Kasační/ústavní stížnost:
I. ÚS 2440/18
Celé znění judikátu:
- Řízení s e z a s t a v u j e .
- Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal dne 2. 3. 2018 včasnou kasační stížnost (doplněnou podáním ze dne 15. 3. 2018) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2016, č. j. 1383755/16/2601-80541-507338, pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek ani nedoložil splnění podmínky zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s., přičemž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 3. 2018, č. j. 5 Afs 80/2018 - 19, zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť vyhodnotil stěžovatelův návrh jako zjevně neúspěšný (srov. § 35 odst. 9 a § 36 odst. 3 s. ř. s. a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 – 72; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Současně Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů splnil poplatkovou povinnost a doložil své právní zastoupení; stěžovatele také poučil o následcích nesplnění uvedených povinností. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. 4. 2018; stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek neuhradil ani nedoložil, že je ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.
[3] V podání, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 23. 4. 2018, stěžovatel opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Stěžovatel ovšem v uvedené žádosti a návrhu neuvedl žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr zdejšího soudu o tom, že stěžovatelův návrh je zjevně neúspěšný, a proto o nich nerozhodoval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65).
[4] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v relevantním znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[5] Stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil, přičemž o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků již bylo pravomocně rozhodnuto. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.
[6] S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s.
[7] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2018
Mgr. Ondřej Mrákota
předseda senátu