Celé znění judikátu:
sídlem Doudlevecká 2884/49, Plzeň, zastoupená advokátem JUDr. Tomášem Capouškem, sídlem Milady Horákové 176/68, Praha, | |
proti | |
žalovanému: | Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha, |
o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-2023/138247-422/1 ze dne 9. 8. 2023,
takto:
|
Odůvodnění:
- Generální ředitelství Úřadu práce České republiky rozhodlo o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání žalobkyně podle § 63 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Na základě následného odvolání žalobkyně žalovaný zčásti změnil výrok rozhodnutí úřadu práce tak, že upřesnil důvod, kvůli kterému k odejmutí povolení došlo, ve zbytku zůstal výrok nezměněn. Žalobkyně měla jakožto agentura práce zprostředkovat zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání. Zaměstnání tak měla zprostředkovat zastřeně ve smyslu § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti.
- Proti rozhodnutí žalovaného žalobkyně brojila žalobou, ve které navrhla přiznání odkladného účinku. Uvedla, že důsledkem napadeného rozhodnutí dojde k ukončení činnosti agentury práce, což pro žalobkyni fakticky znamená správní postih zákazem činnosti. Bude nucena propustit všechny zaměstnance a ukončit veškeré smluvní vztahy s uživateli, kteří jsou na její činnost navázáni. Žalobkyně působí jako agentura práce třetím rokem a za tu dobu zprostředkovala zaměstnání cca 1 700 zaměstnancům. Ke konci září 2023 zaměstnávala 483 zaměstnanců. Bez přiznání odkladného účiku dojde k zásadnímu a nevratnému negativnímu ovlivnění možnosti faktického výkonu její hospodářské činnosti. Ani následné zrušení napadeného rozhodnutí by nepředešlo újmě spočívající ve zpochybnění obchodního jména žalobkyně a utrpění jejího know‑how. Mimo to shledávala žalobkyně nepoměrně větší újmu i v tom, že její zaměstnanci se dostali do nejistého postavení v důsledku ztráty zaměstnání. Jejich podstatná část navíc pocházela z Ukrajiny, kde stále probíhal válečný konflikt. Žalobkyně na závěr zdůraznila, že zastřené zprostředkování zaměstnání umožnila šesti osobám ještě před tím, než se agenturou práce vůbec stala. Nadto pokutu, která jí byla uložena, již uhradila.
- Žalovaný s přiznáním odkladného účinku žalobě nesouhlasil. Povolení ke zprostředkování zaměstnání bylo žalobkyni uděleno na dobu určitou do 29. 12. 2023. Žalobkyně byla povinna dle rozhodnutí správních orgánů ukončit svojí činnost do 10. 11. 2023, tedy pouhých sedm týdnů před tím, než by činnost musela ukončit z důvodu zániku povolení. Nemohla automaticky předpokládat, že jí povolení bude opětovně uděleno. Ukončení činnosti žalobkyně jakožto agentury práce byl logický důsledek napadeného rozhodnutí a nemohl být sám o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku. Žalobkyni nadto byly poskytnuty 3 měsíce od právní moci rozhodnutí generálního ředitelství Úřadu práce České republiky na to, aby vypořádala své závazky a případně ukončila pracovněprávní vztahy. Nešel seznat počet kmenových a agenturních zaměstnanců žalobkyně. Žalobkyně přitom byla oprávněna uzavřít pracovněprávní vztahy a dohody o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců pouze do doby platnosti povolení, tj. do 29. 12. 2023. Zároveň žalobkyně neprokázala, že jejím hlavním předmětem činnosti a hlavním zdrojem příjmů bylo právě zprostředkování zaměstnání. Případná újma vzniklá zaměstnancům žalobkyně nebyla zřejmá a ani by nemohla převážit nad ochranou veřejného zájmu. Rozpor s veřejným zájmem shledával žalovaný v tom, že žalobkyni by bylo i nadále umožněno zprostředkovávat zaměstnání, i když porušila právní předpisy. Uhrazení pokuty nešlo považovat za dobrou vůli žalobkyně.
Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
- Soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
- Je na žalobkyni, aby tvrdila a osvědčila naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobkyni, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložila. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
- Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobkyně bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jejím konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobkyni vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti aj. (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
- Žalobkyně návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnila zejména tím, že dojde k faktickému ukončení její činnosti jakožto agentury práce. Ve shodě se žalovaným soud konstatuje, že se jedná o typický následek správních rozhodnutí, kterým dochází k odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Ukončení činnosti tedy nemůže být samo o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku, protože nepředstavuje výjimečný případ vymykající se z obecného režimu, se kterým zákon odkladný účinek nespojuje.
- S tím související zpochybnění obchodního jména žalobkyně a utrpění jejího know-how též nepředstavuje nepoměrně větší újmu, kvůli které by soud žalobě přiznal odkladný účinek. Žalobkyně však nezpochybnila, že zastřeně zprostředkovala zaměstnání, pouze uvádí, že se tak stalo před nabytím účinnosti vydaného povolení. Jednala tedy nepochybně protiprávně, což s sebou může nést nejen negativní právní reputační, ale též i důsledky reputační. K ochraně žalobkyně před zhoršením jména a ztrátou know-how z důvodu porušení práva na úseku zaměstnanosti pravomocně konstatovaného v jiném (přestupkovém) řízení, nemůže sloužit přiznání odkladného účinku v nynějším řízení.
- Dále žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dojde k zásahu do práv jejích agenturních zaměstnanců, kteří se dostanou do nejistého postavení v důsledku ztráty zaměstnání. Žalobkyni byla poskytnuta lhůta 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí generální ředitelství Úřadu práce České republiky, ve které měla ukončit svou činnost. Byla jí tedy poskytnuta dostatečně dlouhá doba na vypořádání veškerých závazků souvisejících s činností agentury práce. Mohla a měla si tedy všechny své závazky vůči svým zaměstnancům vyřešit. Zároveň z napadeného rozhodnutí a vyjádření žalovaného vyplývá, že žalobkyni bylo povolení uděleno v prosinci 2020, a to na dobu určitou 3 let, tj. do konce roku 2023. Do konce letošního roku by žalobkyně stejně musela svou činnost ukončit, a to bez ohledu na přiznání odkladného účinku, či nikoliv. V tomto ohledu je tedy zásah do její právní sféry podstatně snížen.
- Soud nepopírá, že pravděpodobným důsledkem napadeného rozhodnutí bude i ztráta zaměstnání zaměstnanců žalobkyně. Nejedná se však o újmu žalobkyně. V této souvislosti soud zdůrazňuje jasnou textaci § 73 odst. 2 s. ř. s., který vyžaduje, aby se újma projevila u žalobce, nikoliv třetích osob. Odejmutím povolení ke zprostředkování zaměstnání logicky musí dojít k ukončení činnosti jejích agenturních zaměstnanců. Kdyby soud žalobě přiznal odkladný účinek z důvodu, že agenturní zaměstnanci přijdou o své zaměstnání, musel by tak činit vždy při odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žalobkyni i proto byla stanovena lhůta 3 měsíců, aby si své závazky vůči svým zaměstnancům vyřešila..
Závěr
- Žalobkyně neosvědčila, že jí může důsledkem napadeného rozhodnutí vzniknout nebagatelní újma. Jelikož nebyla splněna již první podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud odkladný účinek žalobě nepřiznal.
- Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovatelce uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení NSS č. j. 1 As 27/2012-32 ze dne 29. 2. 2012, č. j. 8 Azs 211/2022-46 ze dne 24. 11. 2022).
- Proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě kolkovou známkou na připojeném tiskopisu nebo na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5541000123.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 2, 3 písm. c) s. ř. s.]. |
Plzeň 10. listopadu 2023
Mgr. Alexandr Krysl v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.