5 Ad 13/2025 - 104 - Nový výkaz nedoplatků po zrušení původního výkazu

Číslo jednací: 5 Ad 13/2025 - 104
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 29. 6. 2026
Kategorie: Zdravotní pojištění
Stáhnout PDF

1. Stručné shrnutí

Spor se týkal výkazu nedoplatků veřejného zdravotního pojištění: dlužného pojistného 54 198 Kč a penále 107 713 Kč. Pojišťovna vydala nový výkaz poté, co předchozí výkaz pozbyl platnosti kvůli tomu, že dříve řádně nerozhodla o námitkách. Městský soud potvrdil, že zrušení či pozbytí platnosti výkazu nedoplatků samo o sobě neruší dluh a nebrání vydání nového výkazu. Žalobu proti potvrzení výkazu proto zamítl.

2. O co šlo

Žalobce namítal zejména, že stejná pohledávka již byla předepsána výkazem z roku 2021, který byl následně zrušen, a nelze ji proto znovu předepsat. Zpochybňoval také procesní postup pojišťovny, promlčení pohledávek a formální platnost výkazu.

Soud zdůraznil, že vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Plátce se proti němu může bránit písemnými námitkami do osmi dnů; pojišťovna o nich musí rozhodnout do 30 dnů, jinak výkaz pozbývá platnosti. Jde o zvláštní procesní úpravu, při níž se ze správního řádu použijí jen jeho základní zásady. Žalobce byl o námitkách poučen, námitky podal a pojišťovna je vypořádala; soud proto neshledal porušení jeho procesních práv. [20–25]

Klíčové bylo, že výkaz nedoplatků má deklaratorní povahu: pouze osvědčuje existenci již trvajícího dluhu. Zrušení původního výkazu proto nezpůsobilo zánik samotné povinnosti uhradit pojistné a penále. Pojišťovna mohla na dosud existující dluh vystavit nový výkaz. Nový výkaz navíc obsahoval zákonné náležitosti včetně razítka a podpisu oprávněné osoby. [29–31]

Soud z úřední povinnosti prověřil prekluzi práva pojistné předepsat. Desetiletá lhůta má podle soudu prekluzivní povahu. Pojistné za období od dubna 2018 do října 2020 bylo předepsáno před jejím uplynutím. Penále zahrnovalo i penále z dřívějšího pojistného, avšak toto pojistné bylo v letech 2017 až 2020 včas předepsáno samostatnými výkazy. Ani penále proto nebylo prekludováno. [33–43]

Návrhy na uložení zákazu činnosti konkrétním osobám a na náhradu 480 mil. Kč soud odmítl. Takové požadavky nenáležejí do pravomoci správního soudnictví; část později uplatněného nároku na vrácení prostředků vymožených exekucí byla navíc opožděná. [45–51]

3. Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady

Rozhodnutí prakticky potvrzuje, že procesní neúčinnost výkazu nedoplatků není „prominutím“ ani zánikem pojistného dluhu. Pojišťovna však musí při novém předpisu respektovat prekluzivní lhůty a být schopna doložit, kdy bylo jednotlivé pojistné předepsáno.

Plátce by měl v námitkách i následné žalobě konkrétně uvést, které měsíce, částky nebo kroky pojišťovny zpochybňuje a proč. Obecné tvrzení o neplatnosti, podvodu či promlčení soudu zpravidla neumožní přezkum výpočtu nad rámec otázek, k nimž soud přihlíží z úřední povinnosti. [25, 30, 32]

4. Zajímavost / podnětná myšlenka

Jde spíše o standardní, ale názornou aplikaci rozdílu mezi dluhem a výkazem nedoplatků jako jeho deklaratorním předpisem. Podstatné je také rozlišení: penále sice sleduje osud pojistného, avšak jeho zahrnutí do nového výkazu může být přípustné i tehdy, vznikalo-li z dřívějšího pojistného, které bylo včas a platně předepsáno. [35–43]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.

Celé znění judikátu:

žalobce:  Ing. P. H.

 bytem X

proti

žalované:  Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky

 sídlem Drahobejlova 1404/4, Praha 9 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2025, č. j. 2532004706/6420,

takto:

  1. Žaloba v části, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2025, č. j. 2532004706/6420, se zamítá.
  2. Žaloba v části, kterou se žalobce domáhá, aby Mgr. Z. Š. a J. D. byl uložen trest zákazu činnosti ve všech veřejných a státem placených funkcích s rozhodovací pravomocí po dobu 10 let a jim, společně s žalovanou, byla uložena náhradu odškodného ve výši 480 000 000 Kč za úmyslné ztěžování neblahých životních podmínek a za spáchání TČ zneužití pravomocí úřední osoby, vyděračství a podvody, se odmítá.
  3. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  4. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

  1. Žalobce se domáhá u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9. 9. 2025, č. j. 2532004706/6420. Žalovaná tímto rozhodnutím nevyhověla námitkám žalobce proti výkazu nedoplatků evid. č. 2532004706/6410-1 ze dne 7. 8. 2025 (dále „výkaz nedoplatků II.“), kterým bylo žalobci uloženo zaplatit dlužné pojistné ve výši 54 198 Kč a penále ve výši 107 713 Kč a výkaz nedoplatků potvrdila.
  2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že námitky žalobce neobsahují skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu předepsaného pojistného nebo penále nebo jejich zrušení, a proto výkaz nedoplatků II. potvrdila.

