Stručné shrnutí
Spor se netýkal věcného nároku na úhradu zvolené rekvalifikace, ale přípustnosti rozkladu ve sporném řízení o uzavření veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo žalobcův návrh odmítlo jako nepřípustný a nesprávně jej poučilo, že lze podat rozklad. Krajský soud dovodil, že ministr o rozkladu vůbec neměl pravomoc rozhodnout, protože § 169 odst. 2 správního řádu rozklad výslovně vylučuje; jeho rozhodnutí je proto nicotné.
O co šlo
Žalobce usiloval o úhradu kurzu Studium pedagogiky a) jako zvolené rekvalifikace podle § 109a zákona o zaměstnanosti. Tvrdil, že i tento příspěvek má být sjednán subordinační veřejnoprávní smlouvou, a ve sporném řízení požadoval, aby ministerstvo uložilo Úřadu práce takovou smlouvu uzavřít. Ministerstvo návrh považovalo za nepřípustný: § 109a podle něj uzavření veřejnoprávní smlouvy nepředpokládá.
Soud zdůraznil, že žalobce zvolil procesní prostředek odpovídající svému tvrzení. Sporem z veřejnoprávní smlouvy může být i spor o její uzavření; návrh tedy zahájil sporné řízení, i kdyby byl věcně nedůvodný nebo zjevně právně nepřípustný. [14–17]
Rozhodující však byla procesní vada. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu ve sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podle § 169 odst. 2 správního řádu podat odvolání ani rozklad. Ministerstvo přesto žalobce o rozkladu poučilo a ministr jej následně projednal. Ministr tak rozhodoval bez pravomoci; nejde o běžnou nezákonnost, nýbrž o nicotnost jeho rozhodnutí. [18–21]
Soud proto neřešil, zda kurz byl rekvalifikací ani zda § 109a vyžaduje veřejnoprávní smlouvu. Tyto otázky zůstaly otevřené pro případný přezkum prvostupňového usnesení ministerstva. [21–22]
Praktický dopad
Ve sporech z veřejnoprávních smluv je nutné bezprostředně ověřit zvláštní úpravu opravných prostředků. Nesprávné poučení správního orgánu nemůže založit pravomoc k rozhodnutí o rozkladu. Účastník, který se jím v dobré víře řídil, však nesmí ztratit přístup k soudu: v této věci mu od doručení rozsudku běží nová dvouměsíční lhůta k žalobě proti prvostupňovému rozhodnutí. [23–24]
Zajímavost / podnětná myšlenka
Rozsudek prakticky chrání účastníka před následky nesprávného poučení, ale současně nepřipouští, aby správní orgán projednal zákonem vyloučený opravný prostředek. Věcný spor o financování zvolené rekvalifikace tím nebyl vyřešen.
Tvrzení soudu
• Sporem z veřejnoprávní smlouvy je i spor o to, zda správní orgán měl smlouvu s adresátem veřejné správy uzavřít. [15]
• Návrh na zahájení sporného řízení zahajuje řízení i tehdy, je-li zjevně právně nepřípustný; o jeho přípustnosti musí správní orgán procesně rozhodnout. [16]
• Rozhodnutí o rozkladu je nicotné, rozhodne-li o něm orgán navzdory zákonnému zákazu rozkladu; jde o absenci pravomoci, nikoli jen o vadu funkční příslušnosti. [18–21]
• Účastníkovi nelze přičíst k tíži, že podal nepřípustný opravný prostředek v důvěře v nesprávné poučení správního orgánu; lhůta pro soudní žalobu se odvíjí až od vyjasnění této vady. [23–24]
Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála.