Celé znění judikátu:
žalobce proti žalované | SANTRADE s.r.o., IČO 261 80 782, se sídlem Na Sychrově 8/975, 101 00 Praha 10 zastoupeného JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem se sídlem Na Hřebenech II 1062, 147 00 Praha 4 – Podolí Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem Roškotova 1225/1, 140 00 Praha 4 |
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 3. 2021, č. j. RO – 125/2041013279/2021 OZP-2021-00785787,
takto:
- Rozhodnutí žalované ze dne 25. 3. 2021, č. j. RO – 125/2041013279/2021 OZP-2021-00785787, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
- Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 828 Kč k rukám zástupce žalobce a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
- Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze část soudního poplatku ve výši 2 400 Kč a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I.
Základ sporu
- Platebním výměrem vydaným žalovanou dne 19. 1. 2021, č. j. 2041013279/PVPE1/2020, (dále jen „platební výměr“) byla žalobci jako plátci pojistného uložena povinnost zaplatit za kontrolované období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 penále ve výši 31 034 Kč.
- Proti platebnímu výměru podal žalobce dne 12. 3. 2021 blanketní odvolání.
- Napadeným rozhodnutím žalovaná podané odvolání zamítla a vydaný platební výměr potvrdila a to po té, co shledala, že vyměření penále bylo provedeno v souladu se zákonem.
II.
Obsah žaloby a vyjádření žalovaného
- Žalobce s odvoláním na § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 93 odst. 1 správního řádu v podané žalobě brojí proti postupu žalované, s tím, že podané odvolání, označené slovy „blanketní odvolání“, neobsahovalo povinné náležitosti ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 správní řádu, neboť v něm nebylo uvedeno, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo a z jeho označení vyplývalo, že žalobce má v úmyslu své odvolání doplnit o odůvodnění. Za této situace byla žalovaná povinna postupovat ve smyslu ustanovení § 93 odst. 1 správního řádu ve spojení s ustanovením § 37 odst. 3 správního řádu a žalobce řádně vyzvat k doplnění blanketního odvolání a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu, event. žalobci jinak pomoct odstranit nedostatky odvolání. K tomu žalobce poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009-53, ze dne 17. 4. 2018 , č. j. 7 As 40/2018-33 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 14. 2. 2008, č. j. 54 Ca 1/2008-30.
- Žalobce byl vadným postupem žalované, event. správním orgánem prvého stupně zkrácen na svém právu na přezkum platebního výměru, když byl odtržen od možnosti své odvolání zdůvodnit, resp. doplnit. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, neboť že žalovaná, resp. správní orgán nepostupovala v souladu s ustálenou soudní judikaturou a uvedený postup vedl k odepření ústavně zaručeného práva žalobce na spravedlivý proces.
- V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že k porušení práva žalobce na spravedlivý proces nedošlo a navrhla zamítnutí žaloby.
- Žalobce v následném vyjádření setrval na svém stanovisku s tím, že podané odvolání nebylo způsobilé k meritornímu rozhodnutí a jako takové bylo neprojednatelné; přesto o něm bylo žalovanou rozhodnuto, a to zcela předčasně.
III.
Posouzení žaloby
- Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalobkyně byl v souladu s § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
- O skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu a z obsahu správního spisu městský soud ověřil, že žalovaná oznámením ze dne 15. 12. 2020, č. j. 2041013279/PK2/2020, žalobci sdělila, že s ním jako s plátcem podle § 46 odst. 1 správního řádu a v souladu s § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zahajuje správní řízení ve věci porušení povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 a § 18 odst. 1 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a ve věci vydání platebního výměru na úhradu penále podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o pojistném.
- Žalovaná vyšla z měsíčních přehledů o platbách pojistného předkládaných žalobcem podle § 25 odst. 3 zákona o pojistném, z údajů OZP uvedených na přehledu předpisů a plateb pojistného zpracovaného dne 15. 12. 2020 a dále z data úhrady pojistného v období 1. 1. 2019 - 31. 12. 2019. Na základě těchto dokladů dospěla k závěru, že plátce porušil povinnost odvodu pojistného tím, že neodvedl pojistné za výše uvedené období ve lhůtě stanovené v § 5 odst. 2 zákona o pojistném. Podle § 18 odst. 1 zákona o pojistném vznikla žalobci povinnost zaplatit penále v celkové výši 31 034,- Kč.
- Následně žalovaná vydala platební výměr, jímž byla žalobci uložena povinnost uhradit částka 31 034 Kč.
- Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání tohoto obsahu:
„na základě vašeho vydaného platebního výměru uvedeného č. j. 2041013279/PVPE1/2020 ze dne 19. 01. 2021, doručeného dne 29. 01. 2021, ohledně výše citovaného platebního výměru pro plátce Santrade s.r.o, Na Sychrově 8/975, 101 00 Praha 10, IČO 26180782,
podává tímto plátce ve stanovené lhůtě, blanketní odvolání, a to do všech jeho výroků, neboť má za to, že platební výměr nebyl vydán v souladu se zákonem.“
- Rozhodčí orgán žalované, jako správní orgán druhého stupně následně vydal přezkoumávané rozhodnutí.
- Jak se podává z jeho odůvodnění, žalovaná shrnula dosavadní průběh řízení a vyšla ze zjištění, že dne 10. 9. 2020 provedla OZP kontrolu platební kázně za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019. Za toto období nebylo žalobci (jako plátci) předepsáno dlužné pojistné, když žalobce vykázal za toto období přehledy o vyměřovacím základu pro odvod pojistného svého zaměstnance v nulové výši. K datu kontroly 10. 9. 2020 bylo ale evidováno dlužné pojistné za předcházející období v celkové výši 118 900 Kč. OZP doměřila k datu 10. 9. 2020 penále z tohoto dlužného pojistného, a to ve výši 31 034 Kč.
- Protože výkaz nedoplatků pozbyl ze zákona platnosti a penále nebylo uhrazeno, zahájila OZP s plátcem dne 21. 12. 2020 ve věci povinnosti uhradit penále správní řízení. K oznámení o zahájení správního řízení, které bylo plátci doručeno dne 21. 12. 2020, se žalobce nevyjádřil, penále nebylo ve stanovené lhůtě uhrazeno. Po marném uplynutí lhůty k úhradě penále byl dne 19. 1. 2021 vydán napadený platební výměr, v němž bylo žalobci doměřeno k datu 10. 9. 2020 z neuhrazeného dlužného pojistného v částce 118 900 Kč penále ve výši 31 034 Kč.
- Napadený platební výměr byl žalobci doručen dne 29. 1. 2021, odvolání ze dne 12. 2. 2021 bylo podáno dne 15. 2. 2021, tedy v zákonné lhůtě. Rozhodčí orgán OZP jako odvolací orgán přezkoumal v celém rozsahu napadený platební výměr, posuzoval soulad napadeného platebního výměru a správního řízení s právními předpisy a po zhodnocení celé věci shledal, že odvolání je nedůvodné. Vyměření penále bylo provedeno v souladu se zákonem.
- Žalovaná v odůvodnění konstatovala platnou právní úpravu s tím, že podle § 53 odst. 4 a 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, platí, že proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést.
- Na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
- Žalovaná vyšla ze zjištění, že žalobce byl v kontrolovaném období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 evidován jako zaměstnavatel pojištěnce OZP J. Š., nar. X. Za období od 1. 11. 2014 do 31. 7. 2018 měl jako zaměstnavatel platební povinnost a bylo mu již předchozími vykonatelnými výkazy nedoplatků vyměřeno dlužné pojistné v celkové výši 118 900 Kč. Dlužné pojistné bylo vyměřeno na podkladě přehledů o vyměřovacích základech pro odvod pojistného, které plátce do OZP předložil.
- Dlužné pojistné v celkové výši 118 900 Kč bylo vyměřeno níže uvedenými vykonatelnými výkazy nedoplatků:
- Výkazem nedoplatků č. j. 1641020074/VN1/2016 ze dne 19. 9. 2016 byla žalobci uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné za kontrolované období od 1. 11. 2014 do 30. 6. 2016 ve výši 53 977 Kč. Současně mu bylo vyměřeno i penále ve výši 15 209 Kč, kterým se penalizovalo dosud vyměřené neuhrazené dlužné pojistné, a to k datu 7. 9. 2016. Napadený výkaz nedoplatků byl žalobci doručen dne 29. 9. 2016 a je vykonatelný.
- Výkazem nedoplatků č. j. 1941010867/VN1/2019 ze dne 9. 4. 2019 byla žalobci uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné za kontrolované období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2018 ve výši 64 923 Kč. Současně mu bylo vyměřeno i penále ve výši 45 170 Kč, kterým se penalizovalo dosud vyměřené neuhrazené dlužné pojistné, a to k datu 7. 4. 2019. Napadený výkaz nedoplatků byl žalobci doručen dne 20. 4. 2019 a je vykonatelný.
- Žalovaná uzavřela, že žalobce k datu vydání napadeného platebního výměru dlužil pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 118 900 Kč. OZP proto postupovala v souladu s § 18 odst. 1 zákona o pojistném a § 8 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění když plátci k datu kontroly 10. 9. 2020 doměřila napadeným platebním výměrem penále z pravomocně vyměřeného dluhu na pojistném.
- Z uvedeného důvodu žalovaná podané odvolání zamítla a platební výměr potvrdila.
- Podle § 82 odst. 2 správního řádu, odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.
- Podle § 37 odst. 3 správního řádu, nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
- Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009 – 53, „[d]le § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat vedle náležitostí dle § 37 odst. 2 správního řádu i údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Nemá-li odvolání některou z těchto náležitostí, postupuje správní orgán dle § 37 odst. 3 správního řádu. Rozhodne-li správní orgán, aniž by bylo odvolání doplněno, je jeho postup vadný a v rozporu s procesními předpisy.“
- Městský soud v Praze dává za pravdu žalobci, že postup žalovaného nebyl správný, po podání blanketního odvolání měl žalovaný postupovat podle citovaného § 37 odst. 3 správního řádu a vyzvat žalobce k doplnění odvolání (viz též žalobcem uvedený Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 14. 2. 2008, čj. 54 Ca 1/2008-30).
- Podrobně se k problematice vyjadřuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2011, č. j. 2 As 99/2010 – 67, ve skutkově obdobné věci, v němž Nejvyšší správní soud uvedl: „[o]dvolání stěžovatele nebylo bez vad nejen co do rozsahu napadení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ale neobsahovalo i další esenciální náležitosti podání (odvolání). Pokud za této procesní situace správní orgán I. stupně nevyzval stěžovatele k odstranění vad podání ve smyslu ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu a pokud následně žalovaný bez dalšího rozhodl, došlo ke zjevnému porušení procesních pravidel správního řízení.
- Tuto vadu správního řízení, která bezpochyby mohla ovlivnit zákonnost rozhodnutí žalovaného, není možné zhojit tím, že stěžovatel byl ve správním řízení zastoupen právním zástupcem (advokátem). Správní řád v tomto smyslu nerozlišuje postup správních orgánů za situace, kdy je podáno imperfektní podání účastníkem řízení samotným nebo prostřednictvím jeho právního zástupce (slovy městského soudu "osobou znalou zákona“).
- Městský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí na podporu své argumentace odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2008, č. j. 2 As 56/2007 - 71 (publ. pod č. 1580/2008 Sb. NSS). Z něho však vyvozuje (parafrázuje) závěry, jež se nyní posuzovaného případu týkají jen rámcově. V tomto rozsudku se navíc jednalo o odlišnou situaci (odvolání proti správnímu rozhodnutí obsahovalo pouze údaj o napadeném rozhodnutí a o jeho předmětu, správní orgán nepostupoval podle § 37 odst. 3 správního řádu, nicméně tato vada v žalobě vytýkána nebyla a soud k ní nemohl přihlížet). V tomto rozsudku, stejně jako např. v rozsudku ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 As 4/2009 - 53, přitom Nejvyšší správní soud jasně vyjádřil, že nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 odst. 2 a z § 82 odst. 2 správního řádu, je správní orgán povinen postupovat podle § 37 odst. 3 správního řádu tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
- Teprve pokud by k odstranění vad podání ve lhůtě stanovené správním orgánem podle § 37 odst. 3 správního řádu nedošlo, může být přistoupeno k rozhodnutí o odvolání i bez znalosti důvodů podání odvolání či konkrétních námitek. Účastníku řízení (ať už je zastoupen právním zástupcem či nikoli) však musí být ze strany správního orgánu dána možnost vady podání v přiměřené lhůtě odstranit.
- K námitce stěžovatele, že jednáním správních orgánů došlo k porušení poučovací povinnosti zakotvené v ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu ("Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.“), Nejvyšší správní soud poznamenává, že povinnost správního orgánu vyzvat podatele k odstranění vad je spjata s uplatněním zásady poučovací. Pokud se na odvolací řízení subsidiárně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části správního řádu (§ 93 odst. 1 správního řádu), potom konkrétním vyjádřením obecné zásady poučovací je povinnost správního orgánu poučit účastníka řízení o následcích neodstranění nedostatků podání ve lhůtě (přiměřeně) stanovené pro jejich odstranění (viz § 45 odst. 2 správního řádu). Pokud tedy správní orgán ani nevyzval stěžovatele k odstranění vad odvolání, ve které by jinak byl povinen stěžovatele poučit o následcích nerespektování této výzvy, jednal rovněž v rozporu se zákonnými pravidly správního procesu, jejichž těžištěm je zásada poučovací. (zvýrazněno soudem)
IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
- Jelikož žalovaná zatížila vydané rozhodnutí nezákonností spočívající v nesprávném procesním postupu, jímž porušila poučovací povinnost, městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Na žalované nyní bude, aby postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu vyzvala žalobce k odstranění vad podaného odvolání. Podle postupu žalobce pak napadené rozhodnutí správního orgánu přezkoumá v rozsahu podaných odvolacích námitek nebo jen co do jeho zákonnosti.
- O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek 600 Kč (žalobce byl od zaplacení soudního poplatku částečně osvobozen, odměnu za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „vyhláška“). Podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, činí výše odměny 3 100 Kč. Žalobci byla přiznána náhrada za dva úkony právní služby, a to převzetí věci [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky], písemné podání ve věci (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky), dále 2 x náhrada paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky 300 Kč a 21 % DPH.
- Podle § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.
- Jelikož žalobce byl částečně osvobozen od soudního poplatku, městský soud uložil v souladu s citovaným zákonným ustanovením povinnost zaplatit soudní poplatek ve zbývající části ve věci neúspěšné žalované.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha, 25. leden 2023
JUDr. Slavomír Novák v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.