Celé znění judikátu:
žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj
sídlem 1. máje 97, 460 02 Liberec
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. 1197649/25/2600-80542-601258,
takto:
- Žaloba se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkumu napadeného rozhodnutí žalovaného, kterým byly zamítnuty její námitky proti dražebním vyhláškám č. j. 1041077/25/2600-80542-601258, č. j. 1041085/25/2600-80542-601258 a č. j. 1041090/25/2600-80542-601258.
- Žaloba je nepřípustná. Krajský soud ji proto musel odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s.
- Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Zda je ten který akt učiněný správním orgánem rozhodnutím posuzuje soud v intencích § 65 odst. 1 s. ř. s.: „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen ‚rozhodnutí‘), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“
- Žalobkyně se domáhá zrušení dražebních vyhlášek vydaných v daňové exekuci prováděné prodejem movitých věcí. K povaze dražební vyhlášky se vyjádřil Nejvyšší správní soud již ve svých rozsudcích ze dne 15. 10. 2008, č. j. 9 Afs 51/2008-161 a ze dne 31. 10. 2011, č. j. 5 Afs 51/2011-45 (oba dostupné na www.nssoud.cz). Podle nich je dražební vyhláška procesním usnesením, kterým se upravuje vedení řízení. Příslušný orgán, který toto usnesení vydává, pouze konstatuje a shrnuje skutečnosti, které jsou buď informativní, nebo byly závazně stanoveny v předchozích fázích daňové exekuce, zejména exekučním příkazem. Dražební vyhláška je tedy určitým typem procesního rozhodnutí, kterým se upravuje toliko vedení řízení, je fakticky procesním nástrojem k uskutečnění exekuce prodejem věcí, jehož završením je rozhodnutí o příklepu. V důsledku dražební vyhlášky nedochází k zakládání, změně, rušení či závaznému určení práv nebo povinností. Dražební vyhláška není tedy rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.
- Byť se citované rozsudky Nejvyššího správního soudu týkají problematiky dražební vyhlášky v daňové exekuci vydané podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2010, konkrétně dle § 328b odst. 3, 4 o. s. ř., ve spojení s § 73 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), resp. dle § 336b odst. 1, 2 o. s. ř., ve spojení s § 73 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků, lze závěry zde vyslovené vzhledem k podobnosti předchozí a současné právní úpravy v daňovém řádu analogicky aplikovat též na nynější dražební vyhlášky vydané dle § 195 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Rovněž dražební vyhláška vydaná podle nyní účinného daňového řádu obsahuje informace organizační povahy (datum a čas zahájení dražby, místo konání dražby, označení a popis předmětu dražby, výši nejnižšího dražebního podání apod.) nutné k řádné realizaci dražby. Skutečnost, že dle předchozí právní úpravy byla dražební vyhláška vydávána ve formě usnesení, zatímco nyní tomu tak již není, je pro posouzení povahy tohoto úkonu správce daně bez právního významu (srov. též usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 8. 2014, č. j. 57 Af 32/2014-35).
- Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Liberec dne 12. ledna 2026
Mgr. Karolína Tylová, LL.M.
předsedkyně senátu