8 Ad 8/2026 - 13 – Příslušnost soudu podle sídla agentury práce

Číslo jednací: 8 Ad 8/2026 - 13
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 17. 6. 2026
Kategorie: Zaměstnanost
Stáhnout PDF

Stručné shrnutí

Městský soud v Praze neřešil zákonnost odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žalobu proti rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí postoupil Krajskému soudu v Brně, protože jde o věc zaměstnanosti a žalobkyně má sídlo v Brně. [body 3–6]

O co šlo

Ministerstvo žalobkyni odňalo povolení ke zprostředkování zaměstnání ve všech jí povolených formách. Důvodem mělo být opakované nesplnění oznamovací povinnosti podle § 59 odst. 2 zákona o zaměstnanosti za roky 2023 a 2024. Rozhodnutí současně uložilo náhradu nákladů řízení a povinnost ukončit zprostředkovatelskou činnost do tří měsíců od právní moci. Rozklad žalobkyně ministr zamítl. [body 1–2]

Žalobkyně napadla rozhodnutí žalobou u Městského soudu v Praze. Tento soud se však před věcným projednáním nejprve zabýval svou místní příslušností. [bod 3]

Podle § 7 odst. 3 soudního řádu správního je ve věcech zaměstnanosti příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo. Soud výslovně uzavřel, že přezkum odnětí povolení podle zákona o zaměstnanosti je věcí zaměstnanosti; rozhodné proto bylo sídlo žalobkyně v Brně, nikoli sídlo žalovaného ministerstva v Praze. Místně příslušný je Krajský soud v Brně. [body 4–5]

Městský soud proto věc podle § 7 odst. 6 soudního řádu správního postoupil Krajskému soudu v Brně. K věcným námitkám proti odnětí povolení, ani k tomu, zda žalobkyně oznamovací povinnost skutečně porušila, se vůbec nevyjádřil. [bod 6]

Proč je rozhodnutí důležité a jeho praktické dopady

Jde o standardní procesní rozhodnutí bez závěrů k povinnostem agentur práce či k sankci odnětí povolení. Jeho praktický význam spočívá v připomenutí zvláštního pravidla místní příslušnosti ve věcech zaměstnanosti.

Právnická osoba napadající rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti má žalobu podat ke krajskému soudu podle svého sídla. Podání u nepříslušného soudu zde nevedlo k odmítnutí žaloby, ale k postoupení věci; nelze však z toho dovozovat, že otázka příslušnosti je při podávání žaloby bez významu.

Zajímavost / podnětná myšlenka

Rozhodná není Praha jako sídlo ústředního správního úřadu, který o rozkladu rozhodl. Ve věcech zaměstnanosti zákon výslovně upřednostňuje soud v obvodu bydliště nebo sídla navrhovatele. [body 4–5]

Při tvorbě rešerše a komentáře byla částečně využita umělá inteligence. Smyslem rešerše je vystihnout podstatu problému a  zjednodušit tak práci s judikáty. Uvedené závěry a tvrzení vyjadřují jen názor provozovatele stránek a nejsou radou ani doporučením jak v obdobných případech postupovat. Před využitím v konkrétních situacích si důkladně zanalyzujte originální text rozhodnutí či si vyžádejte radu profesionála

Celé znění judikátu:

   zastoupena Mgr. Markem Sedlákem, advokátem,

sídlem Moravské nám. 13, 602 00  Brno,

proti
žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí,

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00  Praha 2,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí ze dne 1. 6. 2026, č. j. MPSV-2026/18275-513/3

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 10. 6. 2026 se žalobkyně domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí ze dne 1. 6. 2026, č. j. MPSV-2026/18275-513/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byl podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnut její rozklad podaný proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. 1. 2026, č. j. MPSV-2025/211014-422/7.
  2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo podle § 63 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), výrokem I. žalobkyni odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané rozhodnutím Úřadu práce ČR – generálním ředitelstvím dne 24. 8. 2021, pod č. j. UPCR-2021/66920/13, ve znění rozhodnutí téhož úřadu ze dne 11. 11. 2021, č. j. UPCR-2021/112022/2, pro formy zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) a c) zákona o zaměstnanosti, z důvodu opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti podle § 59 odst. 2 téhož zákona za roky 2023 a 2024; výrokem II. bylo žalobkyni podle § 63 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané rozhodnutím ministerstva ze dne 24. 9. 2024, č. j. MPSV-2024/163818-422/9, pro formu zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, z důvodu opakovaného nesplnění oznamovací povinnosti podle § 59 odst. 2 téhož zákona za roky 2023 a 2024; výrokem III. byla žalobkyni uložena náhrada nákladů řízení a výrokem IV. jí byla uložena povinnost ukončit zprostředkovatelskou činnost v souladu s § 63 odst. 6 zákona o zaměstnanosti do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
  3. Před tím, než soud přistoupil k meritornímu posouzení věci, zabýval se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení, včetně toho, zda je návrh podán u soudu věcně a místně příslušného k jeho vyřízení.
  1. Podle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů: „Ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávky státní sociální pomoci, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávky pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje“.
  1. V dané věci žalobkyně brojí proti rozhodnutí ve věci zaměstnanosti podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Žalobkyně má sídlo v Brně, tedy v souladu s § 7 odst. 3 soudního řádu správního je místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí této věci Krajský soud v Brně.
  2. Soud proto rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 6 soudního řádu správního o postoupení věci tomuto soudu, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 17. června 2026

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace