Celé znění judikátu:
- Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud zamítl žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Generálního ředitelství cel (dále „správce daně“) ze dne 31. 3. 2018, čj. 3531‑2/2018‑900000‑317, jímž bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí správce daně ze dne 10. 6. 2016, čj. 18041-4/2016-900000-304,4, kterým byla v odvolacím řízení prohlášena nicotnost rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 22. 2. 2016, čj. 11625/2016-550000-3.
[2] Po zahájení řízení o kasační stížnosti zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu podání ze dne 3. 12. 2019 označené jako „zpětvzetí kasační stížnosti“. V něm výslovně uvedl, že podanou kasační stížnost bere zpět. V tomto podání označil nyní projednávanou věc spisovou značkou Nejvyššího správního soudu, uvedením napadeného rozsudku městského soudu i údaji o žalovaném, proti němuž žaloba u městského soudu směřovala.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s., vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.
[4] Stěžovatel uvedl, že bere kasační stížnost zpět, z kontextu podání je zároveň zjevné, že ji bere zpět v celém rozsahu. Ve vztahu k pochybnostem ohledně plné moci, které v řízení vyvstaly, Nejvyšší správní soud podotýká, že zpětvzetí kasační stížnosti podala tatáž osoba jako kasační stížnost samotnou, shoduje se označení stěžovatele, jeho zástupce i jím zmocněného advokáta. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. prosince 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu