43 Af 3/2020 - Změna úroku v přezkumném řízení odnímá žalobě předmět

Číslo jednací: 43 Af 3/2020 - 111
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 14. 7. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF

Kasační/ústavní stížnost:

5 Afs 152/2026


Stručné shrnutí

Žalobkyně napadla rozhodnutí, jímž jí byl potvrzen předpis úroků z prodlení z doměřené DPH za květen a srpen 2012. V průběhu soudního řízení však bylo napadené rozhodnutí v přezkumném řízení změněno ve prospěch žalobkyně a úrok za srpen 2012 byl následně zrušen. Městský soud v Praze uzavřel, že původní rozhodnutí již nemůže vyvolat právní účinky, a žalobu proto odmítl pro odpadnutí předmětu řízení.

O co šlo

Správce daně po doměření DPH předepsal žalobkyni úrok z prodlení 164 087 Kč za květen 2012 a 492 046 Kč za srpen 2012. Odvolací finanční ředitelství odvolání zamítlo; právě toto rozhodnutí žalobkyně napadla žalobou.

Generální finanční ředitelství poté nařídilo přezkum. V něm finanční orgány zohlednily přeplatky na osobním daňovém účtu žalobkyně a původní úroky snížily na 154 009 Kč, resp. 479 625 Kč. Rozhodnutí o úroku za srpen 2012 bylo následně v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Brně změněno tak, že se příslušný platební výměr ruší; tato změna nabyla právní moci. [body 4 až 6]

U úroku za květen 2012 žalobkyně nadále usilovala o příznivější výsledek v navazujícím kasačním řízení. Soud ale zdůraznil, že ani případné zrušení přezkumného rozhodnutí nemůže obnovit původní, žalobou napadený předpis úroku. Žalobkyně totiž brojila proti tomu, že úrok nebyl snížen dostatečně, nikoli proti samotnému snížení; případné nové rozhodnutí v přezkumu by navíc bylo samostatně soudně přezkoumatelné. [bod 7]

Jestliže je rozhodnutí napadené správní žalobou v přezkumném řízení změněno, odpadá předmět soudního řízení a chybí podmínka řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [bod 8] Soud předtím řízení přerušil, aby žalobkyni nepřipravil o účinný přístup k soudu. Po pravomocném vyřešení podstatných navazujících otázek však dovodil, že toto riziko již nehrozí: původní rozhodnutí se vůči žalobkyni neuplatní a případný nový předpis bude možné napadnout novou žalobou. [body 9 až 10]

Proč je rozhodnutí důležité a praktický dopad

Jde převážně o procesní rozhodnutí, nikoli o meritorní výklad pravidel pro výpočet úroku z prodlení. Prakticky ukazuje, že přezkumná změna napadeného daňového rozhodnutí může původní žalobu učinit bezpředmětnou, i když poplatník nadále usiluje o ještě příznivější výsledek. Ten musí prosazovat proti navazujícímu přezkumnému nebo novému rozhodnutí, nikoli pokračováním ve sporu proti již neexistujícímu původnímu aktu.

Poplatník má současně zvážit zpětvzetí žaloby alespoň v rozsahu, v němž její předmět odpadl. Žalobkyně tak neučinila ani po zrušení úroku za srpen 2012; soud proto nerozhodoval o nákladech podle pravidla pro zpětvzetí žaloby vyvolané pozdějším chováním žalovaného. [bod 11]

Zajímavost / podnětná myšlenka

Soud nepovažoval za rozhodné pouze to, že navazující kasační řízení dosud neskončilo. Podstatné bylo, že žádný jeho myslitelný výsledek nemůže vrátit žalobkyni do právního stavu založeného původně napadeným rozhodnutím. Procesní zájem na pokračování původní žaloby proto zanikl.

Tvrzení

Změna žalobou napadeného správního rozhodnutí v přezkumném řízení zásadně odnímá původní žalobě předmět a vede k jejímu odmítnutí, nikoli k meritornímu přezkumu. [bod 8]

Před odmítnutím musí soud zohlednit, zda by tím žalobce nepřipravil o přístup k soudu, zejména protože obnova řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není přípustná. [bod 9]

Trvající navazující kasační řízení samo o sobě nebrání odmítnutí žaloby, pokud jeho možný výsledek nemůže obnovit účinky původně napadeného rozhodnutí. [bod 7]

Má-li být po přezkumu vydáno nové rozhodnutí o povinnosti, ochrana žalobce je zachována možností samostatně napadnout právě toto nové rozhodnutí. [body 7 a 9]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.

