Právní věta:
Námitka podle § 159 daňového řádu ve znění účinném od 1. 7. 2025 je řádným opravným prostředkem ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který je žalobce povinen vyčerpat před podáním žaloby proti rozhodnutí správce daně.
Celé znění judikátu:
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj
sídlem nám. Svobody 4, 602 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2025, č. j. 4151641/25/3080-82545-710001,
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalobci se vrací soudní poplatky ve výši 4 000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen.
Odůvodnění:
- V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl návrh žalobce na zastavení daňové exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne 13. 8. 2025, č. j. 3826715/25/3080-82545-708677, na prodej nemovitých věcí, spojený s návrhem na její odklad, a návrh na zastavení daňové exekuce nařízené exekučním příkazem ze dne 14. 8. 2025, č. j. 3821447/25/3080-82545-708677, na prodej nemovitých věcí, spojený s návrhem na její odklad.
- Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 6. 11. 2025 (spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku) se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
- Krajský soud v prvé řadě zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Zjistil přitom, že žaloba je nepřípustná pro nevyčerpání opravných prostředků.
- Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba je nepřípustná, neboť žalobce podal proti napadenému rozhodnutí námitku, o které žalovaný dosud nerozhodl. Nevyčerpal tak řádné opravné prostředky. Podanou námitku připojil žalovaný ke svému vyjádření.
- Soud zaslal vyjádření žalovaného žalobci a umožnil mu na něj reagovat. Žalobce v podání ze dne 9. 12. 2025 nezpochybňuje, že námitku podal a nevyčkal rozhodnutí o ní před podáním žaloby. Zpochybňuje však, že námitka podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném od 1. 7. 2025 (dále jen „daňový řád“), je řádným opravným prostředkem, který je povinen vyčerpat před podáním žaloby. Proti exekučnímu příkazu totiž nelze dle § 178 téhož zákona uplatnit opravné prostředky. I když zákonodárce označí určitý institut za řádný opravný prostředek, neznamená to, že se skutečně jedná o prostředek nápravy ve smyslu § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). Námitka totiž nemá odkladný účinek, proto je prakticky bezvýsledná.
- Podle § 159 odst. 5 daňového řádu, [v] případě, kdy námitka směřuje proti rozhodnutí správce daně, je řádným opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí. Ustanovení vylučující uplatnění opravných prostředků se na tuto námitku nepoužijí.
- Podle § 103 odst. 1 daňového řádu [r]ozhodnutí, které je účinné a proti kterému nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je v právní moci.
- V napadeném rozhodnutí žalovaný poučil žalobce s odkazem na § 181 odst. 4 daňového řádu o tom, že proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání. Současně žalobce s poukazem na § 159 odst. 1 daňového řádu poučil, že proti úkonu při placení daní může uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o tomto úkonu dozvěděl, a že námitka nemá odkladný účinek.
- Krajský soud nepřisvědčil žalobci, že námitka podle § 159 daňového řádu není opravným prostředkem, který by musel žalobce vyčerpat před podáním žaloby proti rozhodnutí správce daně. Odkladný účinek není podmínkou pro to, aby se mohlo jednat o řádný opravný prostředek, jež musí žalobce vyčerpat před podáním žaloby, byť je jeho typickou vlastností. Ostatně ani podaná žaloba nemá ze zákona odkladný účinek (§ 73 odst. 1 s. ř. s.) a soud by jí ho musel za splnění podmínek dle § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznat. Jedná se však o institut mimořádný. Stejně tak ani odvolání podle daňového řádu zásadně nemá odkladný účinek (§ 109 odst. 5 daňového řádu). Skutečnost, že žalobce považuje podání námitky za bezúčelné, nemůže být důvodem přípustnosti žaloby před vyčerpáním řádných opravných prostředků navzdory výslovnému znění zákona a úmyslu zákonodárce.
- Krajský soud si je vědom, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 1. 2024, č. j. 8 Afs 59/2023‑39, vyslovil, že ani po novele provedené zákonem č. 283/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021, nepředstavuje námitka podle § 159 daňového řádu řádný opravný prostředek ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., který je nutné vyčerpat před podáním správní žaloby (v tomto případě mířící proti exekučnímu příkazu). Nejvyšší správní soud však k tomuto závěru dospěl zejména proto, že s podáním námitky nespojil daňový řád ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2025 odklad právní moci rozhodnutí, což je zásadní pro posouzení otázky, zda jde o opravný prostředek, který musí žalobce vyčerpat před podáním žaloby (bod 29 a 41 citovaného rozsudku). Dále označil zákonné řešení, podle kterého má být námitka řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí správce daně, za nejasné, nesrozumitelné, nefunkční a nepředvídatelné (viz body 57 až 60).
- Zákonodárce však na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu reagoval a vytýkané nedostatky právní úpravy odstranil novelou provedenou zákonem č. 218/2025 Sb., účinnou od 1. 7. 2025. V důvodové zprávě k této novele svůj záměr („precizace textu v souladu s judikaturou ve prospěch větší jednoznačnosti“) jasně vysvětluje v návaznosti na rozsudek č. j. 8 Afs 59/2023‑39. Novelou č. 218/2025 Sb. došlo ke změně znění § 159 odst. 5 daňového řádu tak, aby bylo zřejmé, že jde o řádný opravný prostředek, jehož podání zákon na jiném místě nevylučuje. Ustanovení § 103 odst. 1 upravil tak, aby i s podáním námitky daňový řád jednoznačně spojil odklad právní moci rozhodnutí, proti kterému námitka míří. Námitku doplnil také do výčtu řádných opravných prostředků dle § 108 odst. 1 písm. a) daňového řádu.
- Novelou daňového řádu provedenou s účinností od 1. 7. 2025 tak zákonodárce vtělil svůj úmysl, aby námitka byla řádným opravným prostředkem, který je třeba vyčerpat před podáním žaloby, také srozumitelně do textu zákona. Podstatné přitom je, že s podáním námitky se jednoznačně pojí odklad právní moci rozhodnutí. Nejen na základě teleologického výkladu, ale rovněž na základě výkladu gramatického je tak dle názoru krajského soudu nutné uzavřít, že námitka proti rozhodnutí správce daně dle § 159 daňového řádu je řádným opravným prostředkem ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s., jehož uplatnění je nezbytnou podmínkou pro podání žaloby ve správním soudnictví.
- Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. [n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Dle § 68 písm. a) téhož zákona [ž]aloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
- Soud proto podanou žalobu odmítl podle 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) téhož zákona. Jelikož soud věc samou neposuzoval, nezabýval se jednotlivými námitkami uplatněnými v žalobě.
- S ohledem na nepřípustnost žaloby nerozhodoval soud o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě.
- O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
- Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za žalobu. Stejně tak mu vrátil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč, neboť povinnost uhradit soudní poplatek za tento návrh vzniká teprve dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto [srov. analogicky § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, k tomu viz blíže usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32]. Soud však o návrhu nerozhodoval, proto žalobci nevznikla povinnost uhradit soudní poplatek. Částka 4 000 Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Brně do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení – § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích (výrok III). Současně soud žalobce vyzval, aby soudu sdělil číslo bankovního účtu, na nějž může soudní poplatek vrátit.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 17. prosince 2025
Petr Šebek v. r.
předseda senátu