Celé znění judikátu:
sídlem Limuzy 37, Tismice
zastoupena daňovým poradcem JUDr. Ing. Martinem Kopeckým
sídlem Ježkova 639, Zeleneč
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, Brno-město, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2021, č. j. 37055/21/5000-10611-712244,
takto:
- Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2021, č. j. 37055/21/5000-10611-712244, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 26. 5. 2021, č. j. 3038426/21/2100-11480-050472, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
- Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám daňového poradce JUDr. Ing. Martina Kopeckého.
Odůvodnění:
Vymezení věci a obsah podání účastníků
1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 5. 2021, č. j. 3038426/21/2100-11480-050472 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím uznal žalobkyni vinnou z těchto přestupků:
a) podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném do 31. 1. 2020 (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), kterých se dopustila tím, že nezaslala datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně ve dvou případech:
- v provozovně č. 11 „Vinotéka Dobré Časy“ na adrese Husova 98, 250 82 Úvaly (dále jen „provozovna Úvaly“), v období roku 2018 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 3 042 140 Kč a v období roku 2019 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 2 491 770 Kč, přičemž součástí tržeb nezaevidovaných v roce 2019 jsou i tržby za kontrolní nákup 1 ve výši 77 Kč uskutečněný dne 30. 9. 2019 v čase 11:58 hod a kontrolní nákup 2 ve výši 58 Kč uskutečněný dne 30. 9. 2019 v čase 12:00 hod;
- v provozovně č. 21 „Vinotéka Dobré Časy“ na adrese Masarykova 98, Čelákovice, v období roku 2018 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 3 189 708 Kč a v období roku 2019 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 2 338 035 Kč,
čímž porušila § 18 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb;
b) podle § 29 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb, kterého se dopustila tím, že porušila povinnost vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, když v provozovně Úvaly minimálně dne 30. 9. 2019 v době místního šetření od 11:50 hod do 14:30 hod vystavila účtenku č. 42351 ze dne 30. 9. 2019 na částku 77 Kč s časem 11:58:24 hod, účtenku č. 42352 ze dne 30. 9. 2019 na částku 58 Kč časem 12:00:16 hod a účtenku č. 42361 ze dne 30. 9. 2019 na částku -58,00 Kč s časem 12:59:13 hod bez fiskálního identifikačního kódu, označení provozovny a pokladního zařízení, bezpečnostního kódu poplatníka a údaje, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu, čímž porušila § 18 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 20 odst. 1 písm. a), c), d), h) a i) zákona o evidenci tržeb.
Správní orgán I. stupně zároveň prvostupňovým rozhodnutím podle § 43 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. upustil od uložení trestu a uložil žalobkyni zaplatit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.
2. Žalobkyně ve svých podáních uvádí, že předmětem sporu je otázka, zda měla povinnost tržby z kontrolních nákupů evidovat podle zákona o evidenci tržeb a vydat k nim účtenky, a tedy zda tím, že tržby neevidovala a účtenky nevydala, spáchala přestupek podle zákona o evidenci tržeb. Má za to, že její hlavní činnost lze podřadit pod výrobu vína z hroznů, která byla z elektronické evidence tržeb dočasně vyloučena, kdežto podle žalovaného spadá její hlavní činnost mezi ty, na něž se povinnost evidovat tržby vztahovala.
3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a shrnuje jeho klíčové závěry, na nichž trvá.
Posouzení žaloby soudem
4. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Poté přistoupil k věcnému projednání žaloby. Soud o věci rozhodl bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s.
5. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.; dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Z nálezů Ústavního soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19, č. 54/2020 Sb., a ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/20, č. 325/2020 Sb., vyplývá, že pojem trestnosti, užitý v citovaném ustanovení Listiny, je třeba vykládat tak, že zahrnuje i podmínky zániku trestnosti (trestní odpovědnosti), mezi něž se řadí též zánik odpovědnosti za přestupek. Podle Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je k příznivější právní úpravě, třebaže vstoupila v účinnost až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, soud povinen přihlédnout, a to i bez námitky žalobce (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, č. 3528/2017 Sb. NSS). Podle právní věty k citovanému usnesení rozšířeného senátu NSS, „[r]ozhoduje-li krajský soud ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo rozhodnuto o vině a trestu za správní delikt v situaci, kdy zákon, kterého bylo použito, byl po právní moci správního rozhodnutí změněn nebo zrušen, je povinen přihlédnout k zásadě vyjádřené ve větě druhé čl. 40 odst. 6 [Listiny], podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější.“ (důraz přidán zdejším soudem).
6. V projednávané věci je rozhodné, že dnem 1. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 458/2022 Sb., kterým byl zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, bez náhrady zrušen. Nová právní úprava je pro žalobkyni příznivější, a proto musí být na věc aplikována. Došlo totiž k zániku trestnosti jednání, kterého se měla žalobkyně podle prvostupňového a napadeného rozhodnutí dopustit a právní základ pro trestání není naplněn.
7. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na tomto místě však považuje za nezbytné uvést, že závěr o důvodnosti žaloby se neopírá o žalobní body, neboť těmi se s ohledem na pro projednávanou věc podstatné zrušení použité právní úpravy vůbec nezabýval.
Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení
8. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí zrušil [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., srov. rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2005, č. j. 3 As 57/2004-39], a to bez ohledu na to, že touto napadené rozhodnutí bylo stiženo vadou až následně v průběhu řízení o žalobě v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 458/2022 Sb. Zjištěná vada řízení se stejnou měrou vztahuje rovněž na prvostupňové rozhodnutí, neboť s ohledem na zánik jeho právního podkladu jsou naplněny důvody i pro zrušení tohoto rozhodnutí podle § 78 odst. 3 s. ř. s. Soud současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).
9. Žalobkyní uplatněnými námitkami se soud s ohledem na nastalou situaci již nezabýval. Zjištěný zánik odpovědnosti žalobkyně má za následek, že po vrácení věci soudem již nemůže být v řízení o přestupku žalobkyně pokračováno (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2014, č. j. 9 As 125/2013‑43). Správní orgán I. stupně bude povinen řízení toliko zastavit. V dalším řízení jsou správní orgány vázány právním názorem, který vyslovil soud v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný v řízení úspěšný nebyl, a náhrada nákladů řízení mu proto nepřísluší. Žalobkyně měla naopak se žalobou úspěch, a náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč a nákladech souvisejících se zastoupením žalobkyně advokátem. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení a žaloba), u nichž sazba odměny činí 3 100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], tj. 6 200 Kč. Náhradu nákladů za doplnění žaloby soud nepřiznal, neboť nebylo rozumného důvodu, aby skutečnosti v něm uvedené nemohly být obsaženy již v žalobě. Replika pak neobsahuje žádnou relevantní argumentaci, která by měla vliv na rozhodnutí soudu, a jedná se proto ve výsledku o úkon neúčelný. Náklady zastoupení dále tvoří náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. 600 Kč, celkem tedy 6 800 Kč, vše zvýšeno o částku 1 428 Kč odpovídající 21% DPH z předchozích částek. Celková výše účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni v tomto soudním řízení vznikly, činí 11 228 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen žalobkyni uhradit podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s. k rukám jejího zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 54 odst. 7 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 11. října 2023
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
předseda senátu