Celé znění judikátu:
- Kasační stížnost se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Proti tomuto platebnímu výměru podal žalobce odvolání, v němž uvedl, že v období od 25. 2. 1994 do 21. 7. 1997 byl jednatelem obchodní společnosti LAMIKA, s. r. o. Povinnost odvádět za žalobce pojistné na všeobecné zdravotní pojištění v tomto období měla tedy citovaná společnost, nikoli žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná.
Odvolání žalobce žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 5. 5. 2006, č. j. ZP - 824/02 - 06 - RO.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou k Městskému soudu v Praze. Městský soud však tuto žalobu usnesením ze dne 19. 3. 2009, č. j. 11 Ca 155/2007 - 30, odmítl pro opožděnost.
Proti uvedenému usnesení městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonem stanovené lhůtě kasační stížnost. Toto podání však nesplňuje veškeré náležitosti, které vyžaduje ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s., a to především vysvětlení důvodů, proč stěžovatel napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje. Podání obsahuje jedinou větu, v níž je pouze konstatováno, že stěžovatel podává kasační stížnost. Z tohoto důvodu městský soud stěžovatele usnesením ze dne 23. 4. 2009, č. j. 11 Ca 155/2007 - 41, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil svou kasační stížnost tak, že označí rozsah, ve kterém usnesení městského soudu napadá, a důvody, pro které tak činí. Dále jej vyzval k uvedení petitu, tedy toho, co stěžovatel požaduje, a k uvedení data, kdy mu bylo napadené usnesení městského soudu doručeno. Městský soud neopomenul stěžovatele upozornit ani na náležitosti podání podle § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 s. ř. s. a na důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Přitom stěžovatele poučil o tom, že nedoplní-li ve stanovené lhůtě své podání, může Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítnout.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v § 106 odst. 1 s. ř. s. Pokud je podání neobsahuje, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. V daném případě podání stěžovatele zákonné náležitosti neobsahovalo, soud ho k odstranění vyzval a stanovil k tomu zákonu odpovídající lhůtu. Ze soudního spisu vyplývá, že označené usnesení městského soudu obsahující výzvu k doplnění kasační stížnosti bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 3. 6. 2009. Stěžovatel ani jeho právní zástupce však ve stanovené lhůtě na výzvu nijak nereagovali a kasační stížnost tak doplněna nebyla. Neodstranění vad podání přitom brání věcnému vyřízení kasační stížnosti a zakládá nedostatek podmínek řízení. Nejvyšší správní soud proto návrh stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) a § 120 s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. ledna 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu