Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 6. 5. 2020 včasnou kasační stížnost žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2020, č. j. 31 Af 53/2018 - 149, kterým byla zrušena shora uvedená rozhodnutí žalovaného a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Žalobou napadenými rozhodnutími byla zamítnuta odvolání žalobkyně a potvrzeny platební výměry Finančního úřadu pro Zlínský kraj, Územní pracoviště v Uherském Brodě, jimiž byly žalobkyni doměřeny daně z nabytí nemovitých věcí.
[2] V podání ze dne 9. 7. 2020, které Nejvyšší správní soud obdržel téhož dne, žalovaný uvedl, že podle jeho závěru není důvod pokračovat v řízení o kasační stížnosti, a proto kasační stížnost bere zpět.
[3] Podle § 47 písm. a) věty před středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle žalovaného, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalovaný zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. července 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu