Celé znění judikátu:
žalobkyně: R-PASS s.r.o.
sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno
zastoupená advokátem JUDr. Martinem Klimo
sídlem Sukova 49/4, 602 00 Brno
proti
žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně
sídlem Polní 1011/37, 659 59 Brno
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2025, vedeném pod sp. zn. UPCR-BM-2025/127507,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Soud se v této věci zabýval otázkou údajné zastřené nečinnosti žalovaného, který podle § 78e odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), přerušil řízení o žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále též pouze „příspěvek“), neboť Policie ČR zahájila vůči žalobkyni úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání dotačního podvodu.
2. Žalovaný usnesením ze dne 13. 5. 2025, č. j. BMA-T-315/2025 (dále jen „rozhodnutí o přerušení řízení“), přerušil řízení o žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2025. Odvolání proti usnesení žalovaného zamítlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) rozhodnutím ze dne 2. 2. 2026, č. j. MPSV-2025/121579-421/1. Žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného MPSV nevyhovělo usnesením ze dne 18. 2. 2026, č. j. MPSV-2026/34511-421/1.
3. Proti postupu žalovaného podala žalobkyně u Krajského soudu v Brně žalobu na ochranu proti nečinnosti.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě a vyjádření žalovaného
4. Žalobkyně v žalobě namítá, že v posuzovaném případě dochází k zastřené nečinnosti ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2024, č. j. 10 Ads 322/2023-43. Pokud bylo přerušení řízení svévolné či nezákonné, nemůže být překážkou vyslovení nečinnosti.
5. Trestní řízení není předběžnou otázkou, neboť nárok na příspěvek vzniká ze zákona za splnění podmínek, které může žalovaný posoudit na základě důkazů, jež má k dispozici. Existence trestního stíhání nenahrazuje povinnost žalovaného zjistit skutkový stav. Systém příspěvků pro hendikepované by byl nepředvídatelný a závislý na libovůli orgánů činných v trestním řízení, pokud by žalovaný přerušil řízení pokaždé, když je podáno trestní oznámení. Trestní řízení navíc trvá v průměru několik let a vyčkávání na jeho pravomocné skončení představuje odepření spravedlnosti. Žalobkyně vynaložila mzdové prostředky na zaměstnance se zdravotním postižením a v dobré víře očekávala jejich refundaci. Nečinnost žalovaného v rozporu s účelem zákona ohrožuje existenci chráněných pracovních míst.
6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě upozorňuje, že k přerušení řízení nedošlo z důvodu předběžné otázky, ale podle § 78e odst. 2 zákona o zaměstnanosti z důvodu zahájení trestního řízení. Účelem této úpravy je zabránit, aby docházelo k vyplácení prostředků státního rozpočtu subjektům, u nichž existuje podezření na neoprávněné čerpání příspěvku. Žalovaný pouze dočasně pozastavuje rozhodovací činnost do vyřešení otázky případného protiprávního jednání a nijak nenahrazuje činnost orgánů činných v trestním řízení.
III. Posouzení věci
7. Žaloba není důvodná.
8. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu [§ 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen („s. ř. s.“)], soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba na ochranu proti nečinnosti slouží k tomu, aby byla odstraněna nečinnost správního orgánu, který je povinen vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, avšak doposud tak neučinil.
9. Žalobkyně dne 22. 4. 2025 požádala o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za 1. čtvrtletí roku 2025. Její žádost zaevidoval žalovaný pod č. j. UPCR-BM-2025/127507.
10. Ve správním spise jsou založená sdělení Policie ČR ze dne 20. 2. 2024 a ze dne 28. 4. 2025 (v reakci na dotaz žalovaného), č. j. KRPB-20718-80/TČ-2024-060282-BRA, podle kterých byly se žalobkyní zahájeny dne 19. 2. 2024 v souladu s § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 a 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve stádiu pokusu, a to v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.
11. Podle § 78e odst. 2 zákona o zaměstnanosti [b]ylo-li proti zaměstnavateli nebo členu jeho statutárního orgánu zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku, krajská pobočka Úřadu práce řízení o příspěvku přeruší, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení.
12. Dle § 12 odst. 11 trestního řádu [t]restním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona a zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, trestním stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek řízení podle tohoto zákona od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, anebo do jiného rozhodnutí ukončujícího přípravné řízení, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.
13. Podle § 158 odst. 3 téhož zákona věty první [o] zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam, ve kterém uvede skutkové okolnosti, pro které řízení zahajuje, a způsob, jakým se o nich dověděl.
14. Žalovaný řízení o žádosti žalobkyně přerušil z důvodu vedení trestního řízení se žalobkyní pro podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu ve stádiu pokusu v souvislosti s čerpáním příspěvku, a to na základě podkladů založených ve spise. Žalovaný prověřoval, zda orgány činné v trestním řízení skutečně zahájily úkony trestního řízení (a to konkrétně ve vztahu k podezření se spáchání trestného činu, který souvisí s čerpáním příspěvku), tedy zda v souladu s § 158 odst. 3 trestního řádu došlo k zahájení trestního řízení. Právě zahájení trestního řízení je podle § 78e odst. 2 zákona o zaměstnanosti důvodem pro obligatorní přerušení řízení o žádosti. Žalovaný tak postupoval zcela v souladu s dikcí zákona a nelze mu vytýkat, že by řízení přerušil svévolně a v rozporu se zákonem.
15. S ohledem na shora uvedené nelze přisvědčit žalobkyni, že by se řízení přerušovalo již jen na základě podání trestního oznámení a že by bylo závislé na libovůli orgánů činných v trestním řízení. Ty musí věc prověřovat v souladu se zákonem a dle § 158 odst. 3 trestního řádu uvést, jaké skutečnosti je vedly k zahájení trestního řízení.
16. Jestliže tedy žalovaný přerušil řízení, protože pro to byly dány zákonné důvody, nemůže v řízení docházet ke skryté nečinnosti, jak namítá žalobkyně.
17. Přerušením řízení žalovaný nerezignuje na posouzení žádosti, nýbrž vyhovuje smyslu zákonné úpravy, jejímž účelem je nepochybně chránit veřejné finanční prostředky před jejich neoprávněným čerpáním, resp. aby stát neposkytoval příspěvek subjektům, u nichž existuje podezření, že jej již čerpaly neoprávněně, a to dokonce podvodně. Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku, resp. uzavření a trvání dohody podle § 78 zákona o zaměstnanosti (která je podmínkou pro čerpání příspěvku), je totiž bezúhonnost zaměstnavatele v souvislosti s čerpáním tohoto příspěvku [§ 78 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti]. Byť bezúhonnost ztratí zaměstnavatel až pravomocným odsouzením za spáchání příslušného trestného činu, nelze považovat za nepřiměřené, pokud zákonodárce při podezření na budoucí ztrátu bezúhonnosti již „pozastaví“ možnost tento příspěvek čerpat. Přerušení řízení podle § 78e odst. 2 téhož zákona tak soud považuje za legitimní opatření, které sleduje smysl a účel poskytování prostředků z veřejných zdrojů soukromým subjektům.
IV. Závěr a náklady řízení
18. S ohledem na vše shora uvedené neshledal krajský soud přerušení řízení nezákonným či svévolným. Žalovaný tedy není v řízení o žádosti žalobkyně nečinný, a krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 81 odst. 3 s. ř. s.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 16. června 2026
Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu