62 Ad 3/2021 - 46

Číslo jednací: 62 Ad 3/2021 - 46
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 22. 6. 2023
Kategorie: Sociální zabezpečení
Stáhnout PDF

Celé znění judikátu:

žalobce: PS PLASTY CZ s.r.o.

 sídlem Háj 396, Kralice na Hané

 zastoupen Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem

 sídlem Martinákova 2900/7, Prostějov

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení.
  3. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15.12.2020, č.j. 48000/019304/20/020/MA, sp. zn. 271/2020, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov ze dne 15.10.2020, č.j. 48009/082530/20/220/Kos, sp. zn. VP/NVN/2/20, jímž bylo rozhodnuto o tom, že výkaz nedoplatků Okresní správy sociálního zabezpečení Prostějov (dále jen „okresní správa“) ze dne 13.10.2020, č.j. 48009/210-8013-13.10.2020-408/779, se potvrzuje a námitky se zamítají.

I. Shrnutí žalobní argumentace

  1. Žalobce namítá, že splnil podmínky pro to, aby mu bylo prominuto pojistné ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2020 Sb.“), včetně podmínky stanovené v § 2 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.
  2. Žalobce argumentuje tak, že pojistné za měsíc červenec 2020 odvedl řádně a včas. Platba z jeho strany byla provedena dne 20.8.2020 v 14:41:30, aby byla připsána ještě tentýž den. Podle žalobce došlo k porušení pravidel autorizace, zúčtování a připsání na účet příjemce. Ve své argumentaci odkazuje na zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, dále na zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a na pravidla mezibankovního platebního styku České národní banky CERTIS (dále jen „systém CERTIS“), podle nichž začíná provoz účetního dne cca v 17:00 hod předchozího pracovního dne a končí v 16:00 hod následujícího pracovního dne (zúčtování položek v systému CERTIS probíhá od 0:00 hod. do 16:00 hod).
  3. Podle žalobce správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav věci a nesdělily žalobci bližší informace o průběhu zúčtování platby pojistného. Žalobce zásadně odmítá závěr, že není povinností správních orgánů zkoumat příčinu pozdního připsání platby na účet. Pokud správní orgány nebyly schopny zdůvodnit a zjistit, proč byla platba připsána na účet okresní správy opožděně, pak toto pochybení jde k jejich tíži. Jejich výklad § 19 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), je podle žalobce formalistický a odporuje smyslu zákona č. 300/2020 Sb., kterým je snaha o zachování pracovních míst v kontextu epidemie, omezení podnikatelů a propadu ekonomiky.
  4. Správní orgány tak postupovaly v rozporu se zásadou legality upravenou v § 2 odst. 1 zákona
    č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a legitimního očekávání upravenou v § 4 správního řádu a také v rozporu s článkem 2 odst. 2 a článkem 4 Listiny základních práv a svobod. Žalobce navrhl jako důkaz popis systému CERTIS a Pravidla systému CERTIS, včetně jejich přílohy č. 3.
  5. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalované

  1. Žalovaná nesouhlasí se žalobou a uvádí, že totožnou argumentaci žalobce předestřel již v podaném odvolání, žalovaná proto odkázala na obsah napadeného rozhodnutí.
  2. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem a navrhla, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 

III. Posouzení věci

  1. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
  2. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
  3. Sporu v nyní posuzované věci je, zda žalobci vznikl nárok na prominutí pojistného (za měsíc červenec 2020) ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb. v souvislosti s platbou pojistného za měsíc červenec 2020.
  4. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb. tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné"), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 tohoto zákona.
  5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. se podmínky prominutí pojistného posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první.
  6. Podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2020 Sb. má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném.
  7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
  8. Z důvodové zprávy k zákonu č. 300/2020 Sb. plyne, že tento zákon byl přijat v reakci na nepříznivé ekonomické následky pandemie onemocnění koronaviru; jeho účelem bylo podpořit udržení zaměstnanců a omezit jejich propouštění. K naplnění tohoto cíle zákonodárce přiznal zaměstnavatelům za splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na prominutí pojistného na sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nejedná se však o podporu neomezenou či nepodmíněnou. Účelem přijetí zákona č. 300/2020 Sb. bylo kromě prominutí pojistného, také jasně definovat podmínky pro jeho prominutí (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.12.2022, č.j. 30 Ad 5/2021-37, nebo rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18.5.2022, č.j. 16 Ad 1/2021-29).
  9. Zákonodárce v § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2020 Sb. zahrnul do okruhu osob pro prominutí pojistného zaměstnavatele, kteří odvedli řádně a ve lhůtě stanovené v § 9 zákona č. 589/1992 Sb. pojistné; pojistné bylo možno prominout pouze těm, kteří je do 20. dne následujícího kalendářního měsíce na účet příslušné okresní správy skutečně odvedli.
  10. Namítá-li žalobce, že platbu pojistného za měsíc červenec 2020 uskutečnil již dne 20.8.2020 ve 14:41:31 hod a platba tak měla být připsána na účet okresní správy ještě téhož dne (nikoliv až den následující, tj. 21.8.2020), tak tato argumentace nemůže mít na správnost závěrů správních orgánů vliv.
  11. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. se pojistné platí v české měně na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.
  12. Podle § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
  13. Podle § 19 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. je poskytovatel platebních služeb, u kterého je veden účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, povinen poskytnout okresní správě sociálního zabezpečení informaci o dni, kdy došlo k připsání částky na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a o čísle účtu plátce nebo jeho jiném jedinečném identifikátoru.
  14. Relevantním okamžikem, z něhož lze dovodit den platby pojistného, je tedy připsání pojistného za konkrétní měsíc na účet u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení; s okamžikem odeslání platby pojistného z bankovního účtu zaměstnavatele zákon č. 589/1992 Sb. žádný následek nespojuje a žalobce se jej dovolává marně.
  15. Argumentuje-li žalobce zákony regulující poskytování bankovních (platebních) služeb, případně pravidly systému CERTIS, pak se zdejší soud ztotožňuje se správními orgány v tom, že důvody, proč byla příslušná částka připsána na účet okresní správy až dne následujícího poté, co žalobce tuto platbu přes svou banku provedl (tj. dne 21.8.2020), jsou z hlediska splnění zákonem stanovených podmínek pro prominutí pojistného bez významu. 
  16. Zdejší soud zdůrazňuje, že zaměstnavatel nese odpovědnost za to, že pojistné za zaměstnance bude odvedeno řádně a včas. Zaměstnavatel odpovídá nejenom za správnou výši odvedeného pojistného za své zaměstnance, ale také za jeho včasné odvedení (§ 3 odst. 1 písm. a/ a § 8 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.), k čemuž u žalobce nedošlo.
