Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
- Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala přezkumu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2018, č. j. 10 Ad 18/2014 - 86, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 6. 2014, č. j. VZP-14-01417998-D981, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí regionální pobočky žalované v Praze, kterým bylo určeno, že stěžovatelka byla pojištěnkou žalované v době svého zaměstnání od 1. 10. 2009 do 31. 1. 2013, kdy její pojištěnecký vztah zanikl.
[2] Podáním ze dne 12. 3. 2018 vzala stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce podanou kasační stížnost zpět.
[3] Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti a stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud podle citovaných ustanovení ve spojení s § 120 s. ř. s. a řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno, s výjimkou případů, kdy vzal navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. O takový případ se ovšem v předmětné věci nejedná.
P o u č e n í :
Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).
V Brně dne 14. března 2018
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu