8 Af 25/2025 - 25 - Exekuce na pohledávku v obchodním závodu: když dlužník tvrdí, že už nic nedluží

Číslo jednací: 8 Af 25/2025 - 25
Soud: Krajský / Městský soud
Datum rozhodnutí: 10. 4. 2026
Kategorie: Daně - ostatní
Stáhnout PDF

Soud potvrdil daňovou exekuci na pohledávku z převodu obchodního závodu a zdůraznil, že neprokázaný zánik pohledávky ani dílčí vady odůvodnění exekučního příkazu nevedou ke zrušení exekuce.

Finanční úřad nařídil exekuci přikázáním pohledávky vůči žalobkyni (kupující obchodního závodu) k vymožení daňového nedoplatku společnosti BZENEC SEKT a.s. ve výši 2 136 900 Kč. Exekuce byla vedena na pohledávku z kupní smlouvy na převod obchodního závodu (175 mil. Kč).

Žalobkyně tvrdila, že:

  • exekuční příkaz nebyl řádně doručen dlužníkovi,
  • pohledávka z kupní ceny již zanikla (byla údajně uhrazena),
  • exekuční příkaz je nepřezkoumatelný.

Právní otázka

  1. Je exekuční příkaz nezákonný, pokud žalobkyně tvrdí, že pohledávka již zanikla (uhrazena)?
  2. Je vadou řízení, pokud není detailně odůvodněno, proč správce daně neuznal tvrzení o zániku pohledávky?
  3. Byl exekuční příkaz řádně doručen zmocněnci dlužníka včetně exekuční fáze?

Co soud řekl

(a) Doručení exekučního příkazu bylo v pořádku
Soud uznal, že plná moc zmocněnce dlužníka zahrnovala i navazující řízení včetně exekuce (§ 134 odst. 3 daňového řádu), a proto bylo doručení zmocněnci platné (bod III, část k § 134 a § 27 DŘ).

(b) Existence vykonatelného titulu a rámec přezkumu
Soud zopakoval, že v exekuční fázi se nepřezkoumává správnost samotného daňového dluhu, ale jen:

  • existence vykonatelného titulu,
  • zákonnost a přiměřenost exekuce (III – obecná část k judikatuře NSS).

(c) Nepřezkoumatelnost – jen částečný problém, ale bez dopadu
Soud připustil, že odůvodnění exekučního příkazu bylo neúplné v části, proč správce neuznal tvrzení o zániku pohledávky, ale:

  • nešlo o vadu dosahující intenzity nezákonnosti,
  • žalobkyně navíc tvrzení o úhradě neprokázala,
  • šlo by o „přepjatý formalismus“ (III – část k vadám rozhodnutí).

(d) Klíčový závěr k důkazní situaci
Správce daně opakovaně vyzval žalobkyni k prokázání úhrady kupní ceny, ta to odmítla doložit. Proto soud přijal závěr, že:

zánik pohledávky nebyl prokázán, a exekuce byla oprávněná.

Rozhodnutí potvrzuje poměrně přísný přístup soudů v daňové exekuci:

  • samotné tvrzení o zániku pohledávky nestačí,
  • důkazní břemeno fakticky leží na poddlužníkovi, pokud tvrdí, že pohledávka již neexistuje,
  • formální nedostatky odůvodnění exekučního příkazu nevedou automaticky ke zrušení, pokud nemají reálný dopad na výsledek.

Pro praxi (zejména transakce a holdingové struktury):

  • při exekuci na pohledávku z kupní ceny je nutné aktivně a rychle prokazovat úhradu, ne jen tvrdit,
  • „hotovostní“ nebo nebankovní úhrady jsou vysoce rizikové – bez důkazů jsou prakticky neuznatelné,
  • správce daně může exekučně „zamknout“ pohledávku, pokud není její zánik doložen,
  • procesní obrana založená jen na nepřezkoumatelnosti má nízkou šanci na úspěch, pokud je skutkový základ slabý.