  17. Rozporuje-li žalobce okamžik připsání částky, pak zdejší soud ověřil, že platba byla připsána na účet okresní správy skutečně až dne 21.8.2020 (č.j. VP/NVN/2/20/7), tedy po splatnosti pojistného. Správní orgány tedy postupovaly v souladu se zákonem, pokud žalobci neprominuly pojistné podle zákona č. 300/2020 Sb. Zároveň zdejší soud nemůže dát žalobci za pravdu ani v tom, že správní orgány dostatečně nezjistily skutkový stav věci, když pominuly konkrétní důvody opoždění platby pojistného za měsíc červenec 2020; bylo nadbytečné tyto důvody zjišťovat, neboť jsou věcí vztahu žalobce a poskytovatele bankovních služeb. Zákon č. 589/1992 Sb. jednoznačně definuje okamžik, kdy je pojistné zaplaceno; eventuální výsledky šetření, proč byla platba připsána 21.8.2020, nemohou zvrátit fakt, že se jednalo o opožděnou platbu pojistného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. (byť o jeden den). Za tohoto stavu zdejší soud nepovažuje za potřebné zabývat se blíže popisem systému CERTIS a pravidly tohoto systému. I kdyby bylo zjištěno, že tato pravidla nebyla dodržena, nic to nemění na tom, že zákon č. 589/1992 Sb. klade odpovědnost za včasnou platbu na zaměstnavatele; to však nebrání tomu, aby žalobce případnou vadu v poskytnutí služby platebního styku uplatnil u příslušné banky.
  18. Odkazuje-li žalobce na smysl a cíl zákona č. 300/2020 Sb., a dovozuje-li v jeho případě formalistický přístup při aplikaci § 19 zákona č. 589/1992 Sb., pak ani tu mu zdejší soud za pravdu nedává. Jak bylo uvedeno výše, zákon č. 300/2020 Sb. vymezuje jednoznačné podmínky pro prominutí pojistného, které nelze extenzivně rozšiřovat. Jednou z nich ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) tohoto zákona je, že toto prominutí může být uděleno pouze těm zaměstnavatelům, kteří řádně a včas platí své pojistné ve smyslu § 9 zákona č. 589/1992 Sb. Ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. odkazuje na subsidiární použití zákona č. 589/1992 Sb., včetně § 19 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. určující rozhodný okamžik, kdy je pojistné zaplaceno; výklad provedený správními orgány je v souladu se zásadou legality. Namítá-li tedy žalobce porušení zásady legality (§ 2 odst. 1 správního řádu a čl. 2 odst. 2 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod) a zásadu legitimního očekávání (§ 4 správního řádu), pak správní orgány požadavkům na postup v souladu se zákonem a legitimním očekáváním jednoznačně dostály. Naopak byl to právě žalobce, který platbu pojistného za své zaměstnance za červenec 2020 neodvedl včas.
  19. Na základě shora uvedeného zdejší soud neshledává ani nic formalistického v postupu správních orgánů; správní orgány postupovaly v souladu se zákonem č. § 300/2020 Sb. za subsidiární aplikace zákona č. 589/1992 Sb. Zdejší soud dodává, že žalobce mohl ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. platbu pojistného za měsíc červenec 2020 uskutečnit již od 1. srpna 2020. Namísto toho žalobce tuto platbu provedl poslední den zákonné lhůty, nadto odpoledne, a to za situace, kdy zákon č. 589/1992 Sb. váže zaplacení pojistného k okamžiku jeho připsání na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (nikoliv k odeslání platby). Jednalo se tedy ze strany žalobce o poněkud liknavý a riskantní postup, který může jít pouze k jeho k tíži (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22.10.2021, č.j. 77 Ad 1/2021-31). Podpůrně lze také odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 30.3.2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20, týkající se včasného zaplacení soudního poplatku, podle něhož: „Každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.
  20. Ke stejnému závěru dospěl zdejší soud i ve svém rozsudku ze dne 21.12.2022, č.j. 30 Ad 5/2021-37: „Žalobkyni muselo být předem známo, že prominutí pojistného je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek. Pokud se jí splnění těchto podmínek zajistit nepodařilo, nemohla oprávněně očekávat, že její žádosti o prominutí pojistného bude vyhověno, a to ani v případě, že daný stav nevznikl jejím zaviněním, ale v důsledku obtížné hospodářské situace. Zákon č. 300/2020 Sb. v § 2 odst. 1 písm. d) zákona nedává správním orgánům žádnou možnost správního uvážení při posuzování naplnění podmínky řádnosti a včasnosti úhrady pojistného. Danou podmínku tak je nutno vykládat v souladu s jejím jazykovým zněním, jak správně učinily správní orgány.
  21. Zdejší soud tak uzavírá, že nebyla-li splněna podmínka řádného a včasného odvodu pojistného, nebylo možné zaměstnavateli pojistné ve smyslu zákona č. 300/2020 Sb. prominout.
  22. Zdejší soud tedy neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

IV. Náklady řízení

  1. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný,
    a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byla žalovaná. Zdejší soud však nezjistil, že by žalované vznikly náklady nad rámec její běžné úřední činnosti, proto rozhodl, že se jí náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 22. června 2023

Petr Šebek v.r.

předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace