Celé znění judikátu:
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Středočeský kraj
sídlem Na Pankráci 1685, Praha 4
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2024, č. j. 3832962/24/2100-11452-209440,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.
Odůvodnění:
- Exekučním příkazem ze dne 14. 8. 2023, č. j. 3989385/23/2113-00540-110705, žalovaný nařídil vůči žalobkyni coby dlužnici daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky vykazované u Celního úřadu pro Pardubický kraj coby poddlužníka.
- Proti exekučnímu příkazu podala žalobkyně námitku podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023, č. j. 4900567/23/2113-00540-209701 (dále jen „rozhodnutí o námitce“), námitku žalobkyně zamítl.
- Žalobou podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), se žalobkyně v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 41 Af 1/2024 domáhala zrušení jak rozhodnutí o námitce, tak i exekučního příkazu. Žalovaný v průběhu tohoto soudního řízení navrhl jeho přerušení za účelem uspokojení žalobkyně. Tomuto návrhu soud usnesením ze dne 18. 7. 2024, č. j. 41 Af 1/2024-33, vyhověl a stanovil žalovanému lhůtu 3 měsíců k rozhodnutí nebo jinému úkonu směřujícímu k uspokojení.
- Žalovaný poté vydal podle § 124 odst. 1 daňového řádu rozhodnutí ze dne 17. 10. 2024, č. j. 3832962/24/2100-11452-209440 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž změnil rozhodnutí o námitce tak, že se námitce žalobkyně částečně vyhovuje a v exekučním příkazu se mění celková výše vymáhaného nedoplatku z 6 296 362,70 Kč na 6 281 672,40 Kč.
- Žalobkyně nicméně na výzvu soudu sdělila, že vydáním napadeného rozhodnutí nebyla uspokojena, neboť žalovaný shledal důvodnou pouze část jejích žalobních námitek. Proto setrvala na tom, aby soud zrušil rozhodnutí o námitce a exekuční příkaz jako celek.
- Zdejší soud tedy pokračoval v řízení a rozhodl tak, že v rozsahu, jímž se žalobkyně domáhala zrušení exekučního příkazu, žalobu odmítl a rozhodnutí o námitce zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
- Žalobkyně se další (nyní projednávanou) žalobou § 65 odst. 1 soudního řádu správního domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
- Krajský soud se předně zabýval tím, zda je podaná žaloba přípustná.
- Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
- Podle § 65 odst. 1 věta první s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
- Z § 68 písm. e) s. ř. s. plyne, že žaloba je nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Ze soudního přezkoumání jsou podle § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
- Podle § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob, ledaže s tím tyto osoby vyslovily souhlas. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil.
- Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
- Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.
- Podle § 124 odst. 1 daňového řádu domáhá-li se navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně, může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení.
- Soudní řád správní definuje pojem rozhodnutí nezávisle na tom, jak je určitý akt vymezen nebo pojmenován v jiném právním předpise. Rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. tak může být podle své povahy úkon, který není jako rozhodnutí jiným právním předpisem označen (např. souhlasy vydané podle stavebního zákona z roku 2006). A naopak za rozhodnutí ve smyslu uvedeného ustanovení nemůže být považováno rozhodnutí správního orgánu, které tak sice je označeno, ale nesplňuje definiční znaky rozhodnutí upravené v § 65 odst. 1 s. ř. s. Judikatura NSS při hodnocení toho, zda lze konkrétní úkon správního orgánu považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. vychází z tzv. materiálně-formálního pojetí (srov. KÜHN, Z. In. KÜHN, Z., KOCOUREK, T., a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 515). Prvotním hlediskem zkoumání je materiální stránka předmětného úkonu. V rámci ní je hodnoceno, zda má daný úkon účinky na veřejná subjektivní práva osob (resp. jejich právní sféru), zda se jedná svou povahou o individuální správní akt, zda jej vydal správní orgán a zda byl vydán v oblasti veřejné správy (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 A 79/2016-41, bod 74). Formální hledisko spočívá v tom, zda je pro předmětný úkon vyžadována určitá formalizovaná podoba, zda zákon stanoví alespoň
nějakou proceduru vedoucí k jeho vydání, zda se oznamuje účastníkům a zda se o něm vede správní spis či alespoň jiná dokumentace (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016-41, bod 78).
- V nyní projednávané věci bylo napadené rozhodnutí žalovaného vydáno v rámci postupu k uspokojení účastníka po podání žaloby ve smyslu § 124 odst. 1 daňového řádu a mohlo s ohledem na dikci § 62 odst. 5 s. ř. s. nabýt právní moci až dnem právní moci usnesení, kterým by soud zastavil řízení vedené o žalobě proti rozhodnutí o námitce. K tomu ale s ohledem na nesouhlas žalobkyně nedošlo a soud následně rozhodnutí o námitce zrušil. Napadené rozhodnutí žalovaného proto podle § 62 odst. 5 s. ř. s. dosud nenabylo a ani již nikdy nenabude právní moci ani jiných právních účinků (srov. rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2009, č. j. 4 Ads 105/2008‑185, č. 2502/2012 Sb. NSS).
- Jelikož napadené rozhodnutí žalovaného nevyvolává žádné účinky vůči právní sféře žalobkyně, nenaplňuje ani materiální stránku rozhodnutí vymezenou v § 65 odst. 1 s. ř. s. Z tohoto důvodu také není způsobilým předmětem soudního přezkumu a žalobu proti němu je nutné jako nepřípustnou odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.
- O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
- Řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním. Soud proto postupoval podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz
Praha 26. února 2026
Lenka Oulíková v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.