Celé znění judikátu:
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2005, čj. 2005/2258/02, zamítl žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí Celního ředitelství Plzeň ze dne 14. 7. 2005, čj. 2462-04/05-1601-23. Daným rozhodnutím správní orgán I. stupně uložil žalobci propadnutí vybraných výrobků podle § 42 odst. 11 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Městský soud v Praze zamítl žalobu žalobce rozsudkem ze dne 2. 6. 2009, čj. 7 Ca 59/2006 ‑ 32.
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 18. 8. 2009 se žalobce (stěžovatel) domáhal zrušení rozhodnutí městského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí o kasační stížnosti, mimo jiné, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě.
Kasační stížnost musí být podána podle § 106 odst. 2 s. ř. s. do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Ze soudního spisu vyplynulo, že napadený rozsudek byl stěžovateli (jeho zástupci) doručen v pondělí 3. 8. 2009, přičemž tento den je rozhodující pro počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti. Tato lhůta v délce dvou týdnů uplynula v pondělí 17. 8. 2009. Kasační stížnost však stěžovatel podal k poštovní přepravě až dne 18. 8. 2009, tedy opožděně. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze podle § 106 odst. 2 věty poslední s. ř. s. prominout, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. srpna 2010
JUDr. Jan Passer
předseda senátu