II. Obsah žaloby, vyjádření žalované a dalších podání účastníků

  1. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a diskriminační. Žalobce nebyl přizván k řízení před správním orgánem a nebyly vzaty v potaz ani řešeny jeho zákonné nároky na poctivost důkazního řízení. Pohledávku, na kterou byl vydán žalobou napadený výkaz nedoplatků, žalobce považuje za neplatnou, neboť výkaz nedoplatků ze dne 22. 2. 2021, kterým bylo žalobci předepsáno dlužné pojistné a penále za stejné období byl zrušen a opakovaně již tato pohledávka předepsána být nemůže.
  2. Žalobce se podanou žalobou dále domáhá toho, aby „[…] z DŮVODU NEZPOCHYBNITELNÉHO NEKALÉHO KONÁNÍ v ROZPORU s DOBRÝMI MRAVY rozhodujícího Mgr. Z. Š. a J. D. a za NAPLNĚNÍ SPTČ ZNEUŽITÍ PRAVOMOCÍ ÚŘEDNÍ OSOBY a podvodníky, proto SOUČASNĚ ŽÁDÁM o SOUDNÍ ZÁKAZ ČINNOSTI pro Mgr. Z. Š. a J. D. ve všech veřejných a státem placených funkcích s rozhodovací pravomocí po dobu 10 let a ODŠKODNÉ po Mgr. Z. Š. a J. D. a VoZP odškodné za ÚMYSLNÉ ZTĚŽOVÁNÍ NEBLAHÝCH ŽIVOTNÍCH POMDÍNEK, ZA SPÁCHÁNÍ TČ ZNEUŽIÍ PRAVOMOCÍ ÚŘEDNÍ OSOBY a očividné do nebe volající VYDĚRAČSTVÍ a podvody ve VÝŠI 480 000 000,- Kč, splatných do TŘÍ DNŮ po NABYTÍ PRÁVNÍ MOCI ROZHODNUTÍ POCTIVÉHO SOUDU na číslo mého účtu: […], které z 99% budou TRANSPARENTNĚ POUŽITY VE PROSPĚCH nemocných a potřebných decimovaných osob v ČR, které se nedokáží a NEMOHOU BRÁNIT ZLU, KTERÉ JE VŮČI NIM CÍLENĚ PÁCHÁNO.“
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že nyní přezkoumávané dlužné pojistné ve výši 54 198 Kč a penále na nezaplaceném pojistném vzniklé do 30. 11. 2020 ve výši 47 673 Kč bylo žalobci předepsáno již výkazem nedoplatků ze dne 22. 2. 2021, č.j. 2132000060/6410-2 (dále jen „výkaz nedoplatků I.“) Výkaz nedoplatků I. byl žalobci doručen dne 10. 3. 2021 spolu se sestavou přehledu plateb pojistného. Žalobce podal v zákonné lhůtě osmi dnů ode dne doručení výkazu podání nazvané „Žádost o odstranění tvrdosti zákona a prominutí předepsaného penále dle § 53a odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále „zákon o veřejném zdravotním pojištění“)“, kterou žalovaná z důvodu nesplnění zákonných podmínek dne 8. 6. 2022 a po projednání svým rozhodčím orgánem zamítla. Žalovaná současně dne 31. 3. 2023 podala u Exekutorského úřadu Praha 9 (soudní exekutor Mgr. Michal Suchánek) exekuční návrh k vymožení dlužného pojistného a penále předepsaných výkazem nedoplatků I. Exekuční řízení bylo následně, usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 6. 3. 2024, čj. 35 Co 154/2024-157, zastaveno. Dle názoru krajského soudu žalovaná nesprávně vyhodnotila žalobcovu Žádost o odstranění tvrdosti zákona a prominutí předepsaného penále ze dne 11.3.2021 pouze jako žádost o odstranění tvrdosti zákona dle § 53a zákona o veřejném zdravotním pojištění, ačkoli z jejího petitu v předposledním odstavci vyplývá, že jde současně o námitky proti dlužnému pojistnému předepsanému výkazem nedoplatků I. Krajský soud dovodil, že za této situace podal žalobce včasné námitky proti vyměřenému dlužnému pojistnému a žalovaná byla povinna tyto posoudit ve správním řízení bez ohledu na zavádějící označení žádosti. Jelikož tak neučinila, výkaz nedoplatků I. pozbyl platnosti. Dne 25. 7. 2025 žalovaná výkaz nedoplatků I. z vlastního podnětu zrušila a dne 7. 8. 2025 o zrušení vyrozuměla žalobce. Současně žalobci sdělila, že pozbytím platnosti výkazu nedoplatků I. nedochází k zániku případného nedoplatku pojistného či penále, a tedy že žalovaná může vydat nový výkaz nedoplatků, pokud dluh na pojistném a penále bude i nadále existovat. Jelikož žalobce na dluhu na pojistném a penále nic neuhradil a v průběhu času došlo k navýšení dlužného penále, vydala žalovaná dne 7. 8. 2025 výkaz nedoplatků II., kterým žalobci opětovně předepsala dlužné pojistné za období od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši 54 198 Kč a penále za neuhrazené a opožděné platby předepsané do 31. 7. 2025 ve výši 107 713 Kč. Výkaz nedoplatků II. byl žalobci doručen dne 25. 8. 2025, proti němu podané námitky žalovaná zamítla.
  4. K samotným žalobním námitkám žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dluh na pojistném ani předepsané penále nejsou promlčeny, neboť podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále „zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“) se právo předepsat dlužné pojistné a penále promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce dozvěděl. Předepsané pojistné bylo splatné v období od 1. 4. 2018, dne 22. 2. 2021 byl navíc vydán výkaz nedoplatků I. Promlčeno pak není ani právo předepsat penále, neboť dle § 19 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se na něj ustanovení § 16 tohoto zákona vztahují obdobně. Dluh žalobce na pojistném byl zjištěn v každém měsíci v období od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2020, přičemž za měsíce říjen a listopad 2020 dluh zjištěn nebyl, neboť v tomto období je žalobce evidován jako pečující osoba. V ostatních předchozích měsících žalobce pojistné nehradil, ačkoliv k tomu byl jako osoba bez zdanitelných příjmů dle § 10 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění povinen.  
  5. K výzvě soudu, aby žalovaná pro účely posouzení běhu prekluzivní lhůty vysvětlila, z jakých dlužných pohledávek byla vypočtena částka ve výši 70 350 Kč uváděná jako počáteční stav v přehledu plateb a výpočtu penále pro výpočet penále za období 1.4. 2018 až 31. 7. 2025, žalovaná podáním ze dne 28. 4. 2026 sdělila, že tato částka se skládá z narůstajícího penále za pojistné dlužné od ledna 2014. K tomu zaslala přehledy plateb předepsaného pojistného od 1. 1. 2014 a k nim vydaných výkazů nedoplatků. Současně uvedla, že k 1. 4. 2018 bylo k výpočtu penále zahrnuto i pojistné do konce února 2018, které v daném období nebylo uhrazeno. Žalovaná k tomuto podání připojila i pověření pro svou zaměstnankyni, Mgr. J. L., jednat jménem žalované při řízení před správními orgány i soudy.
  6. K tomuto podání a zaslaným důkazům se žalobce vyjádřil dne 11. 5. 2026. Ve svém vyjádření uvedl, že pověření Mgr. L. je právně sporné a neplatné, neobsahuje žádné úřední razítko ani notářské ověření podpisu. Žalobce dále městský soud vyzval, aby od žalované vyžádal potvrzení, kolik korun českých vynaložila na jeho zdravotní péči a léčbu za jí vykazované období, tedy od roku 2015 do roku 2019. Přičemž dle žalobce je tato částka rovna nule. Žalobce zopakoval, že žalovaná žalobce ožebračuje a obírá o důchod. Jakési penále z let 2014 a 2015 je promlčeno, výkazy nedoplatků za roky 2017-2019 byly řešeny v exekuci, která byla Krajským soudem v Ústí nad Labem pobočka Liberec zrušena v roce 2025. Veškeré dokumenty pozbyly právní vymahatelnost a výkaz nedoplatků vydaný opětovně v roce 2025 je falešný.
  7. K další výzvě soudu žalovaná podáním ze dne 12. 5. 2026 předložila doručenky k výkazům nedoplatků z 10. 1. 2017, z 9. 10. 2018 a z 31. 12. 2019.
  8. Rovněž tyto důkazy byly soudem zaslány žalobci, který se k nim vyjádřil v podání ze dne 19. 5. 2026. V tomto podání zopakoval, že všechny výkazy nedoplatků včetně doložky vykonatelnosti zcela rozporuje. Všechny tyto výkazy nedoplatků jsou již řadu let neplatné. Tyto výkazy nejsou podloženy žádným rozhodnutím skutečného ředitele žalované ani žádným včasným do zákonných 30 dní provedeným rozhodnutím generálního ředitele žalované proti žalobcově včas podanému opravnému prostředku. Tyto výkazy neobsahují podpis ani otisk žádného úředního razítka žalované. Žalobce zopakoval, že žalované nic nedluží a naopak požaduje, aby městský soud nařídil žalované do tří dnů od právní moci rozsudku vrátit mu všechny nezákonně odcizené finanční prostředky soudními exekutory. Žalobce dále poukázal na veřejností diskutované zneužívání účtů pojištěnců žalované ze strany vedoucích představitelů této pojišťovny v letech 2018 až 2019.
  9. Dne 24. 6. 2026 žalovaná městskému soudu doručila originály rozhodnutí o námitkách ze dne 9. 9. 2025, zn. 2532004706/6420, výkaz nedoplatků z 10. 1. 2017, č.j. 1622003159/6410-1, přehled plateb a výpočtu penále ze dne 9. 10. 2018 pro období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2017, výkaz nedoplatků z 9. 10. 2018, č.j. 1822003374/6410-1, výkaz nedoplatků z 31. 12. 2019, č.j. 1922003762/6410-1 a výkaz nedoplatků ze dne 7. 8. 2025, č. j. 2532004706/6410-1, včetně doložek právní moci a vykonatelnosti.

III. Ústní jednání

  1. Žalobce se na ústní jednání dne 29. 6. 2026 nedostavil, přestože byl řádně předvolán. Soud si je vědom, že žalobce opakovaně požádal o odročení jednání s poukazem na svůj nepříznivý zdravotní stav a do doby, než mu bude ustanoven advokát. V této souvislosti soud žalobce opakovaně poučil, že o jeho žádosti o ustanovení advokáta již bylo pravomocně rozhodnuto, a to usnesením ze dne 13. ledna 2026, čj. 5 Ad 13/2025-34, kterým byla žádost žalobce zamítnuta. Soud rovněž žalobci opakovaně sdělil, že důvod, pro který byla jeho žádost zamítnuta, stále trvá, neboť ani v dalších jeho podáních a žádostech o ustanovení advokáta žalobce soudu nepředložil a nedoložil dostatečně konkrétní tvrzení k posouzení jeho majetkových poměrů. Stejně tak soud reagoval na žalobcovo tvrzení o nepříznivém zdravotním stavu tak, že jej poučil, že je povinností žalobce předložit soudu důkazy o tom, že jeho zdravotní stav mu reálně brání v účasti na jednání. Přičemž za takový důkaz nelze považovat toliko lékařské zprávy o proběhlých operacích srdce (které žalobce navíc ani sám nepředložil, ale žádal, aby si je soud sám vyžádal od jeho ošetřujících lékařů ordinujících v místě jeho bydliště), ale důkaz (např. lékařská zpráva), že žalobcův aktuální zdravotní stav mu brání v účasti na soudním jednání. Takový důkaz žalobce soudu nepředložil a ani nežádal, aby si jej soud sám vyžádal. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s. ř. s.
  2. Žalovaná na ústním jednání odkázala na svá písemná vyjádření, která byla soudem v průběhu řízení zaslána i žalobci. Současně k žalobcově námitce ohledně absence podpisů na jí vystavovaných dokumentech vysvětlila, že z důvodu nastavených vnitřních procesů není možné, aby pojišťovnu opustil nepodepsaný dokument. Jelikož považuje napadený výkaz nedoplatků za platný závěrem navrhla žalobu zamítnout.
  3. Ve správním soudnictví se neprovádí důkazy listinami založenými ve správním spise (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Navrhoval-li proto žalobce k důkazu některý z dokumentů tvořící součást správního spisu, soud jej až na výjimky neprovedl. Takovou výjimku představuje originál výkazu nedoplatků č. 2532004706/6410-1 včetně doložky právní moci a vykonatelnosti a napadené rozhodnutí. Tyto dokumenty soud provedl k důkazu z důvodu námitky absence podpisů oprávněných osob.
  4. Ze stejného důvodu soud dále k důkazu provedl originál výkazu nedoplatků z 10. 1. 2017, č.j. 1622003159/6410-1 včetně doručenky a doložky právní moci a vykonatelnosti, originál výkazu nedoplatků z 9. 10. 2018, č.j. 1822003374/6410-1 včetně doručenky a doložky právní moci a vykonatelnosti a originál výkazu nedoplatků z 31. 12. 2019, č.j. 1922003762/6410-1, včetně doručenky a doložky právní moci a vykonatelnosti a s těmito výkazy souvisejícími přehledy plateb a výpočtu penále ze dne 10. 1. 2017 pro období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2015, ze dne 9. 10. 2018 pro období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2017 a ze dne 31. 12. 2019 pro období 1. 1. 2018 – 31. 3. 2018. Tyto důkazy byly rovněž zapotřebí k řádnému posouzení věci a nebyly součástí správního spisu. Všechny tyto důkazy (krom při jednání čtených originálů výkazů nedoplatků) byly žalobci v průběhu soudního řízení zaslány a žalobce měl možnost se s nimi seznámit, což také učinil.
  5. Soud k důkazu pro nadbytečnost neprovedl žalobcem navrhované výpisy veškerých provedených zdravotních úkonů z jeho zdravotní dokumentace za roky 2015-2019 a 2020-2025, kterým chtěl prokázat, že v předmětných letech mu nebyla poskytnuta žádná lékařská péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Zjištění, zda žalobce v předmětném období čerpal lékařskou péči, s otázkou dluhu na pojistném totiž nijak nesouvisí, neboť v existujícím systému solidárního veřejného zdravotního pojištění pojištěnec povinen hradit pojistné i v období, kdy sám lékařskou péči nečerpá.

IV. Posouzení žaloby

  1. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované a shledal, že žaloba není důvodná.

IV. 1 K výroku I.

  1. Žalobce v podané žalobě namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a diskriminační. Žalobce nebyl přizván k řízení před správním orgánem a nebyly vzaty v potaz ani řešeny jeho zákonné nároky na poctivost důkazního řízení. Pohledávku, na kterou byl vydán žalobou napadený výkaz nedoplatků, žalobce považuje za neplatnou, neboť výkaz nedoplatků ze dne 22. 2. 2021, kterým bylo žalobci předepsáno dlužné pojistné a penále za stejné období byl zrušen a opakovaně již tato pohledávka předepsána být nemůže.
  2. Žalobce ve své žalobě namítá procesní vadu řízení, kdy vůbec nebyl přizván do řízení a důkazní řízení nebylo provedeno poctivě.
  3. Podle ustanovení § 53 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění může zdravotní pojišťovna dlužné pojistné a penále předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat

a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují,

b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni,

c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,

d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny,

e) poučení o vykonatelnosti,

f) poučení o námitkách,

g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

  1. Podle ustanovení § 53 odst. 3 téhož zákona vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.
  2. Podle § 53 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění lze proti výkazu nedoplatků podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést.
  3. Podle § 53 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění platí, že na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
  4. Postup při předpisu nedoplatků výkazem nedoplatků podle § 53 odst. 2, 3, 4 a 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění představuje zvláštní procesní úpravu oproti obecné úpravě správního řízení v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád. S ohledem na subsidiaritu správního řádu a samostatnou procesní úpravu v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, se pak při řízení podle § 53 odst. 2 a násl. zákona o veřejném zdravotním pojištění uplatní toliko základní zásady správního řízení (§ 2 až 8 správního řádu). Základní zásady se použijí právě proto, že rozhodování o nedoplatcích se přímo dotýká žalobcových veřejných subjektivních práv.
  5. Soud přezkoumal v obecné rovině vznesenou námitku porušení procesních práv žalobce a neshledal, že by žalovaná v průběhu správního řízení znemožnila žalobci bránit jeho zákonná práva či že by nebyla zachována poctivost důkazního řízení. Soud ze správního spisu ověřil, že žalobce byl řádně poučen o možnosti podat námitky proti výkazu nedoplatků II., což také učinil. Žalobcem uplatněná námitka promlčení dlužné pohledávky na pojistném pak byla žalovanou v napadeném rozhodnutí vypořádána. Z doloženého správního spisu nevyplývá, a žalobce ani netvrdí, že by v průběhu správního řízení navrhoval k prokázání svých tvrzení jakékoli důkazy či že by sporoval samotný výpočet dlužného pojistného a souvisejícího penále tak, jak jsou uvedeny v přehledu plateb a výpočtu penále. K uplatněné námitce promlčení ani žalobce neuvedl bližší podrobnosti, zejména z jakých skutkových důvodů považuje pohledávku žalované za promlčenou. V míře obecnosti tomu odpovídající žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že její nárok promlčen není. Ačkoli si lze jistě představit podrobnější odůvodnění napadeného rozhodnutí a vypořádání vznesené námitky promlčení, je z napadeného rozhodnutí dostatečně zřejmé, jakým způsobem žalovaná tuto námitku vypořádala a že pohledávku za promlčenou nepovažuje ani v části. Již v dřívější korespondenci pak žalovaná žalobci vysvětlila (dopis žalované ze dne 6. 8. 2025), že za měsíce říjen a listopad 2022 žádný nedoplatek na pojistném neeviduje.
  6. Tuto námitku soud důvodnou neshledal.
  7. Žalobce dále namítl, že předepsaná pohledávka na pojistném a penále je neplatná, neboť výkaz nedoplatků I., kterým byla předepsána v roce 2021 byl rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, v roce 2025 zrušen.
  8. Ze správního spisu soud ověřil, že toto tvrzení je částečně nepřesné. Je pravdou, že v roce 2021 byla žalobci výkazem nedoplatků I. předepsána platba dlužného pojistného za období od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši 54 198 Kč a penále za neuhrazené a opožděné platby předepsané do 30. 11. 2020 ve výši 47 673 Kč. Je rovněž pravdou, že výkaz nedoplatků I. byl následně, v roce 2025, zrušen. Tento výkaz byl nicméně zrušen samotnou žalovanou, v návaznosti na vydání usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 28. 3. 2025, čj. 35 Co 154/2024-157, kterým byla exekuce vedená za účelem vymožení dluhu na pojistné a penále dle výkazu nedoplatků I. zastavena. Dne 7. 8. 2025 žalovaná o zrušení výkazu nedoplatků I. vyrozuměla žalobce, kterému současně sdělila, že pozbytím platnosti tohoto výkazu nedochází k zániku případného nedoplatku pojistného či penále, a tedy že žalovaná může vydat nový výkaz nedoplatků, pokud dluh na pojistném a penále bude i nadále existovat. Dne 7. 8. 2025 pak žalovaná vydala nový výkaz nedoplatků II., kterým žalobci opětovně předepsala dluh na pojistném za období od 1. 4. 2018 do 1. 9. 2020 ve výši 54 198 Kč a penále za neuhrazené a opožděné platby předepsané do 31. 7. 2025 ve výši 107 713 Kč. Předepsané penále dle žalovanou předložených přehledů plateb a výpočtu penále zahrnuje penále z dlužných plateb pojistného v letech 2014 až 2020 a zohledňuje žalobcem poskytnuté platby v průběhu let 2022 a 2023, započtené na dlužné pojistné (§ 15 odst. 2 a 3 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Výkaz nedoplatků II. byl žalobci doručen dne 25. 8. 2025. Dne 28. 8. 2025 podal žalobce námitky proti tomuto výkazu. V námitkách uvedl, že žalované nic nedluží, že pohledávky jsou podvodné a dávno promlčené, přičemž poukázal na zrušený výkaz nedoplatků I. Žalovaná neshledala žádné skutečnosti, které by vedly ke zrušení výkazu nedoplatků II., a uvedla, že podle § 16 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se nejedná o promlčenou pohledávku. Proto námitky zamítla a výkaz nedoplatků II. potvrdila.
  9. K obecně uplatněné námitce neplatnosti výkazu nedoplatků II. soud předně připomíná, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je postaveno na principu, že je to žalobce, kdo s ohledem na dispoziční zásadu přísně ovládající tento typ soudního řízení soudu předestírá konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné. Obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není přitom úlohou soudu, aby za žalobce žalobní argumentaci dotvářel. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli advokáta jedné ze stran sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78, č. 2132/2011 Sb. NSS, či rozsudek kasačního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011-95, nebo ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015-31). Městský soud proto přezkoumal napadené rozhodnutí v míře odpovídající obecnosti vznesených námitek
  10. Nakolik žalobce neuvádí, v čem přesně neplatnost výkazu nedoplatků II. spatřuje, soud v obecné rovině přezkoumal formální náležitosti vydaného dokumentu a uvádí, že tento splňuje veškeré náležitosti stanovené § 53 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy je na něm označen plátce pojistného (žalobce), stanovena výše nedoplatků (pojistné + penále), den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna (7. 8. 2025), čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny, poučení o vykonatelnosti, poučení o námitkách. Zdravotní pojišťovna, který výkaz nedoplatků vydala, je označena svým názvem, nechybí ani datum vydání (7. 8. 2025). Výkaz nedoplatků je rovněž opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
  11. Z ust. § 53 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění dále vyplývá, že samotný výkaz nedoplatků má povahu deklaratorního úkonu, tj. úkonu, kterým správní orgán toliko osvědčuje existenci již trvajícího dluhu. Zrušení výkazu nedoplatků tudíž nezpůsobuje zánik dluhu samotného. Žalovaná proto byla i po zrušení výkazu nedoplatků I. oprávněna vystavit na stejný dluh nový výkaz nedoplatků.
  12. Jelikož žalobce v žalobě nesporoval samotnou výši předepsaného pojistného a penále z něj vypočteného, zabýval se soud touto otázkou jen ve vztahu k případné prekluzi dluhu, kterou soud přezkoumává z úřední povinnosti. Jinak řečeno, soud neověřoval správnost výpočtu pojistného a penále uvedeného ve výkazu nedoplatků II., ale pouze zjišťoval, kdy nastala splatnost jednotlivých žalovanou předepsaných částek za účelem posouzení, zda nedošlo k prekluzi nároku žalované.
  13. Podle § 5 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se pojistné platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
  14. Podle § 16 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025, platí, že právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
  15. Podle § 19 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025, platí, že pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.
  16. Promlčecí lhůta upravená v § 16 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je svojí povahou lhůtou prekluzivní, přičemž zánikem práva předepsat dlužné pojistné je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 24/2008 – 119). Penále jakožto příslušenství dlužného pojistného sleduje jeho osud, tedy v případě, kdy je prekludováno dlužné pojistné, je prekludováno i penále k němu se vztahující (srov. rozsudek kasačního soudu ze dne 22. 5. 2014, č. j. 4 Ads 67/2014‑49). V projednávané věci se obdobně uplatní závěry vyslovené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 35/2009 - 265 ze dne 22. 3. 2011, podle něhož „[..] daňového dlužníka lze vyrozumět o předpisu penále nejpozději ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání nedoplatku, jenž je základem pro určení penále (§ 63 odst. 4 věta třetí část věty za středníkem zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006 ve spojení s § 70 odst. 1 téhož zákona). Tato lhůta začne plynout od data původní splatnosti daně. Skutečnost, kdy byl vyměřen samotný tento nedoplatek, je pro určení počátku běhu uvedené lhůty nerozhodná.“ Předpis penále z dlužného pojistného na veřejné zdravotní pojištění má totiž stejně jako u penále z daňového nedoplatku deklaratorní účinky (bod 25 citovaného usnesení), jelikož povinnost hradit penále vzniká plátci již splněním podmínek uvedených v § 18 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
  17. Penále je tedy příslušenstvím pojistného a nikdy se nevyskytuje samostatně. Jestliže by tedy bylo prekludováno právo vymáhat dlužné pojistné, platilo by totéž o právu vymáhat penále z takového pojistného. Z logiky věci pak vyplývá, že toto penále nelze za popsaných okolností ani předepsat (neboť by nemohlo být vymáháno).
  18. Z přehledu plateb založeného ve správním spise, jakož i ze samotného výkazu nedoplatků II. vyplývá, že splatnost předepsaného dlužného pojistného nastala v měsících duben 2018 až říjen 2020. Mezi splatností tohoto pojistného a jeho předpisem (tedy vydáním výkazu nedoplatků II.) neuplynula lhůta deseti let a pohledávka na dlužném pojistném tak promlčena není.
  19. Předepsané penále je oproti tomu zčásti vypočteno z dlužného pojistného, jehož splatnost nastala v průběhu ledna 2014 až září 2015, tedy v době překračující deset let před vydáním výkazu nedoplatků II.
  20. Z provedeného dokazování vyplynulo, že toto pojistné splatné v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 bylo žalobci předepsáno již výkazem nedoplatků evid. č. 1622003159/6410-1 ze dne 10. 1. 2017, který byl žalobci doručen dne 19. 1. 2017. Téhož dne se stal i vykonatelným. Toto pojistné tak bylo žalobci předepsáno v běžící desetileté lhůtě a tedy včas.
  21. Soud ověřil, že i další pojistná, z nichž žalovaná požádala zaplacení penále, byla předepsána včas. Pojistné splatné v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017, bylo předepsáno výkazem nedoplatků evid. č. 1822003374/6410-1 ze dne 9. 10. 2018, který byl žalobci doručen dne 26. 10. 2018. Téhož dne se stal i vykonatelným. Pojistné splatné v období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018 bylo žalobci předepsáno výkazem nedoplatků evid. č. 1922003762/6410-1 ze dne 31. 12. 2019, který byl žalobci doručen dne 16. 1. 2020.Téhož dne se stal i vykonatelným. Pojistné splatné v období od 1. 4. 2018 do 31. 7. 2025 bylo žalobci předepsáno výkazem nedoplatků II., jež je předmětem přezkumu v rámci tohoto řízení. Z uvedeného seznamu tak vyplývá, že veškerá pojistná, z nichž je žalobci počítáno penále, byla předepsána včas.
  22. Sleduje-li v souladu s §19 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání a promlčení osud pojistného, je zřejmé, že ani žádná část penále požadovaného na výkazu nedoplatků II. není k datu vydání tohoto výkazu promlčena (prekludována).  
  23. Žalovaná proto nepochybila, zahrnula-li do dlužného penále předepsaného výkazem nedoplatků II. též penále narůstající z pojistného splatného od 1. 1. 2014 do 1. 4. 2018.
  24. Tato žalobní námitka není důvodná.

