Celé znění judikátu:
- Řízení s e z a s t a v u j e .
- Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2016, č. j. 46247/16/5100-31462-707633.
[2] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek, nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 1. 2018, č. j. 5 Afs 329/2017 - 23, zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť vyhodnotil stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce jako svévolné uplatňování práva, které umožňuje odklon od § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a tím rovněž od § 35 odst. 9 s. ř. s. [viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2013, č. j. 3 As 35/2013 – 16, 20. 4. 2017, č. j. 3 Afs 62/2017 – 26, a ze dne 24. 3. 2010, č. j. 8 As 22/2010 – 91(rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na ww.nssoud.cz)]. Současně Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů splnil poplatkovou povinnost a doložil své právní zastoupení; stěžovatele také poučil o následcích nesplnění uvedených povinností. Usnesení bylo stěžovateli doručeno vložením do poštovní schránky dne 10. 1. 2018; stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil ani nedoložil, že je ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.
[3] V podání, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 25. 1. 2018, stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Stěžovatel ovšem v uvedené žádosti a návrhu neuvedl žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr zdejšího soudu o stěžovatelově svévolném uplatňování práva, a proto o nich nerozhodoval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65).
[4] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil, přičemž o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků již bylo pravomocně rozhodnuto. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.
[6] S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.
[7] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2018
Mgr. Ondřej Mrákota
předseda senátu