Celé znění judikátu:
- Řízení se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Rozhodnutím ze dne 15. prosince 2016 č. j. 4682612/16/3005‑80541‑711199 Finanční úřad pro Jihomoravský kraj zřídil zástavní právo za účelem zajištění žalobcem neuhrazených daní ke stavbě č. p. X na pozemku par. č. X, katastrální území X, ve vlastnictví třetí osoby. Odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v návětí. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem označeným v návětí pro nedostatek aktivní věcné legitimace.
[2] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost.
[3] Dne 22. září 2020 obdržel Nejvyšší správní soud od zástupce stěžovatele informaci, že stěžovatel dne X zemřel. Jelikož nebylo možné bez zbytečného odkladu pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 18. ledna 2021 č. j. 6 Afs 259/2020 ‑ 31 přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
[4] Dne 25. května 2022 pověřená soudní komisařka JUDr. Klára Hejtmánková, notářka, Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že řízení o pozůstalosti stěžovatele bylo zastaveno. Nejvyšší správní soud si následně vyžádal usnesení Okresního soudu Brno‑venkov ze dne 25. května 2022 č. j. 21 D 1474/2020 ‑ 257, ze kterého vyplývá, že stěžovatel zanechal jen majetek nepatrné hodnoty, což je důvod pro zastavení řízení o pozůstalosti podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Majetek stěžovatele byl vydán vypravitelce pohřbu (stěžovatelově manželce).
[5] Podle § 107 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, který se v soudním řízení správním uplatní na základě § 64 s. ř. s., platí, že ztratí‑li fyzická osoba způsobilost být účastníkem řízení a umožňuje‑li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesními nástupci, nestanoví‑li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Neumožňuje‑li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (§ 107 odst. 5 občanského soudního řádu).
[6] Povaha projednávaného případu neumožňuje v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Stěžovatel se u krajského soudu domáhal zrušení rozhodnutí o zřízení zástavního práva za účelem zajištění jeho daňového dluhu. Tento dluh však na nikoho nepřešel (manželka stěžovatele nabyla jeho majetek na základě § 154 zákona o zvláštních řízeních soudních, nikoli jako dědictví). Stavba, ke které bylo zástavní právo zřízeno, nebyla ve vlastnictví stěžovatele, a nebyla tedy vůbec předmětem řízení o pozůstalosti. Z toho vyplývá, že stěžovatel nemá procesního nástupce, se kterým by bylo možné v řízení pokračovat.
[7] Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle již citovaného § 107 odst. 5 občanského soudního řádu ve spojení s § 47 písm. c), § 64 a § 120 s. ř. s.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. června 2022
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda senátu