Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) u Nejvyššího správního soudu brojí kasační stížností proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Krajský soud tímto rozsudkem zamítl žalobu stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 28. 1. 2021, čj. CBA‑594/2021‑5. Tímto rozhodnutím byl stěžovatel vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.
[2] Stěžovatel společně s podáním kasační stížnosti požádal z důvodu nemajetnosti o osvobození od soudního poplatku a navrhl soudu, aby mu ustanovil zástupce. Tomu Nejvyšší správní soud nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že podklady předložené stěžovatelem jsou neúplné a nevěrohodné. Usnesením ze dne 31. 1. 2022, čj. 8 Ads 324/2021‑34, tedy žádost o osvobození od soudních poplatků i návrh na ustanovení zástupce zamítl a současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení daného usnesení splnil poplatkovou povinnost spojenou s podáním kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč, resp. aby ve lhůtě 2 týdnů buďto předložil plnou moc jím udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, anebo prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Označené usnesení bylo stěžovateli doručeno 3. 2. 2022, ten na ně však ve lhůtách stanovených soudem (ani později ke dni vydání tohoto usnesení) nijak nereagoval, výzvám na zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi nevyhověl, ani nepožádal o prodloužení lhůt. Byl přitom řádně poučen o následcích nesplnění poplatkové povinnosti i neprokázání splnění podmínky ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s.
[3] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[4] Jelikož stěžovatel neuhradil soudní poplatek, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil s ohledem na § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
[5] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že stěžovatel ve stanovené lhůtě ani neprokázal splnění podmínky ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. (povinné zastoupení advokátem, nemá‑li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání). I přes neodstranění takto vytčené vady však bylo namístě řízení zastavit pro nezaplacení soudního poplatku, neboť tento postup má přednost před odmítnutím kasační stížnosti (srov. např. usnesení NSS ze dne 3. 8. 2016, čj. 2 Afs 111/2016‑29, ze dne 19. 10. 2016, čj. 3 As 207/2016‑35, ze dne 22. 3. 2017, čj. 3 As 240/2016‑70, či ze dne 22. 3. 2018, čj. 8 As 227/2017‑35).
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. března 2022
Milan Podhrázký
předseda senátu