Celé znění judikátu:
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 8. 2013 kasační stížnost žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2013, čj. 3 A 32/2013 ‑ 71, jímž městský soud zamítl žalobu žalobce na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu.
[2] Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[3] Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 24. 9. 2013, čj. 8 Aps 10/2013 ‑ 15, vyzval k zaplacení soudního poplatku do 2 týdnů od doručení výzvy. Současně jej poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla žalobci doručena 6. 10. 2013.
[4] Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ani v dodatečné lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem. Neučinil tak ani následně. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[5] Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. října 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu