnutí optikou shora připomenuté judikatury a dospěl k závěru, že z napadeného rozhodnutí není seznatelné, proč žalovaná považuje námitky žalobkyně za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti tvrzené žalobkyní za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené. Žalovaná ani PSSZ se k tvrzením uváděným žalobkyní v průběhu řízení žádným způsobem nevyjádřily, soud proto bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).
- V dalším řízení se žalovaná bude zabývat námitkami žalobkyně, včetně těch vznesených v žalobě, v rozsahu odpovídajícím kvalitě uplatněné argumentace. Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná vázána.
- Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, a podání žaloby § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. K výzvě soudu (ze dne 30. 7. 2021) jmenovaný zástupce nedoložil, že je plátcem DPH. Náklady na právní zastoupení tak činí 6 800 Kč. Žalobkyni proto bude na náhradě nákladů zaplacena žalovanou celková částka 9 800 Kč, a to do rukou jejího zástupce Mgr. Pavla Kandalce, Ph.D., LL.M., advokáta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19. července 2023
JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.
předsedkyně senátu