Celé znění judikátu:
žalobkyně: JKS &TRADE MORAVIA s.r.o.
sídlem Koclířov 161, 569 11 Koclířov
zastoupená JUDr. Jakubem Dohnalem, advokátem
sídlem Plzeňská 3350/18, 15 00 Praha 5
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2021, č. j. X
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Předmětem podnikání žalobkyně (dále jen „žalobce“) je výroba strojů a zařízení pro dřevozpracující průmysl včetně instalace, uvedení do provozu a zaškolení obsluhy, výkup starších dřevoobráběcích strojů, jejich opravy a prodej, záruční a pozáruční servis. Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo zamítnuto odvolání žalobce a byl potvrzen platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně č. j. X ze dne 28. 7. 2020 vydaný Finančním úřadem pro Pardubický kraj (dále jen „správce daně“), kterým byl žalobci podle § 44a odst. 3 písm. d), § 44a odst. 4 písm. b), c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) vyměřen odvod do Národního fondu ve výši 7 414 143 Kč s odůvodněním, že u peněžních prostředků poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „poskytovatel dotace“) v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace na projekt „Nákup technologií pro doplnění výroby dřevoobráběcích strojů,“ registrační číslo projektu: X (dále jen „projekt“), na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. X ze dne 8. 11. 2013, které bylo změněno Dodatkem č. 1 č. j. X a Dodatkem č. 2 č. j. X, (dále jen „Rozhodnutí poskytovatele dotace“), bylo kontrolou zjištěno porušení rozpočtové kázně.
- Žalobce se žalobou podanou podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) domáhal zrušení žalovaného rozhodnutí pro jeho nezákonnost. Žalobce uplatnil následující konkrétní žalobní body, které směřují do jednotlivých zjištění správce daně, která správce daně rozčlenil dle vztahu ke dvěma výběrovým řízením realizovaným v rámci projektu. Jednalo se o pochybení žalobce při realizaci výběrového řízení „Nákup technologií pro doplnění výroby dřevoobráběcích strojů-A“ (dále též jako „výběrové řízení A“) a o pochybení žalobce při realizaci výběrového řízení „Nákup technologií pro doplnění výroby dřevoobráběcích strojů-B“ (dále též jako „výběrové řízení B“).
- Ve vztahu ke zjištěním A/1 a A/3 žalobce důrazně odmítl, že by účelem dané transakce bylo získat co nejvyšší dotaci, neboť danou veřejnou zakázku sám spolufinancoval z 60 %, tedy tvrdil, že z navýšené transakce by nemohl mít ekonomický prospěch. Pokud totiž správce daně vychází z toho, že žalobce od začátku znal pořizovací cenu strojů nakoupených na začátku subdodavatelského řetězce, pak takovýto postup by byl pro žalobce zásadně nevýhodný, jelikož platí, že čím větší dotaci obdrží, tím více finančních prostředků na pořízení strojů musí vynaložit z vlastních zdrojů. Dále žalobce sporoval závěr o porušení zásady transparentnosti, neboť ta dle něj není jednoznačně vymezena v Pravidlech pro výběr dodavatelů. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 Afs 142/2016 – 2 ze dne 30. 3. 2016 (rozsudky NSS jsou dostupné na www.nssoud.cz). Žalobce má za to, že postupoval transparentně, přičemž z Pravidel způsobilosti výdajů, když má za to, že jeho výdaje požadavky těchto pravidel splňovaly, vyplývá, že byly nutně naplněny zásady hospodárnosti a efektivity.
- Ke zjištěním správce daně uvedeným jako A/2, žalobce namítal, že nesouhlasí s tím, že by V. Š. a P. J. byli ve střetu zájmů. Dle žalobce je bez významu, že společnost DETTO měla být prvotním pořizovatelem a zároveň subdodavatelem vybraného dodavatele, tj. společnosti Horawood, neboť dle Pravidel pro výběr dodavatelů se pojem nepodjatosti personálního či ekonomického propojení zcela jednoznačně vztahuje toliko na zpracovatele nabídek. V. Š. a P. J. nebyli podjatí, ani personálně či ekonomicky propojeni se zpracovatelem nabídky přímo pro žalobce, a proto nedošlo k porušení Pravidel pro výběr dodavatelů.
- Ve vztahu ke zjištěním B/1 a B/2 žalobce opět namítal, že konstrukce správce daně, která měla vést k obdržení vyšší dotace, by neměla ekonomický smysl. Dále tvrdí, že společnost DETTO nebyla subdodavatelem vybraného dodavatele společnosti DOSYMA, jelikož v okamžiku zahájení výběrového řízení již byla vlastníkem předmětného stroje. Žalobce popřel, že by se jednalo o stroj již 4,5 roku starý, neboť k jeho uvedení na trh došlo až v lednu 2014.
- Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na skutkových a právních závěrech uvedených v žalovaném rozhodnutí a ve zprávě o daňové kontrole, která tvořila odůvodnění vydaného platebního výměru, tudíž navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.
- Soud přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), přičemž při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a po veřejném projednání věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Soud předně s ohledem na rozsáhlost žalovaného rozhodnutí (22 stran) a s ohledem na jeho jednoznačnou strukturu (shrnutí skutkového stavu, vymezení odvolacích důvodů, uvedení právního základu případu [Rozhodnutí, rozpočtová pravidla, kategorizace nedostatků, zákon o veřejných zakázkách, rozhodnutí správních soudů] a s ohledem na podloženost a přesvědčivost závěrů žalovaného uvádí, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto odkazuje a dále níže bude opakovaně odkazovat na toto odůvodnění. Tuto praxi aproboval i ESLP ve věci Helle proti Finsku (rozhodnutí ze dne 19. 12. 1997, č. 20772/92, odst. 59 - 60), jakož i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 752/10, usnesení ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. II. ÚS 2454/12, usnesení ze dne 4. 7. 2012, sp. zn. III. ÚS 1972/12, usnesení ze dne 14. 10. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2266/12, ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3391/12, atd.). K tomu lze ještě uvést, že povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že krajský soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, když jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19, rozsudky NSS jsou dostupné na www. nssoud.cz).
- Z daňového spisu soud zjistil, že statutárním orgánem žalobce jsou od založení společnosti jednatelé V. Š. a P. J.. Od 12. 3. 2019 je jednatelem také J. H. Každý jednatel zastupuje společnost samostatně.
- Na základě Rozhodnutí poskytovatele dotace měly být žalobci jako příjemci dotace poskytnuty peněžní prostředky v celkové maximální výši 7 600 000 Kč, které představovaly 40 % celkových způsobilých výdajů výše uvedeného projektu a které byly tvořeny ze 100 % prostředky ze strukturálních fondů. Žalobce jako příjemce dotace byl povinen postupovat v souladu s Rozhodnutím poskytovatele dotace, včetně podmínek a příloh uvedených v článku II. podmínek. Jednalo se o Pravidla pro publicitu č. j. X, Pravidla pro výběr dodavatelů č. j. X (dále jen „Pravidla pro výběr dodavatelů“), Pravidla způsobilosti výdajů č. j. X (dále jen „Pravidla způsobilosti výdajů“), Pravidla etapizace č. j. X, Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně č. j. X (dále jen „Kategorizace nedostatků“) a Pravidla způsobilosti výdajů – zvláštní část ROZVOJ č. j. X. Dotace byla poskytnuta ve dvou etapách, a to dne 9. 6. 2014 ve výši 2 962 000 Kč a dále dne 31. 10. 2014 ve výši 4 506 400 Kč, tedy celkem ve výši 7 468 400 Kč.
- Dne 21. 4. 2017 zahájil správce daně u žalobce daňovou kontrolu, jejímž předmětem byla kontrola skutečností rozhodných pro správné zjištění a případné stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel u peněžních prostředků poskytnutých na základě Rozhodnutí poskytovatele dotace. Pro úplnost je vhodné doplnit, že předmětem kontroly byly rovněž další dva projekty žalobce, na něž byly žalobci poskytnuty peněžní prostředky. Správce daně dospěl v rámci kontrolního zjištění k závěru, že došlo k porušení rozpočtové kázně v důsledku pochybení, která rozčlenil dle vztahu k jednotlivým výběrovým řízením, která byla realizována v rámci projektu, následovně.
- Pochybení při realizaci výběrového řízení „Nákup technologií pro doplnění výroby dřevoobráběcích strojů-A“. Správce daně zjistil, že došlo k navyšování cen ve zjištěném řetězci dodavatelských firem a tím k nadhodnocení zakázky a k účelovosti postupu zadavatele, čímž byly porušeny Podmínky /konkrétně Hlava I., článek II., odstavec 2 písm. d)/ a také bod 3) obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů, (konkrétně zásady transparentnost), čímž došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Toto zjištění označil správce daně ve zprávě o daňové kontrole jako „Zjištění A/1“.
- Dále správce daně zjistil podjatost výběrové komise výběrového řízení A, čímž došlo k porušení Podmínek (Hlava I., článek II., odstavec 2 písm. d/ ) a také bodu 3 obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů (konkrétně k porušení zásady transparentnosti), tedy k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Toto zjištění označil správce daně ve zprávě o daňové kontrole jako „Zjištění A/2“.
- Dále správce daně zjistil porušení zásady efektivnosti a hospodárnosti v důsledku postupného navyšování cen v řetězci a s tím souvisejícím ziskem vyšší částky dotace a nehospodárným chováním příjemce dotace, čímž došlo k porušení Podmínek (Hlava I., článek III., odstavec 2) a obecných principů způsobilosti výdajů vyplývajících z Pravidel způsobilosti výdajů. Tím došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Toto zjištění označil správce daně ve zprávě o daňové kontrole jako „Zjištění A/3“.
- U výběrového řízení „Nákup technologií pro doplnění výroby dřevoobráběcích strojů-B“ („výběrové řízení B“) správce daně opět zjistil podjatost člena výběrové komise, netransparentnost výběrového řízení a jeho nesoulad s Pravidly pro výběr dodavatelů, tedy porušení základních zásad a obecných principů výše uvedeného výběrového řízení, konkrétně Podmínek (Hlava I., článek II., odstavec 2 písm. d/) a bodu 3 obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů (konkrétně zásady transparentnosti), čímž došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Toto zjištění označil správce daně ve zprávě o daňové kontrole jako „Zjištění B/1“.
- Dále správce daně zjistil nezpůsobilost výdajů, neboť ty nebyly vynaloženy v souladu s cíli projektu, účelně a průkazně podloženě. Tím došlo k porušení Podmínek (Hlava I., článek III., odstavec 2) a obecných principů způsobilosti výdajů vyplývajících z Pravidel způsobilosti výdajů, (konkrétně k nenaplnění zásady hospodárnosti a efektivnosti), čímž došlo k porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) zákona o rozpočtových pravidlech. Toto zjištění označil správce daně ve zprávě o daňové kontrole jako „Zjištění B/2“.
- Žalobce se závěry správce daně v průběhu daňového řízení nesouhlasil, poukazoval na významnou míru jeho spolufinancování předmětu veřejné zakázky a zdůraznil, že projekt realizoval v souladu s Pravidly pro výběr dodavatelů.
- Dne 24. 7. 2020 byla s žalobcem projednána zpráva o daňové kontrole. Správce daně stanovil odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel v případě Zjištění A/1, A/2 a B/1 a podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel v případě Zjištění A/3 a B/2. Porušení rozpočtové kázně je podrobně popsáno na stranách 22 až 38 Zprávy o daňové kontrole.
- Jak již bylo uvedeno, předmětem daňové kontroly byly vedle projektu, který je projednáván v této věci, další dva projekty, u nichž byl žalobce také příjemcem dotace. Je proto vhodné připomenout zjištění správce daně, že mezi dodavateli předmětů celkem šesti veřejných zakázek, když každý ze tří realizovaných projektů, které byly předmětem daňové kontroly u žalobce, obsahoval dvě výběrová řízení, se opakují tři slovenské společnosti: společnost DOSYMA, s.r.o., Komárňanská 14, Nové Zámky IČO: 36529443 (dále jen „DOSYMA“), WESTING Slovakia, s.r.o., Skalité 106, IČO: 36004847 (dále jen „ WESTING Slovakia“) a společnost Horawood, s.r.o., Skalité 106, SR, IČO:36100751 (dále jen „Horawood“). S těmito společnostmi pojila žalobce obchodní spolupráce již z doby před realizací jednotlivých výběrových řízení. Jak žalovaný správně uvedl, zavádějící skutečností je však ten fakt, že společnosti WESTING Slovakia a Horawood mají shodné jednatele a společníky i sídlo společnosti, a bydliště jednatele těchto firem, Ing. H., bylo shodné se sídlem firmy JKS & TRADE SLOVAKIA s.r.o., jejímž společníkem byl v letech 2008–2016 žalobce. Z uvedeného je nepochybné personální propojení těchto společností.
- K žalobním námitkám vztahujícím se k výběrovému řízení A soud uvádí následující argumentaci.
- Předmětem výběrového řízení A (v žalovaném rozhodnutí označeno jako projekt 2, část A) byla dodávka CNC ohraňovacího hydraulického lisu, CNC vypalovacího centra řezání kovů do 20 mm tloušťky (dále jen „CNC stroje“), lisovací vysokokapacitní linky a automatické frakční linky na dosušování (dále jen „linky“) v celkové předpokládané hodnotě 11 500 000 Kč. Nabídku bylo možné podat pouze na celek. Žalobce obdržel pouze jednu nabídku od slovenské společnosti Horawood, která byla vyhodnocena jako vítězná s nabídkovou cenou 11 266 000 Kč. Slovenská společnost Horawood nakoupila CNC stroje od české společnosti DETTO s.r.o., Koclířov 162, IČO: 60932261 (dále jen „DETTO“) a linky od české společnosti Dřevokrov, spol. s r.o., Býchory 172, IČO: 43090001 (dále jen „Dřevokrov“). Společnost DETTO má přitom shodné jednatele a společníky s žalobcem, V. Š. a P. J., jedná se tedy jednoznačně o personálně propojené společnosti. V. Š. a P. J., jakožto členové hodnotící komise, přestože byli oba ve vztahu k budoucímu dodavateli dodavatele, tedy ke společnosti DETTO, podepsali čestné prohlášení členů výběrové komise. Společnost DETTO nakoupila CNC stroje od čínské firmy QINGDAO G&G MACHINERY. Společnost Dřevokrov nakoupila linky od slovenské společnosti DOSYMA , která dle podkladů žalobce zvítězila ve výběrovém řízení na projekt č. 1, část A, projekt č. 2 část B (žalovaným rozhodnutím řešený projekt) a projekt č. 3, část B, nadto ji dne 15. 7. 2014 prodal žalobce použitou lisovací linku v rozloženém stavu za částku 490 000 Kč, tedy žalobce s touto společností v minulosti spolupracoval.
- V tomto kontextu je významným rovněž poznatek správce daně o sjednání dopravy linek, která měla být dle smlouvy mezi společnostmi Dřevokrov a Horawood součástí pořizovací ceny a měla ji zajistit společnost Dřevokrov, avšak faktura byla dopravcem, společností Stavebná mechanizacia s.r.o., vystavena na společnost Horawood, přičemž na základě mezinárodního dožádání správce daně zjistil, že objednávku dopravy zaslala uvedenému dopravci přímo asistentka samotného žalobce prostřednictvím mailové adresy jks@jks.cz s informací, že objednatelem i plátcem dopravy bude společnost Horawood, přičemž žalobce byl popsán jako zprostředkovatel akce. Rovněž tato okolnost svědčí o nestandardním propojení žalobce a netransparentních postupech žalobce s předchozími dodavatelskými subjekty.
- Pokud žalobce namítá, že veřejnou zakázku spolufinancoval z 60 %, v důsledku čehož by z dané transakce navyšováním ceny nemohl mít ekonomický prospěch, pak tato námitka je vyvrácena tou zjištěnou skutečností, že žalobce sice vydával finanční prostředky na pořízení předmětů v rámci projektu, avšak následně, po jím provedených úhradách, mu společnost DETTO, která byla personálně propojená s žalobcem, zasílala zpět tzv. vratky půjček. Tedy správce daně správně uzavřel, že v uvedeném řetězci proudily finanční toky oběma směry.
- Žalovaný ve svém rozhodnutí připustil, že v souladu s rozsudkem NSS č. j. 1 Afs 250/2017–37 ze dne 13. 12. 2017 pouhé navýšení ceny v řetězci nelze chápat jako porušení postupů odvolatele dle Pravidel pro výběr dodavatelů, avšak v této věci shledal další skutečnosti, které dle soudu jednoznačně vedly k závěru o naplnění podstaty porušení rozpočtové kázně.
- K pořízeným CNC strojům tak konkrétně žalovaný uvedl, že k navyšování ceny CNC strojů došlo v řetězci dlouhodobě mezi sebou spolupracujících firem – čínská společnost QINGDAO G&G MACHINERY – česká společnost DETTO – slovenská společnost HORAWOOD – příjemce dotace, a to postupně o 464,81 %, neboť jejich prvotní kupní cena činila v součtu 908 842,60 Kč a cena, za kterou tato zařízení pořídil příjemce dotace, činila 5 106 000 Kč, což je navýšení o 4 197 157,40 Kč. Jako zásadní je třeba vnímat tu skutečnost, že společnost DETTO měla s žalobcem jako příjemcem dotace totožné společníky a jednatele, a byla to právě společnost DETTO, která v Číně pořizovala část zařízení, které bylo součástí předmětu výběrového řízení A. S ohledem na personální propojenost žalobce a společnosti DETTO považuje soud argumentaci žalobce o neznalosti ceny na počátku transakce, jak tvrdil v daňovém řízení, za zcela nevěrohodnou. Nadto měl žalobce od roku 2011 zkušenosti s obchodováním s čínskými společnostmi, včetně společnosti, od které předmětné stroje pořídila personálně propojená společnost DETTO. K těmto skutečnostem přistoupily toky finančních prostředků popsané ve zprávě o daňové kontrole, na základě bankovních výpisů, z nichž se podává, že po provedení úhrad žalobcem jeho dodavateli, tento dodavatel přeposlal úhradu společnosti DETTO a ta obratem převedla na účet žalobce úhrady označené jako „vratka půjčky“ (v celkové výši 3 331 120 Kč a 3 567,86 EUR). Za těchto skutkových okolností nemá soud pochybnosti o tom, že ve vztahu k pořízeným CNC strojům došlo k umělému navyšování cen a tím k porušení postupů dle Pravidel pro výběr dodavatelů, a tím k naplnění podstaty porušení rozpočtové kázně.
- K pořízeným linkám lze zopakovat, že dle zjištění správce daně zde byla historická spolupráce žalobce se společností DOSYMA, jednalo se např. o shora uvedený prodej linky v rozloženém stavu v roce 2014, a dále bylo zjištěno, že žalobce zařizoval dopravu mezi společností Dřevokrov a HORAWOOD (viz bod 29 žalovaného rozhodnutí). Z původní kupní ceny na začátku tohoto řetězce 1 480 000 Kč došlo v tomto případě jednotlivými přeprodeji k navýšení pořizovací ceny celkem o 4 680 000 Kč na částku 6 160 000 KČ (316,22 %). S ohledem na osobní zapojení žalobce, který zařizoval dopravu, jsou dány důvodné pochybnosti o transparentnosti provedeného výběrového řízení.
- Celkově tak při dodání předmětu výběrového řízení A došlo k navýšení kupní ceny, kdy celková cena na počátku řetězce činila 2 388 842,60 Kč a následně byla navýšena o 8 877 157,40 Kč na konečnou částku 11 266 000 Kč, kterou žalobce uplatnil jako způsobilé výdaje. Žalobce však vynaložil nezpůsobilé výdaje, neboť ze všech uvedených skutkových okolností vyplynulo, že nutně znal prvotní cenu uvedených strojů, jež byla výrazně nižší než ta, za jakou poptávaná zařízení nakoupil od společnosti HORAWOOD. Pokud jde o sporovaný ekonomický efekt, pak žalovaný správně poukázal na zisk části těch peněžních prostředků, které žalobce vydal v rámci výběrového řízení, zpět prostřednictvím „vrácení půjček“ od personálně propojené společnosti DETTO.
- Naproti tomu na uvedené posouzení neměla vliv ta skutečnost, že žalobce obdržel a hodnotil pouze jednu nabídku, případně skutečnost, že tato byla od dodavatele ze Slovenské republiky. Jak žalovaný zdůraznil, stěžejním pro jeho závěry a závěry správce daně byla zcela nestandardní koordinace postupů mezi jednotlivými články řetězce, a to ve všech výběrových řízeních se opakující postup, kdy zakázku vysoutěží slovenská firma, která vždy odebere zařízení od společnosti v České republice, dále propojenost společností účastných v řetězci a výrazné navýšení kupní ceny, které vedlo k získání vyšší částky dotace, než kterou by příjemce dotace obdržel, pokud by předměty pořídil za cenu prvotní v uvedeném řetězci. Sám žalobce v odvolání a opakovaně v žalobě uvedl tabulku, ze které vyplývá, že pokud by předmět výběrového řízení A pořídil za cenu na počátku transakce, získal by dotaci ve výši 955 537,04 Kč (363 537,04 Kč a 592 000 Kč), zatímco postupem, který realizoval, byla vyplacena dotace ve výši 4 506 400 Kč (2 042 400 Kč a 2 464 000 Kč). Okolnost, že se tomu úměrně zvyšovala spoluúčast samotného žalobce na projektu, nemá v dané věci vliv na posouzení jeho jednání z pohledu dodržení podmínek dotace, neboť, jak opakovaně zdůrazněno, bylo prokázáno výpisy z bankovních účtů, že finanční prostředky proudily oběma směry popsaného řetězce, tedy že žalobce jako příjemce dotace je vydával na pořízení předmětů v rámci projektu a následně, po jím provedených úhradách, mu personálně propojená společnost DETTO zasílala zpět tzv. vratky půjček. Z uvedeného důvodu je údajný důkaz žalobce o nevýhodnosti případně uměle zvýšených nákladů zcela nedostatečný.
- Pokud jde naproti tomu o důkazy, které byly provedeny a které prokázaly skutkový stav věci, pak na základě skutečností uvedených v Obchodním rejstříku zjistil žalovaný, resp. správce daně personální propojenost mezi žalobcem a společností DETTO, následně také z Obchodního rejstříku Slovenské republiky zjistil personální propojenost mezi společnostmi WESTING Slovakia a Horawood, a shodu bydliště jejich jednatele se sídlem firmy JKS & TRADE SLOVAKIA s.r.o., bankovní výpisy prokázaly tok financí od žalobce i směrem k němu. Tedy skutkový stav, který vzal žalovaný za základ svého rozhodnutí je dostatečně prokázán a popsán ve zprávě o daňové kontrole a má oporu v daňovém spisu.
- K tomu, jakým způsobem jsou „zákaz diskriminace“ a „transparentnost“ definovány v Pravidlech pro výběr dodavatelů, je třeba poukázat na Obecné principy, bod 3 Pravidel pro výběr dodavatelů: „Výběr dodavatele musí být transparentní, nediskriminační a dodržovat rovný přístup2. Zadavatel je mimo jiné povinen dodržovat: (i) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie o volném pohybu zboží (čl. 28-30 SFEU3), svobodě usazování (čl. 49 SES) a volném pohybu služeb (čl. 56 SES), zákazu diskriminace (čl. 18 a 19 SFEU); (ii) veškeré příslušné právní předpisy a zásady práva EU, jež mají přímý účinek na právní řád ČR anebo byly transponovány předpisem vnitrostátního práva ČR. 2Ve smyslu § 6 odstavce 1 Zákona“. Pravidla pro výběr dodavatelů přitom definují tyto pojmy ve smyslu ustanovení § 6 odstavce 1 zákona o veřejných zakázkách, tedy není pochyb o jejich jednoznačnosti. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozsudek NSS č. j. 2 Afs 142/2016 – 2 ze dne 30. 3. 2016, který se však týkal znění Pravidel pro výběr dodavatelů účinných před rokem 2012, jak ostatně vyplývá z bodu 38 odkazovaného rozsudku: „Poskytovatel dotace si této nejednoznačnosti ostatně musel být vědom, neboť od roku 2012 pravidla pro výběr dodavatelů upravil tak, že v čl. 3 uvedl odkaz na § 6 zákona o veřejných zakázkách (viz např. pravidla pro výběr dodavatelů číslo aktualizace 8/3, platné od 1. 9. 2012, dostupné na www.mpo-oppi.cz).“ Soud proto dává za pravdu žalovanému, že v Pravidlech pro výběr dodavatelů ve znění, které bylo pro žalobce závazné, zásada transparentnosti byla definována, neboť právě obsahovala odkaz na ustanovení § 6 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách.
- Ve vztahu k posouzení dodržení Pravidel způsobilosti výdajů pak soud souhlasí s žalovaným, že vzhledem k tomu, že žalobcem byla porušena zásada transparentnosti, nemohlo dojít ani k naplnění zásad hospodárnosti a efektivity dle Pravidel způsobilosti výdajů.
- Dále žalobce sporoval závěr správce daně, že by V. Š. a P. J. byli ve střetu zájmů, neboť dle bodu 23 Pravidel pro výběr dodavatelů obě dotčené osoby, jakožto členové hodnotící komise, podepsaly požadované čestné prohlášení, čímž dle žalobce pravdivě deklarovaly, že se nepodílely na zpracování žádné z nabídek a není zde propojení personálního či ekonomického rázu se žádným ze zpracovatelů, neboť pojem nepodjatost se dle Pravidel pro výběr dodavatelů vztahuje pouze k nim osobně. Soud se však ztotožnil se závěrem žalovaného, že žalobce porušil bod 3) obecných principů Pravidel pro výběr dodavatelů, konkrétně zásady transparentnosti, neboť v hodnotící komisi byly osoby zjevně podjaté, s ekonomickým zájmem na výběru daného dodavatele, když oba jmenovaní členové hodnotící komise byli jednatelé a společníci nejen žalobce, nýbrž i společnosti DETTO jako budoucího dodavatele vítěze výběrového řízení. Jmenované osoby přitom měly zjevně jako členové hodnotící komise podíl jak na rozhodovacím procesu výběrového řízení, tak na rozhodovacích procesech uvnitř společnosti DETTO (viz obecně k podjatosti rozsudek NSS č. j. 1 Afs 103/2012-44 ze dne 4. 4. 2013).
- S ohledem na uvedené vyhodnotil soud jako nedůvodné veškeré námitky žalobce směřující proti vyhodnocení výběrového řízení A (zjištění A/1, A/2, A/3) a závěrům z nich plynoucím, jak je učinil žalovaný.
- K žalobním námitkám vztahujícím se k výběrovému řízení B soud uvádí následující argumentaci.
- Předmětem výběrového řízení B byla dodávka následujících strojů, a to pouze jako celku: frézovací stroj na frézování kulatého profilu stavebního prvku dřevostaveb (dále jen „frézovací stroj“) a balička dřevěné drcené frakce (dál jen „balička“) v celkové předpokládané hodnotě 7 500 000 Kč. Žalobce obdržel toliko nabídku od společnosti DOSYMA ze dne 10. 1. 2014. Ta byla vyhodnocena jako vítězná s nabídkovou cenou 7 405 000 Kč, tentýž den podepsali všichni členové komise prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti a dokument týkající se jmenování členů výběrové komise. Dne 20. 1. 2014 byla uzavřena kupní smlouva. Dodavatelem společnosti DOSYMA byla společnost DETTO, tedy společnost personálně propojená s žalobcem (společníci a jednatelé). Frézovací stroj koupila společnost DETTO od čínské společnosti GUANGDONG HONGCHANG IMPORT & EXPORT CO., LTD. v roce 2009 za 797 029,25 Kč a uvedla jej v účetnictví jako nákup zboží, přičemž dle rozvahy z roku 2011 celkové zásoby této společnosti činily 410 000 Kč. Správce daně v dané souvislosti vyslovil důvodnou pochybnost ohledně poklesu pořizovací ceny a následného prodeje v roce 2014 společnosti DOSYMA za 3 950 000 Kč, tedy za cenu mnohonásobně vyšší. Společnost DETTO nedohledala účetní doklad k přecenění, k němuž došlo dle jejího tvrzení v roce 2009 z důvodu vykazovaných nepřesností, a ani inventarizační soupisy, z čehož by byl zřejmý způsob účtování o daném zařízení, či případnou fotodokumentaci zařízení. Společnost DETTO pouze uvedla, avšak nijak nedoložila, že na frézovacím stroji prováděla od roku 2009 do roku 2014 úpravy. Toto tvrzení tak nemá soud za prokázané. Kupní smlouva mezi společnostmi DETTO a DOSYMA byla uzavřena před podáním nabídky do výběrového řízení B. Žalobce pak evidoval frézovací stroj s rokem výroby 2014 a uvedl jako výrobce společnost DOSYMA, od níž zakoupil frézovací stroj za cenu 4 185 000 Kč. Z popsaného skutkového stavu je zřejmé umělé a skutkově zcela nedůvodné navýšení pořizovací ceny. Takto pořízený stroj nemohl prokazovat v době pořízení žalobcem znaky novosti a tím žalobce rovněž pochybil z hlediska naplnění cílů projektu.
- Balička byla údajně vyrobena jako prototyp společností DETTO, tuto skutečnost však uvedená společnost nebyla schopna prokázat. Společnost DOSYMA doplnila tento údajně zakoupený prototyp za 685 250 Kč (dávkovač na pytle s otáčením a dva dopravníky pro přísun materiálu) o drtící jednotku a následně takto upravenou baličku prodala žalobci jako příjemci dotace za částku 3 220 000 Kč. Správce daně přitom průzkumem trhu zjistil, že drtiče/štěpkovače je možné zakoupit v cenové hladině 72 500 Kč – 212 000 Kč, a to s vyšším výkonem, než má pořízené zařízení, přičemž lze předpokládat, že v roce 2014 byly ceny stejné nebo nižší, tedy celková reálná cena baličky se pohybuje kolem cca 900 000 Kč, což je částka významně nižší než částka 3 220 000 Kč. Správcem daně byl prověřen tok finančních prostředků v dotčeném období, přičemž bylo zjištěno, že došlo k několika výběrům hotovosti či soukromým šekem žalobce, a to v celkové výši 2 205 000 Kč a k platbám deklarovaným jako vrácení půjčky společností DETTO ve prospěch žalobce ve výši 34 000 EUR. Dále správce daně poukázal na úhrady faktur vystavených společností DETTO společnosti DOSYMA, které proběhly částečně v hotovosti a kde byl zjištěn značný časový nesoulad mezi předloženými výdajovými a příjmovými pokladními doklady. Nadto předsedou hodnotící komise byl V. Š., jednatel a společník žalobce a současně jednatel a společník společnosti DETTO. Ten, přestože byl ve vztahu k budoucímu dodavateli vítěze výběrového řízení, podepsal čestné prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti i dokument týkající se jmenování a po hodnocení obdržené nabídky doporučil vítězného dodavatele k uzavření kupní smlouvy. Pokud jde o tak žalobní námitku spoluúčasti žalobce na financování projektu, pak i v případě tohoto výběrového řízení B. je zjevné, že s ohledem na jinak nedůvodné vratky realizované společností DETTO, měl žalobce z umělého navýšené pořizovací ceny ekonomický prospěch.
- Správce daně dle soudu správně akcentoval, že k prodeji frézovacího stroje společností DETTO společnosti DOSYMA došlo až v průběhu lhůty pro podání nabídek výběrového řízení B, z čehož je naprosto zřejmé, že v době hodnocení předseda výběrové komise V. Š., jednatel a společník žalobce a společnosti DETTO, věděl, že pořizovaný stroj je žalobci jako příjemci dotace dodán jeho vlastní společností, přesto podepsal prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti, v rámci něhož mimo jiné svým podpisem stvrdil, že je nezávislý na všech stranách, které by mohly mít užitek z výsledku hodnocení, a to s ohledem na vztah minulý nebo současný, přímý i nepřímý, ať již finanční, personální nebo jiný, a že neexistují žádné skutečnosti ani okolnosti, minulé nebo přítomné nebo které by se mohly objevit v dohledné budoucnosti, jež by mohly zpochybnit jejich nezávislost v očích kterékoliv strany, a navíc doporučil na základě i svého hodnocení podepsat s vítězným dodavatelem kupní smlouvu. Podstatné přitom je, jak správně uvedl žalovaný, že druhý jednatel žalobce P. J. na základě výsledku výběrového řízení B uzavřel smlouvu s dodavatelem, společností DOSYMA, a teprve poté došlo k převodu práv k poptávanému zboží od společnosti DETTO na společnost DOSYMA, což odporuje rovněž ustanovení bodu 28. c) Pravidel pro výběr dodavatelů „(…)zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož subdodavatel je zaměstnanec zadavatele, člen realizačního týmu či osoba, která se na základě smluvního vztahu podílela na přípravě nebo zadání předmětného výběrového řízení.“
- Soud proto souhlasí s hodnocením správce daně a žalovaného o nadhodnocení předmětu výběrového řízení B a o podjatosti hodnotící komise, neboť její předseda postupoval s vidinou ekonomické výhody, a tudíž došlo k netransparentnosti výběrového řízení, jak je uvedeno ve zprávě o daňové kontrole a rovněž v žalovaném rozhodnutí (body 44 – 48 žalovaného rozhodnutí). Tedy nelze než uzavřít, že byla porušena Pravidla pro výběr dodavatelů v rozporu s Rozhodnutím o poskytnutí dotace (Hlava I „Obecná část“, článek II „Projekt,“ bod 2, písm. d/ Podmínek - povinnost postupovat při výběru dodavatelů v souladu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a podle Pravidel pro výběr dodavatelů /Obecné principy, bod 3 Pravidel pro výběr dodavatelů - transparentnost, nediskriminace a rovný přístup/).
- K námitce žalobce, že společnost DETTO nebyla subdodavatelem společnosti DOSYMA, jak ji označil správce daně, když žalobce odkazuje na definici subdodavatele dle zákona o veřejných zakázkách a k námitce, že skutečnost, že v okamžiku zahájení výběrového řízení již byla společnost DOSYMA vlastníkem předmětného stroje, soud uvádí, že ani tyto námitky nejsou důvodné. I v tomto ohledu se tak soud ztotožňuje s právním posouzením žalovaného (viz str. 80 zprávy o daňové kontrole, bod 56 žalovaného rozhodnutí), neboť je kontextu celé věci zřejmé, že tento pojem byl užit ve smyslu „dodavatel dodavatele“. Pokud pak žalobce namítá, že společnost DETTO nemohla být subdodavatelem v dané věci, neboť vlastníkem předmětného stroje byla v okamžiku zahájení výběrového řízení již společnost DOSYMA, pak ani tato námitka nemůže obstát, neboť k uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení došlo dne 16. 12. 2013, smlouva o koupi předmětného stroje byla mezi společnostmi DETTO a DOSYMA uzavřena až dne 8. 1. 2014. Konečně soud souhlasí s hodnocením správce daně a žalovaného ve vztahu k posouzení otázky novosti frézovacího stroje, tedy se závěrem, že se jednalo o 4,5 roky starou technologii, a to vzhledem k chybějícímu důkazu o jakýchkoliv úpravách na stroji společností DETTO a k absenci řádného účtování touto společností.
- Vzhledem k uvedenému nelze mít za důvodnou ani žádnou z žalobních námitek směřujících proti vyhodnocení výběrového řízení B správcem daně (zjištění B/1, B/2).
- Soud ze všech vyložených důvodů shledal žalobu proti žalovanému rozhodnutí zcela nedůvodnou, a proto ji zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
- O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v § 60 odst. 1 s. ř. s., přičemž procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení neměl a úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu soudního spisu takové náklady, které by přesahovaly běžný rozsah jeho úřední činnosti.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 25. února 2022
JUDr. Jan Dvořák v. r.
předseda senátu