Kasační/ústavní stížnost:
5 Afs 212/2022
Celé znění judikátu:
žalobce: CZT a.s., IČ 25272322
sídlem Lísková 1513, 286 01 Čáslav
proti
žalovanému: Celní úřad pro Pardubický kraj
sídlem Palackého 2659, 530 02 Pardubice
v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 6. 2020, č. j. X, a ze dne 7. 8. 2020, č. j. X,
takto:
- V řízení se pokračuje.
- Žaloba proti rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 29. 6. 2020, č. j. X, se odmítá.
- Rozhodnutí Celního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 7. 8. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
- Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
- Žalovaný vydal dne 29. 6. 2020 rozhodnutí č. j. X exekuční příkaz č. X, jímž na úhradu nedoplatku vyměřeného žalobci stanoveného vykonatelnými rozhodnutími v celkové výši 2 868 729,20 Kč [výkaz vykonatelných rozhodnutí v exekučním příkazu zahrnoval celkem 5 položek, konkrétně platební výměry na penále ze dne 24. 2. 2016, č. j. X a č. j. X, a ze dne 7. 3. 2016, č. j. X, č. j. X a č. j. X; nedoplatek pak byl zvýšen o náklady za nařízení daňové exekuce ve výši 181 526 Kč] přikázal jinou peněžitou pohledávku přiznanou dlužníku na úkor České republiky – Ministerstva financí, odpovídající náhradě škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, spolu s příslušenstvím (soukromoprávním zákonným úrokem z prodlení) podle rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 16 Co 33/2020-285 ze dne 4. 6. 2020, čímž byla žalovaným exekučně postižena částka ve výši 1 052 408,01 Kč.
- Proti tomuto exekučnímu příkazu podal žalobce námitku, kterou žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020 č. j. X zamítl.
- Proti oběma rozhodnutím podal žalobce žalobu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). V žalobě žalobce namítal „neexistenci exekučních titulů“. Žalovaný vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou.
- Rozsudkem ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zrušil všechny exekuční tituly (platební výměry na penále) ze dne 24. 2. 2016, č. j. X a č. j. X, a ze dne 7. 3. 2016, č. j. X, č. j. X a č. j. X. Žalovaný proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116, podal kasační stížnost, která byla u Nejvyššího správního soudu evidována pod sp. zn. 1 Afs 356/2020.
- Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu (§ 178 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též „daňový řád“). Mezi předpoklady pro nařízení exekuce patří mimo jiné existence exekučního titulu, jeho vykonatelnost, zachování prekluzivní lhůty pro vymáhání a postižitelnost předmětu exekuce (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2019, č. j. Afs 155/2018 – 26, bod 19).
- Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně vyslovil, že při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení je soud povinen přihlédnout i ke skutečnostem nastalým po ukončení exekučního řízení, pokud jde o skutečnosti zpochybňující existenci exekučního titulu (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 9 Afs 28/2011 – 181, a ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 336/2018 - 25).
- Vzhledem k výše uvedenému soud usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 52 Af 54/2020 – 59, podle § 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s., řízení přerušil do právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017-116, neboť elementárním předpokladem pro nařízení a vedení exekuce je existence exekučního titulu.
- Z úřední činnosti soud zjistil, že rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, č. j. 1 Afs 356/2020 – 145, Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 16. 9. 2020, č. j. 52 Af 37/2017 – 116, v němž mimo jiné uvedl [bod 50 rozsudku NSS]: „Krajský soud postupoval v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu a dospěl ke správnému závěru, že v době rozhodování stěžovatele o platebních výměrech na penále neexistovala rozhodnutí o stanovení daně. Vydáním platebních výměrů na penále i napadených rozhodnutí celní orgány porušily princip akcesority příslušenství daně. Platební výměry na penále ani rozhodnutí stěžovatele o odvolání proti nim proto vůbec neměly být vydány.“. Definitivně tak byla vyřešena otázka právní existence exekučních titulů, k jejichž výkonu žalovaný nařídil žalobou napadeným rozhodnutím daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky.
- Krajský soud proto rozhodl, že se v tomto řízení pokračuje (§ 48 odst. 6 s. ř. s.; výrok I).
- Jak plyne z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2019, č. j. 1 Afs 271/2016-53, publ. pod č. 3873/2019 Sb. NSS, rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. je jak exekuční příkaz vydaný podle § 178 daňového řádu, tak rozhodnutí o námitce podle § 159 daňového řádu podané proti tomuto exekučnímu příkazu. Námitka podaná dle § 159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s., který by bylo nutno před podáním žaloby ve správním soudnictví vyčerpat.
- Žalobce v nadpisu žaloby uvedl, že tato směřuje proti rozhodnutí žalovaného o námitce ze dne 7. 8. 2020, č. j. X. V žalobním návrhu ovšem požadoval zrušit jak rozhodnutí o námitce ze dne 7. 8. 2020, tak i exekuční příkaz ze dne 29. 6. 2020, č. j. X. Rovněž žalobní argumentace směřovala proti oběma těmto rozhodnutím – to je s ohledem na úzkou provázanost exekučního příkazu a navazujícího rozhodnutí o námitce pochopitelné. S ohledem na znění petitu i na shora odkazovanou judikaturu, z níž plyne, že je možné žalobou napadnout exekuční příkaz i rozhodnutí o námitce (s ohledem na tyto judikatorní závěry nepřipadá v úvahu postup dle § 78 odst. 3 s. ř. s.), soud uzavřel, že žaloba směřuje proti oběma těmto rozhodnutím.
- Ve vztahu k rozhodnutí o námitce ze dne 7. 8. 2020, č. j. X, je žaloba přípustná a včasná.
- Exekuční příkaz ze dne 29. 6. 2020, č. j. X, byl již napaden žalobou, která byla zdejšímu krajskému soudu doručena dne 4. 9. 2020 (řízení vedeno pod sp. zn. 52 Af 54/2020). Nyní posuzovaná žaloba byla soudu podána později (dne 25. 9. 2020). O téže věci již probíhá jiné řízení u soudu, pročež soud uzavřel, že je dána překážka litispendence. Žalobu proti exekučnímu příkazu ze dne 29. 6. 2020 proto soud odmítl [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; výrok II].
- Krajský soud na základě podané žaloby meritorně přezkoumal rozhodnutí žalovaného o námitce proti exekučnímu příkazu ze dne 7. 8. 2020, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.) s výjimkami dovozenými judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žaloba proti tomuto rozhodnutí je důvodná. Soud o věci samé rozhodl bez veřejného projednání věci dle § 51 odst. 1 s. ř. s.
- Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je ve vztahu k napadenému rozhodnutí o námitce proti exekučnímu příkazu důvodná, proto rozhodnutí zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.; výrok III), neboť všechny exekuční tituly, k jejichž výkonu byla exekuce nařízena, byly zrušeny a přestaly právně existovat. Vykonatelný exekuční titul je, jak již bylo vysvětleno výše, conditio sine qua non exekuce a soud je při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení povinen k odpadnutí této podmínky přihlédnout, byť k této skutečnosti došlo až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 9 Afs 28/2011 – 181, a ze dne 27. 3. 2019, č. j. 1 As 336/2018 - 25). Pro úplnost soud dodává, že za těchto okolností bylo zcela nadbytečné zabývat se dalšími námitkami účastníků, neboť tyto by nebyly způsobilé změnit výrok rozhodnutí soudu (srov. - mutatis mutandis - nález Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, bod 24).
- O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud (výrok IV) podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. a procesně neúspěšnému žalovanému uložil povinnost nahradit procesně úspěšnému žalobci náklady řízení tvořené zaplaceným soudním poplatkem za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (3.000 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Pardubice 22. června 2022
JUDr. Jan Dvořák v. r.
předseda senátu