Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
1. Žalobce se domáhal žalobou na ochranu proti nečinnosti, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí, kterými by zrušil výzvu k zaplacení daňového nedoplatku ze dne 7. 3. 2000, čj. 7901/00/254573/1939, dvě rozhodnutí o vymezení rozsahu zástavního práva k nemovitostem ze dne 31. 8. 2000, čj. 22831/00/254970/2076, a ze dne 11. 10. 2000, čj. 26745/00/254970/2076, a 24 exekučních příkazů blíže upřesněných v žalobě.
2. Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu rozsudkem ze dne 27. 1. 2012, čj. 31 Af 57/2011 ‑ 35.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností, kterou zaslal elektronicky dne 13. 3. 2012 na adresu elektronické podatelny Krajského soudu v Hradci Králové bez elektronického podpisu.
4. Protože spis předložený krajským soudem neobsahoval písemné podání shodného obsahu nebo jeho originál, Nejvyšší správní soud vyzval zástupce stěžovatele i krajský soud, aby sdělili, zda bylo podání ze dne 13. 3. 2012 následně potvrzeno v souladu s požadavky § 37 odst. 2 s. ř. s.
5. Krajský soud sdělil, že neobdržel žádné podání stěžovatele poté, kdy zaslal spis Nejvyššímu správnímu soudu.
6. Zástupce stěžovatele sdělil podáním odevzdaným k poštovní přepravě dne 30. 5. 2012, že předmětná kasační stížnost byla podána pouze v elektronické formě a klient nezajistil písemné podání shodného obsahu. V příloze tohoto podání zástupce stěžovatele připojil originál kasační stížnosti.
7. Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve přípustností kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.
8. Podání stěžovatele ze dne 13. 3. 2012 bylo doručeno pouze v elektronické formě (prostým e-mailem, tj. nikoliv do datové schránky) bez elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Takové podání musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží (§ 37 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel nepotvrdil předmětné podání ve lhůtě vyžadované soudním řádem správním, proto soud nemohl k tomuto podání přihlédnout.
9. Originál kasační stížnosti byl zaslán Nejvyššímu správnímu soud dne 30. 5. 2012. V souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen dne 28. 2. 2012. Lhůta pro podání kasační stížnosti proto marně uplynula dne 13. 3. 2012 a kasační stížnost zaslaná dne 30. 5. 2012 byla opožděná.
10. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.].
11. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že s ohledem na opožděnost kasační stížnosti nevyzýval žalobce k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. Takový postup by totiž byl s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti pro její opožděnost ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.
12. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 11. července 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu