Celé znění judikátu:
žalobce: proti žalovanému: | BZENEC1630 s.r.o., IČO 22525602 se sídlem Růžová 972/1, 110 00 Praha 1 Finanční úřad pro hlavní město Prahu se sídlem Štěpánská 28, 111 21 Praha 1 |
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 8. 2025, č. j. 7036706/25/2080-81541-609327,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení exekučního příkazu Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „žalovaný“) ze dne 27. 8. 2025, č. j. 7036706/25/2080-81541-609327. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. c) a § 191 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád) nařídil daňovou exekuci „Exekučním příkazem na přikázání jiné peněžité pohledávky“ (dále také „exekuční příkaz“ či „napadené rozhodnutí“), jímž zakázal žalobci jako poddlužníkovi, aby po dobu trvání daňové exekuce vyplatil dlužníkovi – společnosti BZENEC SEKT a.s., IČO: 29258936 (dále též „BZENEC SEKT“ či „daňový dlužník“) pohledávku, kterou má dlužník za žalobcem z právního titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025 uzavřené mezi BZENEC SEKT jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím. Dále žalovaný napadeným rozhodnutím zakázal provést na tuto pohledávku započtení nebo s ní jinak nakládat, a to až do výše nedoplatku, pro který byla exekuce nařizována.
II.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
2. Žalobce v prvním žalobním bodě namítal, že společnosti BZENEC SEKT jako daňovému dlužníkovi nebyl exekuční příkaz řádně doručen do jeho datové schránky, a tudíž tento nenabyl právních účinků. Daňový dlužník tak nebyl o vydání exekučního příkazu vůbec vyrozuměn, a nevěděl, že by plnění z kupní smlouvy měl žalobce plnit žalovanému. Dle žalobce není exekuční příkaz pravomocný, a tímto postupem došlo k porušení § 178 odst. 4 daňového řádu. Za situace, kdy exekuční příkaz nebyl daňovému dlužníkovi řádně doručen, byl přesvědčen, že je exekuční řízení vedeno na základě nepravomocného, a tudíž nezákonného exekučního příkazu.
3. Ve druhém žalobním bodě žalobce namítal, že napadený exekuční příkaz je nepřezkoumatelný, neboť z něj není patrné na základě čeho žalovaný dovozuje existenci neuhrazené pohledávky z titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu mezi žalobcem a společnosti BZENEC SEKT. Vysvětlil, že pohledávka na zaplacení kupní ceny za převod obchodního závodu zanikla před vydáním exekučního příkazu. Přičemž z exekučního příkazu nevyplývá, z čeho žalovaný dovozuje že sporná pohledávka pořád existuje, když žalovaný toliko obecně poukazuje na existenci Smlouvy o převodu obchodního závodu. Shrnul, že sporná pohledávka neexistuje, a proto měl napadené rozhodnutí za nezákonné, resp. nepřezkoumatelné. Žalobce navrhnul, aby soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí.
4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 9. 1. 2026 uvedl, že s žalobními tvrzeními žalobce nesouhlasí. Konstatoval, že k vymožení daňového nedoplatku ve výši 3 509 841 Kč vydal exekuční příkaz na přikázání jiné peněžité pohledávky, jehož exekučním titulem byl dle § 176 odst. 1 písm. c) daňového řádu zajišťovací příkaz ze dne 9. 7. 2025, č. j. 5825145/25/2080-81542-111412, za zdaňovací období leden 2022. Exekuční příkaz byl doručen jednak žalobci, tj. daňovému poddlužníkovi, dne 8. 9. 2025, a rovněž tak daňovému dlužníkovi, prostřednictvím jeho zmocněnce, JUDr. Ing. O. L., advokáta, dne 10. 9. 2025. Exekuční příkaz tak byl daňovému dlužníkovi doručen řádně, prostřednictvím zmocněnce, když ve správním spise byla založena jeho plná moc ze dne 10. 2. 2025, která je účinná vůči žalovanému ode dne 19. 5. 2025. Žalovaný odkázal na plnou moc, ve které je pro JUDr. Ing. O. L. uveden následující rozsah zmocnění: „aby zastupoval společnost BZENEC SEKT a.s. před orgány Finanční správy ve věci nalézacího daňového řízení na DPH za zdaňovací období říjen 2021 až leden 2022, jakož i zastupoval společnost BZENEC SEKT a.s. v případném navazujícím daňovém či soudním řízení“. Žalovaný odkázal na § 134 odst. 3 daňového řádu, dle kterého se daňové řízení skládá z dílčích řízení, přičemž jedním z dílčích řízení je i řízení při placení daní, kam patří exekuční řízení. Uvedl, že v daném případě byl v nalézacím řízení vydán platební výměr, č. j.: 5091418/25/2001-52524-106063, ze dne 11.6.2025, který byl doručen zmocněnci dlužníka dne 23. 6. 2025 a dlužníkovi dne 17. 6. 2025, následně byl vydán zajišťovací příkaz, č. j.: 5825145/25/2080-81542-111412, a dále žalobou napadené rozhodnutí, tj. exekuční příkaz. Exekuční příkaz byl doručen žalobci a zmocněnci daňového dlužníka, čímž se stal pravomocným dne 10. 9. 2025.
5. Ke druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že dne 9. 10. 2025 obdržel sdělení žalobce, ve kterém žalobce namítal, že pohledávka na zaplacení kupní ceny zanikla před doručením předmětného exekučního příkazu. Vzhledem k tomu, že kupní cena dle předmětné smlouvy činí 175 000 000,- Kč bez DPH a žalobce blíže nespecifikoval, jak k zániku pohledávky došlo, vydal žalovaný dne 16. 10. 2025 výzvu k poskytnutí informací správci daně, č. j.: 7830948/25/2080-81541-609327, ve které žádal o doložení bankovního výpisu, ze kterého plyne úhrada kupní ceny. Tato výzva byla žalobci doručena dne 27. 10. 2025. Dne 10. 11. 2025 obdržel žalovaný odpověď, že bankovní výpis nebude doložen, neboť byla pohledávka uhrazena jiným způsobem. S ohledem na uvedené skutečnosti nemá žalovaný zánik pohledávky za prokázaný, a proto vydal další výzvu k poskytnutí informací správci daně, č. j.: 9285775/25/2080-81541-609327, ze dne 15. 12. 2025, v níž žádal žalobce o vyjádření kdy a jak došlo k úhradě předmětné kupní ceny, a k doložení této skutečnosti. Tato výzva byla žalobci doručena dne 29. 12. 2025. Žalovaný navrhl, aby soud nedůvodnou žalobu zamítl.
III.
Posouzení žaloby
6. Na základě podané žaloby přezkoumal Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 s. ř. s.].
7. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce sice navrhl provedení důkazů, avšak to samo o sobě neznamená nesouhlas s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014-48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Podklady a listiny, z nichž městský soud vycházel, a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS).
8. Žaloba není důvodná.
9. Podle § 178 odst. 1 daňového řádu daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení, podle odst. 5 písm. c) stejného ustanovení daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby c) přikázáním jiné peněžité pohledávky.
10. Podle § 191 odst. 1 daňového řádu daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky postihuje jinou peněžitou pohledávku dlužníka než nárok na mzdu nebo na pohledávku z účtu u poskytovatele platebních služeb, a to do částky uvedené v exekučním příkazu. Tuto exekuci lze nařídit i v případě, že pohledávka dlužníka se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že dlužníkovi budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat. Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi.
11. Podle § 134 odst. 3 daňového řádu: „Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí řízení a) nalézací 1. vyměřovací, při němž dochází k vyměření daně, 2. doměřovací, při němž dochází k doměření daně, b) při placení daní 1. o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky, 2. o zajištění daně, 3. exekuční, c) o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.“
12. V prvním žalobním bodě žalobce namítal, že společnosti BZENEC SEKT jako daňovému dlužníkovi nebyl exekuční příkaz řádně doručen, čímž nenabyl právní moci. Soud však ze správního spisu ověřil, že exekuční příkaz byl doručen právnímu zástupci společnosti BZENEC SEKT, a to JUDr. Ing. O. L., advokátovi, dne 10. 9. 2025. Ve správním spise je rovněž založena plná moc ze dne 10. 2. 2025 udělená společností BZENEC SEKT advokátovi JUDr. Ing. O. L. k zastupování před orgány Finanční správy: „ve věci nalézacího daňového řízení na DPH za zdaňovací období říjen 2021 až leden 2022, jakož i zastupoval společnost BZENEC SEKT a. s. v případném navazujícím daňovém či soudním řízení, a dále aby zastupoval společnost ve věci nahlížení do všech daňových či soudních spisů“. Jak uvedl žalovaný ve vyjádření k žalobě, vydání exekučního příkazu předcházelo vydání zajišťovacího příkazu ze dne 9. 7. 2025, č. j. 5825145/25/2080-81542-111412. Soud ze správního spisu ověřil, že tímto zajišťovacím příkazem správce daně zajistil úhradu daně společnosti BZENEC SEKT za zdaňovací období leden 2022. Dle § 41 odst. 1 daňového řádu: „má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho oprávnění k zastupování.“ Výše uvedená plná moc se tak dle soudu rozsahem zmocnění vztahovala i na doručování korespondence společnosti BZENEC SEKT (prostřednictvím advokáta JUDr. Ing. O. L.) v případě exekučního příkazu, neboť mezi dílčí daňová řízením (navazující na řízení nalézací) při placení daní spadá i řízení o zajištění daně a exekuční řízení dle § 134 odst. 3 daňového řádu. Soud má proto za to, že exekuční příkaz byl řádně doručen právnímu zástupci společnosti BZENEC SEKT, a to dne 10. 9. 2025. Námitka žalobce, že exekuční příkaz vůbec nebyl doručen společnosti BZENEC SEKT, jakožto daňovému dlužníkovi, je zcela nedůvodná.
13. Pro úplnost soud konstatuje, že správce daně v souladu s poslední větou § 191 odst. 1 daňového řádu: „Exekuční příkaz se doručí poddlužníkovi dříve než dlužníkovi“, exekuční příkaz doručil nejdříve žalobci jako poddlužníkovi, a to dne 8. 9. 2025, a poté právnímu zástupci společnosti BZENEC SEKT, jako daňovému dlužníkovi dne 10. 9. 2025. Exekuční příkaz tak nabyl právní moci dne 10. 9. 2025, a to doručením právnímu zástupci společnosti BZENEC SEKT.
14. Ve druhém žalobním bodě žalobce namítal, že pohledávka na zaplacení kupní ceny za převod obchodního závodu zanikla před vydáním exekučního příkazu. Uvedl, že napadený exekuční příkaz je nepřezkoumatelný, neboť z něj není patrné, na základě čeho správce daně dovozuje existenci neuhrazené pohledávky z titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu mezi společnosti BZENEC SEKT a žalobcem. Soud k této námitce konstatuje, že právě ze Smlouvy o převodu obchodního závodu mezi společnosti BZENEC SEKT jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím lze dovodit existenci pohledávky společnosti BZENEC SEKT za žalobcem. Ze Smlouvy o převodu obchodního závodu vyplývá, že společnost BZENEC SEKT jako prodávající převedla na žalobce jako kupujícího vlastnické právo k obchodnímu závodu spolu se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, a to za kupní cenu ve výši 175 000 000 Kč. Žalobce sdělením ze dne 8. 10. 2025 informoval správce daně o tom, že došlo k zániku pohledávky na zaplacení kupní ceny obchodního závodu, a že k tomuto zániku došlo před vydáním exekučního příkazu. Správce daně vydal dne 16. 10. 2025 výzvu k poskytnutí informací správci daně pod č. j.: 7830948/25/2080-81541-609327, ve které žalobce vyzval k doložení svého tvrzení, a to bankovním výpisem, z něhož by tvrzenou úhradu kupní ceny prokázal. Dne 10. 11. 2025 obdržel žalovaný odpověď, že bankovní výpis nebude doložen, neboť byla pohledávka uhrazena jiným způsobem. Žalovaný v reakci na sdělení žalobce vydal další výzvu k poskytnutí informací správci daně pod č. j.: 9285775/25/2080-81541-609327, ze dne 15. 12. 2025, ve které vyzval žalobce ke sdělení, jakým způsobem byla kupní cena uhrazena, kdy byla uhrazena a k doložení veškerých dokladů k této transakci. Výzva byla žalobci doručena dne 29. 12. 2025, a žalobce na ni nereagoval.
15. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalobce ani v soudním řízení neuvedl žádné bližší skutečnosti k zániku pohledávky z titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025, netvrdil konkrétně kdy a jakým způsobem k zániku pohledávky (zaplacení kupní ceny) došlo. Nad to žalobce své v obecné rovině uplatněné tvrzení o zániku sporné pohledávky, ani nikterak neprokázal. Námitku žalobce ohledně zániku pohledávky na zaplacení kupní ceny před vydáním exekučního příkazu tak soud shledal nedůvodnou.
16. Soud nevešel ani na námitku tvrzené nepřezkoumatelnosti exekučního příkazu, z důvodu absence tvrzení žalovaného, z něhož by bylo zřejmé, z čeho dovodil existenci neuhrazené pohledávky. Jak soud uvedl výše, správce daně v exekučním příkazu dovodil existenci pohledávky na zaplacení kupní ceny právě ze Smlouvy o převodu obchodního závodu, dle které společnost BZENEC SEKT jako prodávající měla nárok na zaplacení kupní ceny za převod vlastnického práva k obchodnímu závodu na žalobce. Úvaha žalovaného, že společnost BZENEC SEKT má za žalobcem pohledávku na zaplacení kupní ceny právě z titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu, je v odůvodnění exekučního příkazu obsažena a dle názoru soudu je i zcela logická a správná.
IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
17. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 19.2.2026
Mgr. Gabriela Bašná v.r.
předsedkyně senátu