Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný (dále též „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 30. 8. 2022, č. j. 29 Ad 13/2020 ‑ 171, jímž bylo zrušeno rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 6. 6. 2020, č. j. MPSV‑2019/256007‑513/2, a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
[2] Dne 19. 10. 2022 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako „zpětvzetí kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Ad 13/2020 ‑ 171 ze dne 30. 8. 2022“. V něm stěžovatel prohlásil, že bere svou kasační stížnost zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem. Může proto vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Z doručeného podání je zřejmé, že byla srozumitelně a určitě projevena skutečná vůle vzít kasační stížnost zpět. Podání bylo učiněno zaměstnancem pověřeným k jednání za stěžovatele v řízení o uvedené kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. října 2022
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu