Kasační/ústavní stížnost:
7 Ads 83/2023
Celé znění judikátu:
žalobce proti žalované | ZDERT s.r.o., IČ: 5294461, se sídlem Miroslavské Knínice 67, Miroslav, zastoupeného Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem se sídlem Národní svobody 33/7, Písek, Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, |
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,
takto:
- V řízení se pokračuje.
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Základ sporu
- Okresní správa sociální zabezpečení Znojmo, vyřadila podání žalobce ze dne 17. 2. 2020 (datová zpráva ID 753962210) nazvané „Přehled o výši pojistného za měsíc listopad 2019“, tj. opravného přehledu o výši pojistného žalobce podle § 9 odst. 2 zákona č 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v rozhodném znění. Žalobci byl na základě chyby v přehledu výše pojistného podle § 9 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení vykázán nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 55 311 Kč, a to výkazem nedoplatků ze dne 3. 2. 2020, č. j. 47015/210-8013-3. 2. 2020-114/783. Žalobce v postupu České správy sociálního zabezpečení spatřuje nezákonný zásah ve smyslu § 82 s.ř.s.
II.
Dosavadní průběh řízení
- Jak již bylo shora konstatováno, žalobce podal dne 17. 3. 2020 u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle § 82 s. ř. s. spočívajícím v tom, že podání žalobce (datová zpráva ID 753962210) ze dne 17. 2. 2020 nazvané Přehled o výši pojistného za měsíc listopad 2019 bylo vyřazeno, v důsledku čehož je nyní na žalobci vymáhán nedoplatek na pojistném, který ale ve skutečnosti neexistuje. Žalobce jako žalovanou označil Českou správu sociálního zabezpečení.
- Městský soud usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. 8 A 33/2020-25 věc postoupil k projednání a vyřízení Krajskému soudu v Brně. V odůvodnění s odkazem na § 123e odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvedl, že žalována měla být příslušná správa sociálního zabezpečení, jíž bylo v souladu se zákonem podání v elektronické podobě adresováno. V daném případě měla tedy být podle názoru městského soudu žalována Okresní správa sociálního zabezpečení ve Znojmě; na základě tohoto závěru městský soud věc v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. postoupil Krajskému soudu v Brně.
- Žalobce toto usnesení následně napadl kasační stížností, které Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 9. 2020, č. j. 10 As 197/2020-38 vyhověl a uvedené usnesení městského soudu zrušil. Nejvyšší správní soud odkázal na usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014-53, č. 3196/2015 Sb. NSS, a uvedl, že městský soud měl postupovat tak, že nejprve žalobce vyrozumí o svém právním názoru stran identifikace žalované a vyzve jej, aby v souladu s tímto poučením žalobu upravil. Až v případě, že žalobce provede záměnu žalované, může městský soud věc postoupit jinému soudu. Věc byla následně znovu zapsána u městského soudu pod sp. zn. 8 A 113/2020.
- Městský soud následně v souladu s pokyny Nejvyššího správního soudu žalobce poučil o svém právním názoru (učinil tak opakovaně v usneseních ze dne 20. 10. 2020, č. j. 8 A 113/2020-47, a ze dne 10. 12. 2020, č. j. 8 A 113/2020-50). Žalobce v návaznosti na toto poučení žalobu rozšířil v tom smyslu, že nově jako žalovanou označil rovněž Okresní správu sociálního zabezpečení ve Znojmě, nicméně výslovně uvedl, že setrvává na tom, že žalována je i Česká správa sociálního zabezpečení. Žalobce tak učinil z toho důvodu, že nesdílí přesvědčení soudu o tom, že je postaveno najisto, že žalována měla být Okresní správa sociálního zabezpečení ve Znojmě.
- Městský soud tedy v návaznosti na toto vyjádření žalobce dále jako s žalovanými jednal jak s Českou správou sociálního zabezpečení, tak s Okresní správou sociálního zabezpečení ve Znojmě. Usnesením ze dne 20. 1. 2021, č. j. 8 A 113/2020-56, městský soud žalobu směřující právě proti Okresní správě sociálního zabezpečení ve Znojmě vyloučil k samostatnému projednání, a to z důvodu odlišné místní příslušnosti; tato věc byla dále vedena pod sp. zn. 8 A 7/2021. Usnesením ze dne 10. 2. 2021, č. j. 8 A 7/2021-29, byla tato věc postoupena k projednání Krajskému soudu v Brně, kde byla projednávána pod sp. zn. 29A 32/2021.
- Usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. 8A 113/2020-59, městský soud přerušil řízení do doby rozhodnutí Krajského soudu v Brně, případně do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v uvedené věci.
- Rozsudkem ze dne 21. 4. 2021, č. j. 29A 32/2021-65, Krajský soud v Brně žalobu zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 12. 2021, č. j. 4 Ads 162/2021-52, rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud proto rozhodl o pokračování řízení usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. 8A 113/2020-70, jímž zároveň řízení znovu přerušil, a to do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně.
- Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. 12. 2022, č. j. 4Ads 167/2022-27, zamítl kasační stížnost podanou žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2022, č. j. 29A 32/2021-112, jímž byla žaloba zamítnuta.
- K výzvě soudu žalobce dne 20. 2. 2023 sdělil, že trvá na podané žalobě, neboť je přesvědčen, že žalovanou má být Česká správa sociálního zabezpečení.
III.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
- Žalobce se domnívá, že postup žalovaného byl nezákonný. Sdělený důvod vyřazení podání žalobce, a to že dřívější podání „Přehledu o výši pojistného za měsíc listopad 2019“ nebylo nalezeno, je dle žalobce nesmyslný. Tento přehled byl žalovanému podán dne 8. 12. 2019. Žalobce sice připouští možnost chyby ve svém podání ze dne 17. 2. 2020, ale jistě se nejedná o takovou vadu, aby k jeho podání nemohlo být přihlíženo a následně aby nebylo zpracováno. V důsledku postupu žalovaného je tak na žalobci vymáhán nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, který ve skutečnosti neexistuje. Žalobce přitom přehledy o výši pojistného podával za celý rok 2019 totožně, jen v přehledu za měsíc listopad 2019 došlo k chybě v přehledu výše pojistného, kterou však napravil podáním ze 17. 2. 2020.
- Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že podle § 3 odst. 3 písm. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a § 123e odst. 2 písm. a) téhož zákona, přehled o výši pojistného je podáván přes elektronickou aplikaci místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která ho dále zpracovává a na jeho základě rozhoduje o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a provádí veškeré související a potřebné úkony.
- V daném případě správním orgánem, vůči němuž bylo učiněno podání přehledu o výši pojistného za měsíc listopad 2019 a následně byl podán opravný přehled o výši pojistného za měsíc listopad 2019, je Okresní správa sociálního zabezpečení Znojmo, se sídlem Vídeňská 701/31, 669 02 Znojmo (dále jen OSSZ Znojmo). Tato okresní správa sociálního zabezpečení činila vůči žalobci veškeré kroky. Žalovaná se domnívá, že není pasivně věcně legitimovaná ve věci návrhu žalobce proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Tímto správním orgánem je Okresní správa sociálního zabezpečení Znojmo.
- K věcné stránce žalovaná uvedla, že splnění podmínek pro podávání podání elektronickou formou bylo se žalobcem několikrát konzultováno, vysvětlováno, řešeno, a to např. dopisem zn. 102/1632 ze dne 27. 3. 2019, upozorněním zn. 47015/210/ROS/340 ze dne 13. 5. 2019, a zejména dopisem zn. 47015/210/ROS/14174/353 ze dne 28. 5. 2019. Jedná se o to, že podání žalobce zaslaná do datové schránky ČSSZ/OSSZ obsahující Přehledy o výši pojistného ve formátu „xml“ vygenerované účetním softwarem žalobce obsahovala chybu, a tudíž nevyhovovala formátu, struktuře a tvaru určenému orgánem sociálního zabezpečení. Způsob elektronického předávání předepsaných tiskopisů je veřejně dostupný na webu ČSSZ https://www.cssz.cz/web/cz/zakladni-informace-e-podani, kde je mj. výslovně uvedeno, že k podání, které nesplňuje stanovené podmínky, se nepřihlíží.
- Od listopadu 2019 podání žalobce zaslaná do datové schránky ČSSZ/OSSZ obsahující přehledy o výši pojistného ve formátu „xml“ již danou chybu neobsahovala, a tudíž přehledy o výši pojistného byly řádně zpracovány.
- Na základě žalobcem poskytnutých informací a podkladů, včetně přehledu o výši pojistného za měsíc listopad 2019, který byl na OSSZ Znojmo řádně (bez chyby) doručen dne 8. 12. 2019, bylo v souladu s § 104g odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předepsáno dne 3. 2. 2020, dle stavu účtu žalobce, k úhradě dlužné pojistné a penále ve výši 55 311,- Kč, a to výkazem nedoplatků č. j. 47015/210-8013-3. 2. 2020-114/783.
- Žalobce učinil dne 17. 2. 2020 podání – opravný přehled o výši pojistného za měsíc listopad 2019, ve kterém změnil výši pojistného za měsíc listopad 2019. Sám žalobce připouští možnost chyby v tomto svém podání. Toto podání bylo Automatickým systémem vyhodnoceno jako chybné a automatický systém zaslal odesílateli odpověď s uvedenou chybou „112 - Podání, které má být stornováno (13A739F9D1B0404CA29EE189F73946C5) nebylo nalezeno. Popis chyby dokládáme v příloze“. Dne 22. 2. 2020 zaslal žalobce ze své datové schránky do datové schránky OSSZ Znojmo opravný přehled za měsíc listopad 2019 ve formátu pdf (opět chybný způsob podání přehledu - dle § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů se k takovému podání nepřihlíží).
V reakci na toto podání ze dne 22. 2. 2020 zaměstnanci OSSZ Znojmo dohledali automatizovaně zamítnuté podání ze dne 17. 2. 2020 a žalobci byl dne 24. 2. 2020 na email uvedený v zamítnutém podání poslán návod, jakým způsobem opravný Přehled o výši pojistného za měsíc listopad 2019 zaslat, aby došlo k jeho zpracování.
IV.
Posouzení žaloby
- Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalobkyně byl v souladu s § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Podle § 48 odst. 6 s.ř.s. po odpadnutí překážky předseda senátu i bez návrhu usnesením vysloví, že se v řízení pokračuje.
- Jelikož rozhodnutí, pro něž bylo řízení přerušeno, Nejvyšší správní soud již vydal, odpadla překážka, která pokračování řízení bránila a městský soud proto rozhodl o pokračování řízení.
- Podle § 3 odst. 3 písm. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, jsou orgány sociálního zabezpečení:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí,
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení,
d) Ministerstvo vnitra,
e) Ministerstvo spravedlnosti,
f) Ministerstvo obrany.
- Podle § 9 zákona, odvádí zaměstnavatel pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce, pojistné odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je povinen předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného, které je povinen odvádět.
- Podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona, je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze:
a) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží.
b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem.
- Podle § 82 s.ř.s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
- Podle § 83 věta prvá s.ř.s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah;
- „Nesprávné určení žalovaného v zásahové žalobě není otázkou pasivní procesní legitimace, ale pasivní věcné legitimace. Pokud tedy žaloba určí jako žalovaného někoho, kdo se naříkaného zásahu nedopustil, a žalobce tuto vadu ani přes výzvu soudu nenapraví, je to důvod pro zamítnutí žaloby, nikoliv pro její odmítnut“ (viz KÜHN, Zdeněk a Tomáš KOCOUREK. § 83 Žalovaný. In: KÜHN, Zdeněk, Tomáš KOCOUREK aj. Soudní řád správní: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-2-23]. ASPI_ID KO150_2002CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.)
- Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2014, čj. Nad 224/2014-53, „[v] řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 a násl. s. ř. s.) je třeba vykládat § 83 s. ř. s. tak, že soud na základě tvrzení žalobce, eventuálně doplněného na výzvu soudu, a s přihlédnutím k dalším informacím, které má soud případně k dispozici, po právní stránce posoudí, kterému správnímu orgánu je s ohledem na tato tvrzení přičitatelné jednání, jež má být podle žalobce nezákonným zásahem. Liší-li se tento závěr soudu od projevu vůle žalobce označujícího žalovaného, upozorní soud žalobce na svůj závěr a vyzve jej, aby případně reagoval úpravou označení žalovaného. Pokud žalobce i poté, co byl soudem upozorněn na jiný právní závěr soudu ohledně otázky, kdo má být v dané věci žalovaným, setrvá na svém původním náhledu na tuto otázku a neuzpůsobí patřičně označení žalovaného a návrh výroku rozhodnutí soudu [§ 84 odst. 3 písm. d) s. ř. s.], nemůže být jeho žalobě vyhověno.“
- V souladu s citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, městský soud poučil žalobce, že žalovaným v projednávané věci je Okresní správa sociálního zabezpečení Znojmo. Žalobce akceptoval poučení soudu částečně, když jako žalovaného označil jak ČSSZ, tak i OSSZ Znojmo.
- Vzhledem k citované právní úpravě zákona č. 582/1991 Sb., je osobou, které by bylo možno přičítat zásah do práv žalobce v projednávané věci pouze Okresní správa sociálního zabezpečení Znojmo, u které bylo podání přehledu o výši pojistného za měsíc listopad 2019 podáno. Jelikož Česká správa sociálního zabezpečení není ve věci věcně pasivně legitimována, nezbylo soudu, než žalobu zamítnout.
- Své závěry opírá městský soud zejména o skutečnost, že věcně bylo o žalobě podané žalobcem proti OSSZ Znojmo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2022, č. j. 29A 32/2021-112, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2022, č. j. 4 Ads 167/2022-27, přičemž Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku pod bodem 16 uvádí: „[s]těžovatel v návaznosti na toto poučení žalobu rozšířil v tom smyslu, že nově jako žalovanou označil rovněž Okresní správu sociálního zabezpečení ve Znojmě. Nejvyšší správní dále konstatuje, že veškeré úkony související s podáním žalobce ze dne 17. 2. 2020 činila žalovaná. Na základě výše uvedeného Nejvyšší právní soud shledal nedůvodnou námitku stěžovatele, že krajský soud jednal jako se žalovanou se správním orgánem, který nebyl původcem zásahu, z čehož stěžovatel dovozoval zmatečnost napadeného rozsudku.“
- Z uvedeného je zřejmé, že rovněž podle Nejvyššího správního soudu, žalovaná – Česká správa sociálního zabezpečení, není ve věci věcně pasivně legitimována.
IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
- S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že Česká správa sociálního zabezpečení, není ve věci věcně pasivně legitimována. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.
- Výrok o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 28. února 2023
JUDr. Slavomír Novák v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.