Soud výslovně akceptoval postup správce daně, který si vyžádal detailní důkazy o úhradě kupní ceny a neuspěl jen s tvrzením o „jiném způsobu než bankovním převodem“. V praxi to fakticky zvyšuje tlak na auditovatelnou stopu plateb v soukromoprávních transakcích, jinak mohou být snadno „zmrazeny“ v exekuci.

Exekuce na kupní cenu platí, i když dlužník tvrdí, že už byla zaplacena

Daňová exekuce na pohledávku z převodu závodu – soud potvrdil přísné důkazní břemeno dlužníka

Soud potvrdil exekuci na pohledávku z kupní ceny a zdůraznil nutnost prokázat její zánik, pouhé tvrzení nestačí.

Celé znění judikátu:

žalobkyně

BZENEC1630 s.r.o., IČ 22525602

sídlem Růžová 972/1, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému

Finanční úřad pro hlavní město Prahu

sídlem Štěpánská 28, 111 21 Praha 1

v řízení o žalobě proti exekučnímu příkazu žalovaného ze dne 27. 8. 2025, č. j. 7036663/25/2080-81541-609327

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

  1. V projednávané věci byl v nalézacím řízení vydán platební výměr č.j.: 5090837/25/2001-52524-106063 ze dne 11. 6. 2025, který byl doručen zmocněnci společnosti BZENEC SEKT a. s., IČ 29258936, sídlem Růžová 972/1, 110 00 Praha 1 (dále jen „dlužník“) dne 23. 6. 2025 a dlužníkovi 17. 6. 2025. Následně byl vydán zajišťovací příkaz č. j.: 5824871/25/2080-81542-111412. Proti žalobkyni jako poddlužníkovi bylo zahájeno exekuční řízení na přikázání jiné peněžité pohledávky. Žalovaný vydal exekuční příkaz ze dne 27. 8. 2025, č. j. 7036663/25/2080-81541-609327 (dále jen „napadený exekuční příkaz“) k vymožení daňového nedoplatku ve výši 2 136 900 Kč a dále bylo žalobkyni zakázáno, aby od okamžiku, kdy jí bude doručen tento exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce vyplatila dlužníkovi pohledávku, kterou má dlužník za poddlužníkem (žalobkyní) z titulu uzavřené Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025 uzavřené mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

  1. Žalobkyně v první žalobní námitce namítla nedoručení napadeného exekučního příkazu dlužníkovi.
  2. Dle žalobkyně napadený exekuční příkaz nebyl řádně doručen dlužníkovi do datové schránky, a proto nenabyl účinků doručení, ani vykonatelnosti. Dlužník o příkazu vůbec nevěděl a žalobkyně neměla povinnost plnit správci daně. Přesto je proti ní vedena daňová exekuce, což je podle žalobkyně nezákonné a představuje nepřípustný zásah do jejích práv. Jelikož exekuční příkaz nebyl dlužníkovi doručen, nemůže být podkladem pro vedení exekučního řízení.
