Celé znění judikátu:
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci
žalobkyně: KAM Projekt s.r.o., IČ 05964679
sídlem Mantovská 697/1, Praha 10
zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Ubrem
sídlem Senovážné náměstí 977/24, Praha 1
proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2023, č. j.: 20108/23/5300-22441-708274
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
[1] Žalobce napadl shora uvedené správní (daňové) rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále také jen „správce daně“, přičemž tento termín je užíván i obecně pro žalovaného, pokud rozlišení úřadů nemá vliv na srozumitelnost textu). Jednalo se o 6 platebních výměrů na daňové penále ve výši 20 % z částky daně doměřené dodatečným platebním výměrem (zdaňovací období říjen 2019, listopad 2019, prosinec 2019, březen 2020, duben 2020 a červen 2020, jednalo se o daň z přidané hodnoty).
[2] Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení, včetně zrušení platebních výměrů, a vrácení věci žalovanému zpět k dalšímu řízení. V žalobě, jejímž obsahem je soud při přezkumu vázán, uvedl, že zjištění správce daně o tom, že její dodavatelé jsou vedeni jako nespolehliví plátci daně, je zavádějící, neboť bylo do evidence zapsáno až více než rok po kontrolovaném období a přijetí zdanitelných plnění. Dále poukazuje na dokazování provedení v rámci daňové kontroly (výpovědi svědků), když nesouhlasí s jejich hodnocením jako nevěrohodné a uzavírá, že podle svého názoru uskutečnění zdanitelných plnění prokázal, a to i předložením dalších důkazních prostředků ve vztahu ke zprostředkovatelům.
[3] Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, navrhoval ji zamítnout jako nedůvodnou, poukázal na zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí a odůvodnění správních aktů, rovněž pak na nemožnost napadat tyto závěry správce daně v tomto řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2015, sp. zn. 2 Afs 128/2015).
[4] Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali.
[5] Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.
[6] Při posouzení důvodnosti podané žaloby soud uvádí, že žalobní body se míjí s rozhodovacím důvodem. Předmětem tohoto řízení není dodatečné vyměření (doměření) daně z přidané hodnoty za předmětná období, ale vyměření (sdělení) daňového penále z této daně. Protože žalobní body napadají výhradně vyměření samotné daně, nikoliv jejího příslušenství, soud je neshledává důvodnými, přičemž obsah žalobních bodů směřuje do jiného správního řízení a rozhodnutí, než které je předmětem tohoto soudního řízení.
[7] Pro úplnost pak soud dodává, že řízení nepřerušil do doby, než jiný senát zdejšího soudu rozhodne o žalobě proti rozhodnutí o doměření daně z přidané hodnoty, neboť k takovému postupu není důvod. Zákonné důvody pro vyměření penále a samotné daně jsou jiné, na daňové penále je vydáváno samostatné rozhodnutí, je tedy možné jej přezkoumat bez toho, aniž by bylo nutné vyčkávat na přezkum rozhodnutí o doměření daně. Pokud by došlo ke zrušení rozhodnutí o vyměření samotné daně z přidané hodnoty, daňový řád obsahuje dostatečné procesní instituty, aby mohlo být toto daňové řízení znovu otevřeno, zejména co do případné výše stanoveného penále.
[8] V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Podle ust. § 104 odst. 3 písm. a) s.ř.s. v případě, kdy městský soud rozhodoval po zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem, je kasační stížnost nepřípustná, mimo situaci, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 14. března 2024
JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.
předseda senátu