Celé znění judikátu:
zastoupená Mgr. Milošem Znojemským, advokátem
se sídlem Velké náměstí 29, 500 03 Hradec Králové
proti
žalovanému: Státní úřad inspekce práce
se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 6. 2024, č. j. 11112/1.30/23-7,
takto:
Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný k jejímu odvolání změnil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 16. 10. 2023, č. j. 12479/8.30/23-11. Žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání přestupků na úseku zaměstnanosti podle ustanovení § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a byla jí uložena pokuta ve výši 65 000 Kč spolu s povinností uhradit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč.
- Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.
- Podle § 7 odst. 3 s. ř. s., ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
- Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodil, že místní příslušnost „ve věcech zaměstnanosti“ ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s. pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013-43). Tyto závěry byly výslovně potvrzeny, i pokud jde o přestupky (správní delikty) podle zákona o zaměstnanosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2017, č. j. Nad 41/2017-38 nebo ze dne 9. 10. 2019, č. j. Nad 161/2019-28).
- V posuzovaném případě je rozhodující skutečností to, že žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Dle výše citované judikatury se tak jedná o „věc zaměstnanosti“ ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s., a proto je k řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo.
- Sídlo žalobkyně je v Praze 4, území této městské části patří dle bodu 4. přílohy č. 4 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. Podle bodu 1. přílohy č. 2 zákona o soudech a soudcích patří obvod Obvodního soudu pro Prahu 4 do obvodu Městského soudu v Praze.
- Dle ustanovení § 7 odst. 6 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl tak, jak je ve výroku usnesení uvedeno. Věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Městskému soudu v Praze.
- Zdejší soud dodává, že závěr o postoupení věci Městskému soudu v Praze je plně v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018-75. V projednávané věci nedošlo ke zhojení nedostatku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové, neboť ten rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze ještě před tím, než začal jednat ve věci samé.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 1. listopadu 2024
JUDr. Magdalena Ježková v. r.
předsedkyně senátu