Celé znění judikátu:

zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Hajdučíkem

sídlem Sluneční náměstí 2588/14, Praha 5

proti

žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství

   sídlem Masarykova 427/31, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2019, č. j. 47389/19/5200‑11433‑711413,

takto:

  1. V řízení se pokračuje.
  2. Žaloba se odmítá.
  3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   
  4. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. V této věci se žalobkyně domáhala soudního přezkumu zákonnosti rozhodnutí o předpisu úroků z prodlení s úhradou daně z přidané hodnoty (DPH) za dvě zdaňovací období roku 2012. Řízení u zdejšího soudu se vede již šest a půl roku, z toho je přes čtyři roky přerušeno. V mezidobí byl nařízen přezkum napadeného rozhodnutí, které bylo následně v přezkumném řízení pravomocně částečně zrušeno a částečně změněno ve prospěch žalobkyně (úroky byly sníženy). Předmět přezkumu proto odpadl. Tento stav vychází z pravomocných správních aktů, které byly podrobeny soudnímu přezkumu několika správními soudy, který je minimálně na úrovni krajských soudů uzavřen. I pokud by v kasačním řízení žalobkyně dosáhla zrušení některého z těchto aktů, nemůže to vést k dosažení stavu nastoleného napadeným rozhodnutím. Soud proto žalobu v plném rozsahu odmítl.

Dosavadní průběh řízení

  1. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) žalobkyni doměřil DPH za zdaňovací období květen 2012 a srpen 2012 a předepsal jí za tato období penále. Odvolání proti příslušným dodatečným platebním výměrům žalovaný (dále též „OFŘ“) zamítl a potvrdil je.
  2. V návaznosti na toto doměření vydal správce daně dne 22. 11. 2018 platební výměry č. j. 4792396/18/2111-50523-202376 (dále jen „platební výměr na úrok za květen 2012“) a 4792397/18/2111-50523-202376 (dále jen „platební výměr na úrok za srpen 2012“), kterými žalobkyni předepsal úrok z prodlení na DPH za květen 2012 ve výši 164 087 Kč a za srpen 2012 ve výši 492 046 Kč. Předmětem úročení byly výše uvedené nedoplatky na DPH v době od 25. 6. 2012 do 26. 1. 2018 a od 25. 9. 2012 do 29. 9. 2018. Odvolání proti těmto platebním výměrům žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 15. 11. 2019, č. j. 47389/19/5200-11433-711413 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož zrušení se žalobkyně domáhala touto žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 20. 1. 2020.
  3. Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) nařídilo rozhodnutím ze dne 4. 3. 2020, č. j. 12552/20/7700-10124-050820, ve smyslu § 121 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, přezkoumání napadeného rozhodnutí. Proti tomu podala žalobkyně odvolání, které Ministerstvo financí (dále jen „MF“) rozhodnutím ze dne 17. 6. 2020, č. j. MF‑12137/2020/3901-4, zamítlo a rozhodnutí GFŘ potvrdilo. Proti rozhodnutí MF podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu vedenou pod sp. zn. 54 Af 7/2020. Soud žalobu postoupil usnesením ze dne 25. 1. 2022, č. j. 54 Af 7/2020-26, Městskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 6. 8. 2024, č. j. 3 Af 5/2022-98, zamítl. Kasační stížnost ve věci nebyla podána.
  4. Napadené rozhodnutí tedy bylo podrobeno přezkumnému řízení, ve kterém OFŘ snížilo výši úroků z důvodu nezohlednění přeplatků na osobním daňovém účtu žalobkyně nejprve rozhodnutím ze dne 24. 8. 2020, č. j. 32326/20/5200-11431-711413. K odvolání žalobkyně pak dále OFŘ autoremedurním rozhodnutím ze dne 11. 2. 2021, č. j. 5468/21/5200-11431-711413, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí v přezkumu“) snížilo úrok na 154 009 Kč za zdaňovací období květen 2012 a na 479 625 Kč za zdaňovací období srpen 2012. GFŘ rozhodnutím ze dne 17. 8. 2021, č. j. 50336/21/7700-10124-202542 (dále jen „rozhodnutí v přezkumu“), prvostupňové rozhodnutí v přezkumu potvrdilo a žalobkynino odvolání proti němu zamítlo. Proti rozhodnutí v přezkumu podala žalobkyně žalobu ke zdejšímu soudu, který ji usnesením ze dne 16. 2. 2022, č. j. 51 Af 32/2021-35, postoupil Krajskému soudu v Brně. Krajský soud v Brně vydal dne 17. 12. 2025 rozsudek č. j. 55 Af 1/2022-121, kterým zrušil rozhodnutí v přezkumu v části týkající se potvrzení změny platebního výroku na úrok za srpen 2012. Ve zbytku, tj. v části týkající se změny platebního výměru na úrok za květen 2012, žalobu zamítl. Proti zamítavému výroku Krajského soudu v Brně žalobkyně podala kasační stížnost, která je u NSS vedena pod sp. zn. 7 Afs 14/2026.

Aktuální stav napadeného rozhodnutí

  1. V návaznosti na zmíněný rozsudek Krajského soudu v Brně vydalo dne 9. 4. 2026 GFŘ rozhodnutí č. j. 14363/26/7700-50128-202542, kterým změnilo prvostupňové rozhodnutí v přezkumu tak, že platební výměr na úrok za srpen 2012 se ruší. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 4. 2026 (viz čl. 99-103 soudního spisu). V části úročení nedoplatku na DPH za srpen 2012 tedy předmět řízení definitivně odpadl. Žalobkyně k tomu v podání ze dne 1. 6. 2026 na výzvu soudu uvedla, že v této části již netrvá důvod přerušení řízení, žalobu zpět však nevzala.
  2. Pokud jde o úrok za květen 2012, i ten byl pravomocně snížen rozhodnutím v přezkumu, které v této části úspěšně obstálo i v přezkumu soudním u Krajského soudu v Brně. S ohledem na podání kasační stížnosti žalobkyní je však jeho budoucnost ještě teoreticky otevřená. Žalobkyně v kasačním řízení (srov. čl. 104-105 soudního spisu) argumentuje, že pokud by správce daně nepostupoval při doměření DPH nezákonně, byly by některé přeplatky použity na snížení úroku z prodlení za květen 2012. Jinými slovy má za to, že úroky měly být ještě nižší, než jak je snížilo rozhodnutí v přezkumu. Z toho lze vyvodit následující:
  1. Aktuální právní stav je takový, že napadené rozhodnutí bylo i ve vztahu k úroku za květen 2012 pravomocně změněno v přezkumném řízení.
  2. Pokud žalobkyně v kasačním řízení vedeném u NSS pod sp. zn. 7 Afs 14/2026 neuspěje, nic se na této věci nezmění a nadále nebude napadené rozhodnutí v původní podobě existovat.
  3. I pokud žalobkyně v kasačním řízení vedeném u NSS pod sp. zn. 7 Afs 14/2026 uspěje a rozhodnutí v přezkumu bude zrušeno, nemůže to vést k tomu, že by žalobkyni byla v přezkumném řízení předepsána původní povinnost dle napadeného rozhodnutí, jak žalobkyně uvádí v podání ze dne 1. 6. 2026. Lze souhlasit s žalovaným (str. 98 soudního spisu), že žalobkyně nenapadala rozhodnutí v přezkumu proto, že by měla za to, že se napadené rozhodnutí nemělo změnit, ale proto, že měla za to, že se mělo změnit výrazněji v její prospěch. Předpis úroků ve výši dle napadeného rozhodnutí by znamenalo popření částečného úspěchu, kterého žalobkyně dosáhla již v přezkumném řízení. Jakékoliv nové rozhodnutí v přezkumném řízení bude též možno opět podrobit soudnímu přezkumu.

Procesní důsledky

  1. Dojde-li v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ke změně žalobou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení, odpadne předmět řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o takové žalobě [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; srov. též rozsudek NSS ze dne 21. 11. 2019, čj. 8 Afs 361/2018-49, č. 3951/2020 Sb. NSS].
  2. Soud však svým postupem nesmí žalobce připravit o právo na přístup k soudu, neboť obnova soudního řízení správního není ve věcech žalob proti rozhodnutí přípustná (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 5. 2021, č. j. Ars 3/2019-43, č. 4209/2021 Sb. NSS). Proto soud ostatně usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. 43 Af 3/2020-62, řízení přerušil a vyčkával na dokončení soudního přezkumu rozhodnutí souvisejících s přezkumným řízením. Jak však soud uvedl výše, odmítnutí žaloby za současného stavu žalobkyni o právo na přístup k soudu nepřipraví, neboť napadené rozhodnutí se vůči ní již neuplatní. Úrok za měsíc květen 2012 bude žalobkyni případně předepsán v jiné výši, než je uvedena v napadeném rozhodnutí, a to rozhodnutím, proti kterému bude mít žalobkyně opět k dispozici správní žalobu.
  3. I s ohledem na dosavadní délku řízení před krajským soudem je vhodné řízení ukončit. Jelikož důvod přerušení řízení i jeho předmět odpadly, soud výrokem I podle § 48 odst. 6 s. ř. s. rozhodl o pokračování v řízení a výrokem II o odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Náklady řízení a vrácení soudního poplatku

  1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně měla možnost vzít žalobu minimálně částečně (v rozsahu předpisu úroku za měsíc srpen 2012) zpět, tu však nevyužila. Nepřipadlo tak v úvahu užití § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s.
  2. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácena z účtu soudu do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 14. července 2026

Lenka Bursíková v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K. U.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace