Celé znění judikátu:
proti
žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj
sídlem 1. máje 97, Liberec
o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 4. 2022, č. j. X a č. j. X
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobou podanou e-mailem dne 7. 7. 2022, řádně písemně doplněnou dne 11. 7. 2022, se žalobce domáhá vyslovení nicotnosti, resp. zrušení pro vady řízení rozhodnutí žalovaného Finančního úřadu pro Liberecký kraj (dále také jen „správce daně“), kterými byly zamítnuty jeho námitky proti vyrozumění správce daně ze dne 13. 1. 2022, č. j. X, a ze dne 19. 10. 2021, č. j. X. Spolu s podáním žaloby podal žalobce také návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
- Prvně označeným vyrozuměním vydaným podle § 74 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, sdělil správce daně žalobci, že jeho žádost o povolení posečkání úhrady daně ze dne 15. 6. 2021, zaevidovaná pod č. j. X, se stala neúčinnou pro neodstranění vad podání. V pořadí druhým vyrozuměním sdělil správce daně žalobci, že ve smyslu téhož ustanovení daňového řádu je neúčinná jeho žádost o povolení posečkání úhrady daně ze dne 6. 8. 2021, evidovaná pod č. j. X, rovněž pro neodstranění vad podání.
- Podle § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle s. ř. s. nebo podle zvláštního zákona vyloučeno.
- Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumávání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
- Povahou vyrozumění správce daně vydaného ve smyslu § 74 odst. 4 daňového řádu (resp. ve smyslu § 74 odst. 3 daňového řádu ve znění účinném do 31. 12. 2020) se zabýval již Krajský soud v Plzni v usnesení ze dne 23. 6. 2011, č. j. 57 Af 28/2011-15. Krajský soud v Plzni konstatoval:
„Z ustanovení § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu nevyplývá, že by vyrozumění podatele podle tohoto ustanovení bylo rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s.
Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, a podatel tyto vady přes výzvu správce daně ve stanovené lhůtě neodstraní, dochází přímo ze zákona k tomu, že podání se stává neúčinným. Po uplynutí lhůty pro odstranění vad podání je podání definitivně neprojednatelným nebo nezpůsobilým mít předpokládané účinky pro správu daní. Správce daně je tak zbaven obecné povinnosti podání projednat či vyvodit z něho jinak předpokládané účinky. Správce daně je za této situace toliko povinen pořídit úřední záznam o tom, že se podání stalo neúčinným a vyrozumět o tom podatele. Vyrozuměním podatele, stejně tak jako úředním záznamem, se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují žádná práva nebo povinnosti žalobce, neboť důsledek v podobě neúčinnosti podání nastal přímo ze zákona, nikoli teprve vyhotovením úředního záznamu a vyrozuměním podatele.
Vyrozuměním podatele, stejně tak jako úředním záznamem, se nezakládají, nemění, neruší, závazně neurčují žádná práva nebo povinnosti žalobce ani v případě, kdy správce daně postupuje podle § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu, aniž by pro to byly splněny zákonem stanovené podmínky. Nemá-li totiž podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo nemá vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, či dokonce má některou z uvedených vad, avšak podatel tuto vadu ve stanovené lhůtě odstraní, nestane se podání neúčinným. Po uplynutí lhůty pro odstranění vad podání stále zůstává projednatelným nebo způsobilým mít předpokládané účinky pro správu daní. Správce daně tak není zbaven obecné povinnosti podání projednat či vyvodit z něho předpokládané účinky. Pořídí-li za této situace správce daně úřední záznam, že se podání stalo neúčinným, a vyrozumí o tom podatele, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje žádná práva nebo povinnosti žalobce, neboť tyto úkony správce daně nemají žádný vliv na jeho trvající povinnost podání projednat či vyvodit z něho předpokládané účinky. Tato povinnost je totiž závislá nikoli na pořízení úředního záznamu a vyrozumění žalobce, nýbrž na splnění zákonných podmínek neúčinnosti podání. V případě nesplnění zákonných podmínek neúčinnosti podání se tak správce daně dostává do prodlení s projednáním podání či s vyvozením jeho předpokládaných účinků pro správu daní, resp. stává se nečinným.
Ochranu proti nečinnosti ve vydání rozhodnutí, v daném případě ve vydání rozhodnutí o návrhu na prominutí příslušenství daně, nelze poskytnout v řízení o žalobě proti vyrozumění podatele podle § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu, neboť tento úkon správce daně není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., nýbrž v řízení o ochraně před nečinností správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu druhého s.ř.s.“
- Od uvedených závěrů neshledal zdejší krajský soud důvod odchýlit se. Protože se žalobce podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí o námitce, jimiž se žalobce bránil úkonům správce daně, které nejsou rozhodnutími, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s., neboť není přípustná.
- Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí žaloby soud v souladu § 60 odst. 3 s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
- Protože nebyly splněny podmínky pro meritorní projednání žaloby, nerozhodoval soud o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.
- K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Liberec 18. červenec 2022
Mgr. Lucie Trejbalová
předsedkyně senátu