  3. V druhé žalobní námitce namítla nepřezkoumatelnost a nezákonnost napadeného exekučního příkazu.
  4. Napadený exekuční příkaz je nepřezkoumatelný, protože z něj není zřejmé, proč žalovaný považoval pohledávku z kupní smlouvy o převodu obchodního závodu za dosud neuhrazenou. Podle žalobkyně tato pohledávka zanikla ještě před vydáním exekučních příkazů a žalovaný nijak neodůvodnil, z čeho vyvozuje opak. Pouhé obecné odkázání na smlouvu ze dne 9. 7. 2025 nestačí. Jelikož pohledávka neexistuje, je exekuční příkaz nezákonný a nepřezkoumatelný.
  5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že vydal napadený exekuční příkaz k vymožení nedoplatku 2 136 900 Kč, jehož exekučním titulem byl zajišťovací příkaz ze dne 9. 7. 2025. Exekuční příkaz byl doručen žalobkyni dne 8. 9. 2025 a zmocněnci dlužníka dne 10. 9. 2025, kdy také nabyl právní moci. Následovalo vyrozumění o nabytí právní moci. Žalobkyně poté podala podání týkající se údajného zániku pohledávky, na které žalovaný reagoval opakovanými výzvami k poskytnutí informací.
  6. K první žalobní námitce žalovaný uvedl a zopakoval, že vydal napadený exekuční příkaz dne 27. 8. 2025 a doručil jej žalobkyni dne 8. 9. 2025 a zmocněnci dlužníka dne 10. 9. 2025. Doručení zmocněnci proběhlo na základě plné moci ze dne 10. 2. 2025, která zahrnovala zastupování společnosti BZENEC SEKT ve věcech daňového řízení, včetně navazujících řízení. Žalovaný posoudil, že tato plná moc pokrývá i exekuční řízení, které je dle § 134 daňového řádu součástí daňového řízení. Napadený exekuční příkaz proto považoval za řádně doručený a pravomocný ke dni 10. 9. 2025. S tvrzením žalobkyně o porušení § 178 odst. 4 daňového řádu se žalovaný neztotožňuje a má za to, že postupoval v souladu se zákonem.
  7. K druhé žalobní námitce uvedl, že napadeným exekučním příkazem postihl pohledávku dlužníka vůči žalobkyni ze Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025. Žalobkyně následně oznámila, že kupní cena již byla uhrazena a pohledávka zanikla, avšak nedoložila kdy, jak a ani žádným způsobem neprokázal úhradu. Žalovaný proto opakovaně vyzýval k doplnění informací, avšak žalobkyně je odmítla poskytnout do skončení tohoto soudního řízení. Zánik pohledávky proto žalovaný nepovažuje za prokázaný.
  8. Žalovaný uvedl, že napadený exekuční příkaz je přezkoumatelný, neboť splňuje všechny náležitosti dle ust. § 102 a §178 odst. 2 daňového řádu

III.

Posouzení žaloby

  1. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. Soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci s takovým postupem nevyjádřili nesouhlas.
  2. Jádrem sporu mezi účastníky řízení je zodpovězení otázky, zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud v dané věci vydal exekuční příkaz, jímž nařídil žalobkyni coby poddlužníkovi daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky podle § 178 odstavec 1 a odstavec 5 písm. c) daňového řádu.
  3. Žaloba není důvodná.
  4. Soud se z povahy věci nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného exekučního příkazu, neboť vlastní přezkum rozhodnutí je možný pouze za předpokladu, že napadené rozhodnutí splňuje kritéria přezkoumatelnosti. Musí se jednat o rozhodnutí srozumitelné a opřené o dostatek relevantních důvodů (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1 2013, čj. 1 Afs 92/2012-45, či ze dne 29. 6. 2017, čj. 2 As 337/2016-64). Nepřezkoumatelnost je nutné brát jako extrémní vadu rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti, případně absenci důvodů pro něj, a nikoliv jako pouhý nesouhlas se závěry v něm obsaženými. Smyslem nepřezkoumatelnosti je, zda napadené rozhodnutí splňuje podmínky stanovené pro odůvodnění a zda je možné ho přezkoumat.
  5. Námitka je nedůvodná.
  6. Dle ust. § 178 odst. 1 daňového řádu Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.
  7. Dle ust. § 178 odst. 2 daňového řádu Výrok exekučního příkazu obsahuje kromě náležitostí podle § 102 odst. 1 způsob provedení daňové exekuce, výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována, výši exekučních nákladů podle § 183 odst. 1 a 2, odkaz na exekuční titul.
  8. Dle § 102 odst. 1 daňového řádu Rozhodnutí obsahuje označení správce daně, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena, lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit, poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat řádný opravný prostředek, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se řádný opravný prostředek podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku, podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit kvalifikovaným elektronickým podpisem úřední osoby, datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno.
  9. Soud připomíná, že správní soudy se v minulosti opakovaně vyjádřily ke specifikům rozsahu soudního přezkumu v řízení o žalobě, kterou daňový subjekt napadá exekuční příkaz. Ustáleně přitom judikují, že přezkum rozhodnutí o nařízení exekuce se zaměřuje na okruh otázek spojených zásadně s vykonávací fází řízení a neslouží k přezkoumání rozhodnutí vydaného v řízení nalézacím, na základě něhož byla exekuce nařízena (exekuční titul). Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2005, č.j. 2 Afs 81/2004–54, uvádí, že „následný soudní přezkum může být zaměřen zejména na vhodnost a proporcionalitu způsobu a rozsahu provedení exekuce, na vykonatelnost exekučního titulu, na jeho právní účinnost vůči povinnému apod., nikoliv již na přezkum důvodnosti samotného exekučního titulu.”
  10. To znamená, že soud v tomto řízení již nepřezkoumává zákonnost exekučního titulu, ale jen případné vybočení správce daně v exekučním řízení. Soud tedy není oprávněn posuzovat například správnost či zákonnost rozhodnutí, jímž byla daň vyměřena, ani zákonnost procesu, který jejímu vyměření předcházel. Je oprávněn zkoumat, zda byly naplněny podmínky pro nařízení daňové exekuce, tj. zejména zda existuje vykonatelný exekuční titul a zda správce daně zvolil přiměřený způsob daňové exekuce (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2004, čj. 1 Afs 47/2004–75, a ze dne 13. 9. 2017, čj. 9 Afs 201/2016–31). 
  11. Dle soudu není napadené rozhodnutí zatížené vadou nepřezkoumatelnosti, zcela postačí krátké odůvodnění v napadeném rozhodnutí, že žalovaný vydal předmětný exekuční příkaz na základě exekučního titulu – Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025. Vztah žalobkyně k věci jako poddlužníka byl odůvodněn Smlouvou o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025, což podle názoru soudu pro závěr o přezkoumatelnosti napadeného exekučního příkazu postačuje, neboť žalobkyni byla - zejména s ohledem na předcházející průběh řízení - známa okolnost, že žalovaný správní orgán nemá žalobkyní tvrzený zánik pohledávky za prokázaný.
  12. Žalobkyně v první žalobní námitce namítala nedoručení napadeného exekučního příkazu dlužníkovi do datové schránky. Exekuční příkaz tak nemohl nabýt účinků řádného doručení. Tímto postupem došlo k porušení ust. § 178 odst. 4 daňového řádu a žalobkyně byla nezákonně vystavena výkonu povinností, které nemají oporu ve vedeném exekučním řízení. Vzhledem k tomu, že exekuční příkaz nebyl řádně doručen dlužníkovi, exekuční řízení je vedeno na základě nepravomocného a nezákonného exekučního příkazu.
  13. Námitka je nedůvodná.
  14. Ze správního spisu soud zjistil, že jeho součástí je plná moc pro advokáta JUDr. Ing. Ondřeje Lichnovského, ev. č. ČAK 13017 ze dne 10. 2. 2025, „aby zastupoval společnost BZENEC SEKT a.s. před orgány Finanční správy ve věci nalézacího daňového řízení na DPH za zdaňovací období říjen 2021 až leden 2022, jakož i zastupoval společnost BZENEC SEKT a.s. v případném navazujícím daňovém a soudním řízení, a dále aby zastupoval společnost ve věci nahlížení do všech daňových či soudních spisů.“
  15. Dle ust. § 178 odst. 4 daňového řádu Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky ani námitku.
  16. Dle ust. § 134 odst. 3 daňového řádu Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. Dílčím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí řízení

a) nalézací

1. vyměřovací, při němž dochází k vyměření daně,

2. doměřovací, při němž dochází k doměření daně,

b) při placení daní

1. o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky,

2. o zajištění daně,

3. exekuční,

c) o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

  1. Dle ust. 27 odst. 1 daňového řádu Osoba zúčastněná na správě daní si může zvolit zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat.
  2. Dle ust. § 28 odst. 1 daňového řádu Zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje.
  3. Žalobou napadený exekuční příkaz vydal žalovaný dne 27. 8. 2025. Prostřednictvím datové schránky jej doručil žalobkyni dne 8. 9. 2025 a zmocněnci dlužníka dne 10. 9. 2025.
  4. Podle § 134 odst. 3 daňového řádu se daňové řízení skládá z dílčích řízení, a takovým dílčím řízením je i řízení při placení daní, kam spadá exekuční řízení. Vzhledem k tomu, že dlužník zplnomocnil zmocněnce k zastupování nejen v nalézacím řízení za zdaňovací období říjen 2021 až leden 2022, ale i v řízení navazujícím, vymezil tak rozsah zmocnění. Soud má proto za to, stejně jako žalovaný, že exekuční příkaz byl platně doručen zmocněnci dlužníka i poddlužníkovi a nabyl tak účinků doručení. Rovněž - jak je vidno z napadené exekučního příkazu - povinnost byla uložena poddlužníkovi, nikoliv dlužníkovi, nejedná se tak o situaci předvídanou v ust. 27 odst. 1 daňového řádu, kdy má dlužník něco osobně vykonat.
  5. Žalobkyně v druhé žalobní námitce namítala, že napadaný exekuční příkaz je nepřezkoumatelný, neboť z něj není patrné, na základě čeho správce daně dovozuje existenci neuhrazené pohledávky z titulu Smlouvy o převodu obchodního závodu mezi BZENEC SEKT a žalobkyní. Dle názoru žalobkyně žalovanému vysvětlila, že pohledávka na zaplacení kupní ceny za převod obchodního závodu zanikla před vydáním exekučních příkazů. Žalovaný neuvedl, z čeho dovozuje opak, pouze obecně poukazoval na existenci Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025. Předmětná pohledávka vůbec neexistuje, a proto je nutno považovat napadaný exekuční příkaz za nezákonný.
  6. Námitka je důvodná pouze zčásti.
  7. Žalovaný vydal napadený exekuční příkaz na přikázání jiné peněžité pohledávky, v němž postihuje pohledávku dlužníka vůči žalobkyni, a to na základě Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025.
  8. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně po doručení napadeného exekučního příkazu zaslala žalovanému podání dne 9. 10. 2025, ve kterém uvedla, že pohledávka na zaplacení kupní ceny zanikla před doručením napadeného exekučního příkazu.
  9. Dle Smlouvy o převodu obchodního závodu ze dne 9. 7. 2025 kupní cena činí 175 000 000 Kč bez DPH a v předmětné smlouvě není specifikováno, jak bude kupní cena uhrazena.
  10. Žalovaný žalobkyni vyzval výzvou k poskytnutí informací správci daně ze dne 16. 10. 2025, aby doložila bankovní výpis, ze kterého plyne, že kupní cena uvedená ve Smlouvě o převodu obchodního závodu ze dne 09.07.2025 uzavřená mezi společností BZENEC SEKT a. s., IČO 29258936 jako prodávající a společností BZENEC1630 s. r. o., IČO 22525602 jako kupující, byla uhrazena před doručením exekučních příkazů na přikázání jiné peněžité pohledávky.
  11. Na to žalobkyně reagovala sdělením ze dne 10. 11. 2025 tak, že kupní cena za převod obchodního závodu byla před doručením uvedených exekučních příkazů uhrazena jiným způsobem než bankovním převodem a z tohoto důvodu bankovní výpis nedokládá.
  12. Žalovaný poté žalobkyni opětovně vyzval výzvou k poskytnutí informací správci daně ze dne 15. 10. 2025, aby sdělila, jakým způsobem byla kupní cena uhrazena, kdy byla uhrazena a doložila veškeré doklady k této transakci.
  13. Na to žalobkyně reagovala sdělením ze dne 13. 1. 2026 tak, že požadované informace poskytne až po ukončení soudního řízení ve věci uvedených exekučních příkazů.
  14. Žalovaný proto dospěl k závěru, že nemá zánik pohledávky za prokázaný.
  15. Dle ust. § 57 odst. 1 písm. b) daňového řádu Povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které poskytují plnění, které je předmětem daně.
  16. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 57 odst. 1 písm. b) daňového řádu měla žalobkyně jako poskytovatel plnění, které je předmětem daně, povinnost poskytnout údaje o tom, jak byla uhrazena kupní cena, došel žalovaný k oprávněnému závěru o neprokázání uhrazení kupní ceny.
  17. Co se týče absence údaje v napadeném exekučním příkazu o tom, proč žalovaný neuznal důvodnou argumentaci žalobkyně zánikem předmětné pohledávky, soud došel k závěru, že tento údaj v napadeném exekučním příkazu skutečně chybí. Ztotožnil se však s argumentací uvedenou v rozsudku Městského soudu ze dne 5. 3. 2026, č. j. 11 Af 24/2025-32, kde soud uvedl: Podle názoru soudu v odůvodnění napadeného exekučního příkazu skutečně chybí údaj o tom, proč žalovaný neuznal důvodnou argumentaci žalobkyně zánikem předmětné pohledávky. Ze strany žalobkyně se však podle názoru soudu jedná o zcela účelové jednání a postup, k němuž soud nemá důvody přistupovat jako k legitimní obraně. V dané věc soud rozhodoval o stejné věci žalobkyně, pouze se jednalo o exekuční příkaz s jiným číslem jednacím.
  18. Dále soud uvedl: Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žalobkyni důvod, ze kterého žalovaný dovodil splnění podmínek pro uložení povinností k úhradě daňového nedoplatku z titulu poddlužnického vztahu žalobkyně a společnosti BZENEC SEKT, musel být nepochybně znám. Žalobkyně byla opakovaně vyrozuměna žalovaným o tom, že je na ní, aby prokázala své tvrzení, že pohledávka na zaplacení kupní ceny za převod obchodního závodu zanikla ještě dříve, než byl exekuční příkaz vydán. Žalobkyně žádné podklady pro doložení či osvědčení svého tvrzení nepředložila ve zjevném úmyslu napadnout exekuční příkaz žalobou ve správním soudnictví.
  19. Dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. Je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.
  20. Zrušit rozhodnutí lze pro vady natolik významné, že ovlivnily zákonnost napadeného rozhodnutí nebo měly dopad do práv účastníka řízení. Význam posouzení závažnosti procesních pochybení a jejich případnou kumulaci posuzoval Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 8. 10. 2020, čj. 1 As 218/2019-28, v němž dospěl k závěru, že teprve intenzita porušení práv účastníka může vést ke zrušení rozhodnutí, ale drobná pochybení bez dopadu na výsledek řízení nikoliv.
  21. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí nelze zrušit pro jakoukoliv vadu, rozhodující je intenzita vady, tedy zda mohla ovlivnit zákonnost rozhodnutí, zasáhla do procesních práv účastníka či zda jde jen o vadu formální, bez dopadu (viz též rozsudek NSS ze dne   5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016-123).
  22. V případě žalobkyně soud došel závěru, stejně jako jedenáctý senát, že absence údaje o prokázání tvrzení o zániku pohledávky nepředstavuje natolik významnou vadu napadeného rozhodnutí, aby soud přistoupil ke zrušení napadeného exekučního příkazu z formálního důvodu chybějící části odůvodnění, neboť by se jednalo přepjatý formalismus. Žalobkyně byla vyzývána k prokázání svých tvrzení o zániku pohledávky a úmyslně ničeho nedoložila, což plyne z jejích odpovědí na obě výzvy žalovaného. Žalobkyně tak svým postupem dovedla žalovaného k závěru, že zánik pohledávky před vydáním exekučního příkazu nebyl v řízení jakkoliv prokázán.  Soud má proto za to, že dílčí pochybení žalovaného v neúplném odůvodnění napadeného exekučního příkazu není vadou, která by měla nutně vést k závěru o nezákonnosti exekučního příkazu, a tedy k jeho zrušení v řízení před správním soudem.               

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Soud dospěl na základě všech shora uvedených skutečností k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 10. duben 2026

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

Zpět na judikáty vstoupit do diskuze 0

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY V DISKUZI

Přidat komentář

Pro tuto funkci je nutné být přihlášen/a.

Registrace