IV. 2 K výroku II.

  1. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s.ř.s.“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
  2. Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh odmítne tehdy, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
  4. Z citovaných ustanovení jasně vyplývá, že správní soudy poskytují ochranu pouze veřejným subjektivním právům, jež byla dotčena rozhodnutím či jiným postupem správního orgánu. K tomu, aby bylo možno považovat určitý subjekt za správní orgán ve smyslu uvedené definice, tedy za orgán, jehož rozhodnutí, nečinnost či jiný zásah je oprávněn soud v rámci správního soudnictví přezkoumávat, musí být současně splněny tři znaky: (i.) musí se jednat o orgán moci výkonné nebo jiný typ orgánů v definici uvedený, (ii.) tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a (iii.) toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.
  5. Žalobní návrh žalobce popsaný ve výroku II. rozhodnutí není žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, ale dle svého obsahu návrhem na zahájení řízení ve věci upravené trestním řádem. Nejde tedy o věc spadající do pravomoci správního soudnictví a správní soudy nejsou nadány pravomocí rozhodnout o návrhu žalobce popsaném ve výroku II. tohoto rozsudku (srov. též Kuhn, Kocourek a kol.: Soudní řád správní. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 374)
  6. Proto bylo třeba žalobu v této části odmítnout pro existenci neodstranitelné podmínky řízení.
  7. Pro úplnost věci soud podotýká, že se již nezabýval návrhem žalobce z podání ze dne 19. 5. 2026, aby městský soud nařídil žalované do tří dnů od právní moci rozsudku vrátit mu všechny nezákonně odcizené finanční prostředky soudními exekutory. Jedná se totiž o zcela novou námitku (návrh) uplatněný po lhůtě uvedené v § 71 odst. 2 větě třetí s. ř. s. Nad rámec uvedeného jde obdobně jako u návrhů začleněných do výroku II. tohoto rozsudku o návrh věcně spadající nikoli do pravomoci správních soudů, ale do pravomoci soudů rozhodujících v tomto případě věci civilní.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů část žaloby specifikované ve výroku I. rozsudku jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
  2. Výrokem II. městský soud odmítl část žaloby pro existenci neodstranitelné podmínky řízení.
  3. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec její úřední povinnosti, proto jí soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 29. června 2026

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu

Zpět na judikáty vstoupit do diskuze 0

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace