Celé znění judikátu:
- Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.
- Žádost žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků se zamítá.
- Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá.
- Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 5.000 Kč.
- Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
- Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede, z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 19. 10. 2022, č. j. 59 Af 10/2022-78.
[1] Žalobce se žalobou podanou Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci (dále jen „krajský soud“) domáhal zrušení nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2021, č. j. 39436/21/5100-31462-708633. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 29. 4. 2021, č. j. 714750/21/2601-70461-507184, kterým bylo zastaveno řízení ve věci dodatečného přiznání k dani z nemovitých věcí za zdaňovací období roku 2019.
[2] Krajský soud usnesením ze dne 19. 10. 2022, č. j. 59 Af 10/2022-78, řízení o žalobě zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud zastavil řízení o žalobě podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v účinném znění (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť žalobce neuhradil příslušný soudní poplatek.
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost, ve které požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
[4] Následně stěžovatel podal námitku podjatosti, o níž Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 2. 2. 2023, č. j. Nao 127/2023-25, které nabylo právní moci dne 16. 2. 2023, a to tak, že soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Tomáš Kocourek, JUDr. Jiří Palla a Mgr. Aleš Roztočil nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí v posuzované věci.
[5] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí (srov. např. usnesení NSS ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015-38).
[7] Výše uvedené podmínky stěžovatel nenaplnil. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak neodůvodnil, tedy netvrdil ani nedoložil, že by pro něj výkon rozhodnutí žalovaného mohl představovat závažnou újmu. K tomu Nejvyšší správní soud dodává, že odvoláním podaným u žalovaného stěžovatel brojil proti rozhodnutí o zastavení řízení ve věci dodatečného daňového přiznání. Podle Nejvyššího správního soudu v nastalé situaci stěžovateli žádná potenciální újma v souvislosti s výkonem rozhodnutí žalovaného nehrozí. Kdyby s výkonem rozhodnutí žalovaného byl spojen závažný zásah do stěžovatelových práv, nepochybně by jej byl schopen alespoň náznakem popsat ve svém návrhu, což se nestalo ani v řízení před krajským soudem, ani Nejvyšším správním soudem.
[8] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je nepřípustný, neboť směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilé stěžovateli přivodit újmu. Nejvyšší správní soud tedy stěžovatelův návrh odmítl podle § 120 a § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (výrok I.).
[9] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítl, aniž by jej věcně posuzoval, neuložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání tohoto návrhu, jenž podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou č. 20 Sazebníku soudních poplatků činí 1.000 Kč. Vybírání poplatku za takový návrh by totiž postrádalo logiku, neboť by musel být posléze vrácen, jak vyplývá z § 10 odst. 3 poslední věty zákona o soudních poplatcích.
[10] Podmínky, za nichž může být stěžovatel osvobozen od soudních poplatků, jsou stanoveny v § 36 odst. 3 s. ř. s., podle kterého účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[11] Smyslem institutu osvobození od soudních poplatků není kompenzovat navrhovateli finanční zátěž spojenou se soudním řízením, ale zabezpečení přístupu k soudní ochraně i u těch účastníků, kteří se vzhledem ke své majetkové a finanční situaci nachází v tíživých sociálních poměrech.
[12] Účastníku řízení lze přiznat individuální osvobození od soudních poplatků při kumulativním naplnění následujících podmínek: (1.) účastník požádal o osvobození, (2.) jeho návrh není zjevně neúspěšný a (3.) účastník doložil nedostatek prostředků.
[13] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil, zda stěžovatelův návrh nelze považovat za zjevně neúspěšný (neboť v takovém případě by mu vzhledem k citovanému zákonnému ustanovení nebylo možno přiznat osvobození od soudních poplatků, přestože by to jeho majetkové poměry jinak odůvodňovaly). Výklad pojmu „zjevná neúspěšnost návrhu“ podal Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 24. 3. 2006, č. j. 4 Ads 19/2005-105, v němž uvedl, že aby návrh mohl být považován za zjevně neúspěšný, musí tato skutečnost být zjistitelná bez pochyb okamžitě, tj. měla by být nesporná a naprosto jednoznačná bez toho, aby bylo prováděno dokazování.
[14] Ze spisu krajského soudu vyplývá, že stěžovatel v řízení o žalobě požádal o osvobození od soudního poplatku. Krajský soud mu však osvobození od soudního poplatku nepřiznal, a to usnesením ze dne 4. 5. 2022, č. j. 59 Af 10/2022-59. Kasační stížnost proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 30. 6. 2022, č. j. 8 As 129/2022-20. Stěžovatel dal poté v řízení o žalobě jasně najevo, že příslušný soudní poplatek platit nehodlá, tudíž krajský soud neměl jinou možnost než řízení o žalobě usnesením zastavit. Stejně tak již na první pohled nemůže být úspěšná nyní projednávaná kasační stížnost, kterou stěžovatel brojí proti usnesení o zastavení řízení o žalobě. Nejvyššímu správnímu soudu tak žádost o osvobození od soudních poplatků v souladu s § 36 odst. 3 věty třetí s. ř. s. zamítl (výrok II.).
[15] Vzhledem k důvodu nepřiznání osvobození od soudních poplatků, kterým je zjevná neúspěšnost návrhu, Nejvyšší správní soud nepřihlédl k obsahu stěžovatelem doloženého vyplněného formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a jeho přílohám. Jak bylo řečeno shora, osvobození od soudních poplatků v řízení o zjevně neúspěšném návrhu nelze přiznat, i kdyby to jinak majetkové poměry stěžovatele odůvodňovaly.
[16] Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. platí, že zástupce může být ustanoven pouze navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil jeden z předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, nemohl Nejvyšší správní soud vyhovět ani jeho žádosti o ustanovení zástupce, tudíž ji zamítl (výrok III.).
[17] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5.000 Kč. Vzhledem k tomu, že tento soudní poplatek nebyl uhrazen současně s podáním kasační stížnosti (a stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků nebylo vyhověno), Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby poplatek uhradil a určil mu k tomu přiměřenou lhůtu (výrok IV.).
[18] Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1040300323.
[19] Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce nebylo vyhověno, proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než stěžovatele vyzvat, aby doložil své zastoupení a předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, popř. aby doložil doklad o potřebném právním vzdělání. K tomu mu určil přiměřenou lhůtu (výrok V.).
[20] Dále Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost vykazuje vady bránící jejímu věcnému projednání.
[21] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.
[22] Podle § 103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost,
c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla‑li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé,
e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
[23] Podle § 37 odst. 3 věty první s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.
[24] Nejvyšší správní soud zjistil, že podaná kasační stížnost nemá náležitosti ve smyslu § 37 odst. 3 věty první s. ř. s. a § 106 odst. 1 téhož zákona, neboť z ní nevyplývá, z jakých konkrétních důvodů stěžovatel napadá usnesení krajského soudu a jaká pochybení či nedostatky tomuto usnesení vytýká. Odůvodnění kasační stížnosti tvoří jedna nesouvislá a nesrozumitelná věta, jež zabírá téměř celou stranu, přičemž z ní není jasné, proč nemělo být řízení o žalobě krajským soudem zastaveno.
[25] Soud proto stěžovatele podle § 106 odst. 3 s. ř. s. vyzval, aby doplnil kasační stížnost o sdělení, z jakých důvodů proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 19. 10. 2022, č. j. 59 Af 10/2022-78, brojí a co navrhuje. Stěžovatel uvede, jaké závěry nebo postupy soudu považuje za nesprávné či vadné, a své úvahy patřičně zdůvodní. Důvody kasační stížnosti (pochybení v postupu nebo rozhodnutí soudu) musí být konkrétně obsahově popsány a přiřazeny pod jednotlivá písmena ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Pouhý výčet všech písmen ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. nestačí. K doplnění kasační stížnosti Nejvyšší správní soud určuje podle § 106 odst. 3 s. ř. s. lhůtu jednoho měsíce (výrok VI.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude‑li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní soud řízení zastaví [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.]. Soud však řízení nezastaví, je‑li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohl poplatek dosud zaplatit.
K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutné do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
Nepředloží-li stěžovatel ve stanovené lhůtě plnou moc udělenou advokátovi nebo doklad o vysokoškolském právnickém vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť nedostatek povinného zastoupení představuje nesplněnou podmínku řízení a znemožňuje
v řízení pokračovat.
Neodstraní-li stěžovatel vady kasační stížnosti, a v řízení proto nebude možné pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.
V Brně dne 3. března 2023
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 4 Afs 3/2023
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