Celé znění judikátu:
zastoupená Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou
sídlem Cihlářská 19, Brno
proti
žalovanému: Generální ředitelství cel
sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 9. 2024, č. j. 14869-6/2024-900000-318,
takto:
- Řízení se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se zcela totožnými žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanými shodně dne 25. 11. 2024 k Městskému soudu v Praze (v 16:18) – tento soud je v záhlaví žalob uveden jako adresát –i Krajskému soudu v Praze (v 16:39) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl o jejím odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 16. 2. 2024, č. j. 176471/2024-610000-32.4, kterým byla žalobkyni vyměřena daň ze zemního plynu a některých dalších plynů za zdaňovací období prosinec 2022.
Žalobu podanou přímo ke Krajskému soud v Praze soud vede pod sp. zn. 54 Af 14/2024. V tomto řízení soud vybral soudní poplatek, poučil žalovaného o procesních právech a obdržel od něj v této věci již i správní spis.
Městský soud v Praze žalobu vedl pod spisovou značkou 18 Af 18/2024. Žalobkyně jej den po podání žaloby, tj. dne 26. 11. 2024, přípisem informovala, že žalobu podala ke Krajskému soudu v Praze. Vysvětlila, že chybou v přepisu byl v žalobě špatně uvedený Městský soud v Praze namísto Krajského soudu v Praze. Výslovně uvedla, že tímto svoji chybu opravuje, kdy žaloba je samozřejmě směřována Krajskému soudu v Praze, tak jak byla podána. Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2024, č. j. 18 Af 18/2024-33, věc postoupil Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 7 odst. 2 s. ř. s. Krajský soud v Praze tuto věc obdržel dne 16. 12. 2024 a přiřadil jí sp. zn. 37 Af 18/2024.
Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) v současné době tedy vede dvě řízení v totožné věci, což není z důvodů překážky litispendence přípustné. Takové situaci žalobkyně zjevně chtěla předejít právě podáním Městskému soudu v Praze ze dne 26. 11. 2024, a soud jej proto vyhodnotil podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitý dle § 64 s. ř. s.) jako zpětvzetí žaloby omylem původně podané k nepříslušnému soudu podle § 37 odst. 4 s. ř. s.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. věty první žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Soud proto řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 37 Af 18/2024 zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně žalobu podanou k Městskému soudu v Praze zpět nevzala, bylo by na místě ji pro překážku litispendence odmítnout. Takový postup by nevedl k odepření práva na přístup soudu, neboť řízení sp. zn. 54 Af 14/2024 nadále probíhá. Obě žaloby byly podány k různým soudům ve stejný den a z hlediska jejich včasnosti tedy mezi nimi není rozdílu. Nynější věc sice byla podána (k nepříslušnému soudu) o cca 21 minut dříve, nicméně podle § 32 s. ř. s. je řízení „zahájeno dnem, ve kterém návrh došel soudu.“ Citované ustanovení neváže okamžik zahájení řízení na přesný čas doručení a došlo-li soudům ve stejný den více návrhů v totožné věci, nelze bez dalšího určit, které z probíhajících řízení je pozdější, neboť všechna řízení byla zahájena téhož dne (srov. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2008, č. j. 4 Ans 4/2008-51). Judikatura Nejvyššího soudu pro takové případy akcentuje takový postup, kterým je zajištěna ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení tak, aby byla rychlá a účinná (srov. usnesení ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1525/2012). I NSS pak při řešení obdobných situací klade důraz na efektivitu a rychlost rozhodování a předcházení průtahům (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 3. 2016, č. j. 8 Azs 185/2015-20, bod 18). Těmto požadavkům plně odpovídá stav, kdy bude pokračovat řízení vedené pod sp. zn. 54 Af 14/2024, které je v procesně pokročilejší fázi oproti řízení vedenému pod sn. zn. 37 Af 18/2024, ve kterém věc soudu došla od Městského soudu v Praze s třítýdenním odstupem od podání žaloby a v níž zatím nebyly učiněny žádné úkony směřující k rozhodnutí věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19. prosince 2024
Lenka Bursíková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: J. B.