Celé znění judikátu:
Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) zrušil výše uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného o odvolání žalobce ze dne 8. 12. 2005, č. j. 7107/05/FŘ 130 a rozhodnutí Finančního úřadu Brno I. ze dne 1. 9. 2005, č. j. 201829/05/288915/3598, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o vrácení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2004, srpen 2004, leden 2005 a duben 2005 v celkové hodnotě 7 503 Kč, a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností a současně požádal o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že v důsledku zrušení jeho rozhodnutí a rozhodnutí Finančního úřadu Brno I. je povinen úpadci (žalobci) vrátit nadměrný odpočet na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období květen 2004, srpen 2004, listopad 2004, leden 2005 a duben 2005. Poukázané finanční prostředky by vzhledem k dané fázi probíhajícího konkurzního řízení u úpadce nebylo možno v následném daňovém řízení získat zpět do veřejného rozpočtu. Vyplacení nadměrného odpočtu by tak znamenalo pro stěžovatele nenahraditelnou újmu. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, jímž je stanovení a vybrání daně ve správné výši.
Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud připomíná, že skutečnosti odůvodňující přiznání odkladného účinku jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti stěžovatel uvádí, proč je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí věci. V případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být vliv rozsudku krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky musí být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému je proto třeba předejít.
Jak již bylo výše uvedeno, podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je hrozba nenahraditelné újmy způsobené stěžovateli v důsledku napadeného rozhodnutí. Stěžovatel žádost o přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že v důsledku zrušení jeho rozhodnutí krajským soudem je povinen vrátit nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty žalobci, přitom po zániku úpadce jako právnické osoby zrušením již možné vymoci vyplacenou částku zpět. Vyplacení přeplatku daně by tak pro stěžovatele znamenalo nenahraditelnou újmu spočívající v nedobytnosti úhrady daňové pohledávky. Je nepochybné, že to pro stěžovatele může znamenat určitou ztrátu, nicméně u státu je stěží představitelné, že by takováto újma byla „nenahraditelnou újmou“ ve smyslu ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. Z odůvodnění žádosti stěžovatele ani jinak nevyplývá, že by byly naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku. Z obsahu spisu není zřejmé, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nenahraditelnou újmu.
Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu