Kasační/ústavní stížnost:
4 Ads 219/2025
Celé znění judikátu:
žalobkyně: HUTIRA s. r. o., IČO: 25324870
sídlem Vintrovna 398/29, 664 41 Popůvky
zastoupená BDO Czech Republic s.r.o., IČO: 26402220
sídlem Nádražní 344/23, 150 00 Praha 5
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované, spočívajícím v tom, že žalovaná neakceptovala podání Přehledu o výši pojistného za leden 2024 ze dne 19. 2. 2024 a považovala jej za podání, ke kterému se nepřihlíží,
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Předmět řízení
1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 22. 4. 2024 domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalované, který spatřoval v tom, že žalovaná neakceptovala podání Přehledu o výši pojistného za leden 2024 ze dne 19. 2. 2024 a považovala jej za podání, ke kterému se nepřihlíží ve smyslu § 123e zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
2. Žalobce navrhoval vyslovení nezákonnosti tvrzeného zásahu a dále žádal, aby soud přikázal žalované obnovit stav před 19. 2. 2024.
- Žaloba
3. Žalobce v podané žalobě nejprve vymezil, že na základě povinnosti dané zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“) podal dne 19. 2. 2024 prostřednictvím e-podání ČSSZ Přehled o pojistném za měsíc leden 2024 (dále též jen „Přehled“ nebo „e-podání“)), o němž byl přesvědčen, že je formálně i materiálně správný. Dne 21. 2. 2024 však zástupce žalobce obdržel do datové schránky "Odpověď na e-Podání z DZ 1317403933". Přílohou této zprávy byl i protokol, ve kterém bylo uvedeno, že podání Přehledu o pojistném za leden 2024 obsahuje chybu při formálně-logických kontrolách datových vět na řádku „Pojistné za zaměstnance“. Na tomto řádku se uvádí úhrn pojistného za všechny zaměstnance zaměstnavatele, kdy pojistné za zaměstnance od roku 2024 činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Žalobce na tomto řádku uvedl částku, která byla z formálního hlediska správná, nicméně z důvodu technického nastavení formuláře došlo k automatickému zaokrouhlení této částky, čímž vznikla popsaná chyba. Konkrétně na řádku „úhrn pojistného za zaměstnance“ byla uvedena částka větší než 7,171 % z částky na řádku „úhrn vyměřovacích základů pojistného“.
4. Důsledkem popsané chyby bylo, že žalovaná odmítla e-podání akceptovat podle ustanovení § 123e zákona č. 582/1991 Sb., jelikož nebylo podáno v požadovaném formátu, struktuře a tvaru. Uvedená chyba však podle názoru žalobce nespočívá v nesprávnosti formátu, struktury či tvaru, ale v technickém nastavení elektronického formuláře. Žalobce má za to, že se jedná o chybu, ke které došlo zjevným a okamžitým selháním v mechanické činnosti formuláře a nešlo ji bez dalšího ze strany žalobce předvídat. Z důvodu technického nastavení elektronického formuláře k e-podání Přehledu o výši pojistného tak žalobce ztratil nárok na slevu na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance, a to navzdory tomu, že vyplněný formulář dle názoru žalobce neobsahoval chyby takového charakteru, pro které by bylo možné jeho podání považovat za neúčinné.
5. Žalobce doplnil, že dne 22. 2. 2024 zahájil nápravu, když prostřednictvím e-podání podal nový Přehled o výši pojistného za leden 2024, ve kterém byla částka již správně zaokrouhlena. Tentýž den nicméně zástupce žalobce obdržel do datové schránky "Odpověď na e-Podání z DZ 1319152368", která obsahovala protokol, v němž bylo uvedeno, že podání Přehledu o pojistném za leden 2024 vykazuje chybu, neboť slevu na pojistném bylo možno uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc, tedy pouze do 20. 2. 2024 včetně.
6. Závěrem žalobce shrnul, že v jednání žalované shledává zásah, který byl zaměřen přímo proti němu, přičemž se domnívá, že tento zásah byl nezákonný a bylo přímo zkráceno právo žalobce na slevu na pojistném.
- Vyjádření žalované.
7. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby ji soud pro nedůvodnost zamítl.
8. Ve vyjádření uvedla, že dle její evidence žalobce podal dne 19. 2. 2024 prostřednictvím e-podání ČSSZ Přehled o výši pojistného za měsíc leden 2024, přičemž na řádku „úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří nejsou zdravotnickými záchranáři nebo členy HZS podniku“ uvedl částku 3 993 423 Kč a do řádku „pojistné za zaměstnance“ uvedl částku 287 475 Kč. Výpočtem podílu těchto částek v procentech pak vychází 7,1987 % (sazba pojistného za zaměstnance). Následně byla zaměstnavateli do datové schránky odeslána zpráva o zamítnutém podání, kde v popisu hlavní chyby bylo uvedeno, že hodnota údaje „Pojistné za zaměstnance“ je > 7,171 %; úhrn vyměřovacích základů a zároveň rozdíl 7,1 % úhrn vyměřovacích základů a pojistné za zaměstnance je > 100. Tato zpráva byla žalobci dodána do datové schránky dne 20. 2. 2024 v 11:00:18 hod., ID zprávy: 1318022929.
9. Opravený Přehled o výši pojistného za měsíc leden 2024 žalobce podal až dne 22. 2. 2024. Toto podání bylo rovněž zamítnuto, přičemž v popisu hlavní chyby bylo tentokráte uvedeno, že slevu na pojistném lze uplatnit pouze do splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Následně žalobce podal Přehled o výši pojistného za měsíc leden 2024 bez uplatnění slevy na pojistném.
10. Žalovaná proto nesouhlasí s tvrzením žalobce, že e-podání ze dne 19. 2. 2024 bylo formálně i materiálně správné. Zákon o pojistném stanoví sazbu pojistného za zaměstnance 7,1 % bez dalšího. Proklientský přístup žalované je zohledněn v tom, že jako kontrolu při podání Přehledu o výši pojistného stanovila hranici 7,171 %. Žalobce tuto hranici překročil, když v Přehledu o výši pojistného, podaného dne 19. 2. 2024, uvedl sazbu pojistného za zaměstnance ve výši 7,1987 %. Na akceptaci překročení zákonem stanovené sazby pojistného (7,1 %) není právní nárok. Žalobce byl na chybu včas upozorněn a měl možnost zaslat opravný Přehled o výši pojistného až do konce dne 20. 2. 2024. Této možnosti však nevyužil.
- Jednání před soudem
11. Při jednání konaném dne 27. 8, 2025 žalobce předně upřesnil formulaci žalobního petitu, pokud jde o specifikaci nezákonného zásahu, a to tak, že požadoval, aby soud určil nezákonnost zásahu spočívajícího v tom, že žalovaná neakceptovala podání Přehledu o výši pojistného za leden 2024 ze dne 19. 2. 2024 a považovala jej za podání, ke kterému se nepřihlíží ve smyslu § 123e zákona č. 582/1991 Sb.
12. Žalobce dále zopakoval, že dne 19. 2. 2024 podal Přehled o výši pojistného za leden 2024, v rámci něhož uplatnil slevu na pojistném za postižené zaměstnance. Žalobce podal Přehled včas, tedy do 20. dne kalendářního měsíce. Žalovaná nicméně, podle názoru žalobce neoprávněně, toto podání označila za podání, k němuž se nepřihlíží. Žalobce nerozporoval podmínky upravené v § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., kdy podání ve formě datové zprávy musí být učiněno ve formátu, struktuře a tvaru určeném správním orgánem, jinak je neúčinné. Má však za to, že vada, kterou Přehled měl, nebyla vadou formátu, struktury či tvaru, nýbrž byla to vada obsahová. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2025, č. j. 7Afs 136/2024 – 36, který řešil dle jeho názoru obdobnou situaci. Týká se sice elektronických podání ve vztahu k finanční správě, nicméně vyplývá z něj, že uvedení nesprávného rodného čísla v podání je typickou obsahovou vadou, nikoli vadou struktury, a nelze tedy podání odmítnout jako celek. Na obsahové vady podání úprava v § 123e zákona č. 582/1991 Sb. nedopadá. Žalovaná proto měla dle názoru žalobce e-podání zpracovat a případně zjištěnou vadu procesními předpisy předvídaným postupem odstraňovat. Žalobce dále poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č. j. 2Afs 395/2020 – 55, který vyšel z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. 11. 2019. Uvedený rozsudek se opět vztahuje na daňové řízení a vyplývá z něj, že formulář musí být stanoven zákonem nebo vyhláškou; jeho závěry lze použít i v projednávané věci. Žalobce dále upřesnil, že software, který používá pro zpracování podkladů pro přehledy o výši pojistného, vygeneroval chybu v zaokrouhlování, neboť stanovil pojistné ve výši 7,198% z úhrnu mezd za zaměstnance. Nejednalo se tedy o situaci, kdy by částku zaokrouhlil samotný elektronický formulář žalované, jak bylo mylně uvedeno v žalobě. Žalobce nerozporoval, že jím používaný software (dodaný externí firmou) vygeneroval částku pojistného, která přesahovala výši určenou zákonem (7,1%), jednalo se však ze strany žalobce o chybu obsahovou, nikoli o chybu struktury či formátu, e-podání proto nemělo být odmítnuto.
13. Žalovaná zdůraznila, že výše pojistného je zahrnuta ve struktuře datové věty, nejedná se o obsahovou položku, kterou je např. jméno a podobně. K chybě žalobce v položce výše pojistného nemohlo dojít v důsledku zaokrouhlování, neboť se jednalo o částku v absolutní výši téměř 4 000 Kč za čtyři zaměstnance, a to už není důsledek chybného zaokrouhlování, ale důsledek nesprávně nastavené procentní sazby pro odvod pojistného, kterou má ve svém mzdovém softwaru chybně nastaven žalobce. Žalobce překročil nejen zákonem stanovenou procentní sazbu 7,1%, ale i sazbu 7,17%, kterou má ve svém formuláři proklientsky nastavenou žalovaná. Žalobce podal Přehled den před uplynutím zákonné lhůty, přesto měl dostatek času pro podání opraveného Přehledu a pro uplatnění slevy na pojistném. Zprávu o zamítnutém podání dostal žalobce do datové schránky dne 20. 2. 2024 v 11 hodin dopoledne, měl tedy možnost své podání ve lhůtě opravit, což však neučinil, neboť se do své datové schránky přihlásil až den poté. Druhé (opravené) podání ze dne 22. 4. 2024 tak bylo rovněž zamítnuto, a to z toho důvodu, že žalobce uplatnil slevu na pojistném po zákonem stanoveném termínu. Žalobce proto podal třetí podání dne 23. 2. 2024, kde již slevu na pojistném neuplatnil. V tomto třetím podání však změnil úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, což potvrzuje, že v prvním podání měl chybu i ve mzdách, kterou napravil až v třetím podání.
14. K žalobcem odkazovaným judikátům žalovaná poznamenala, že nelze srovnávat chybně vyplněné rodné číslo a nezákonnou sazbu pojistného. Judikatura týkající se finanční správy není pro praxi žalované aplikovatelná. Žalovaná je na základě zákona povinna stanovit strukturu a tvar datové věty a plátci jsou povinni ji dodržovat. K chybě v Přehledu pojistného došlo v daném případě jednoznačně v důsledku chybně nastaveného mzdového softwaru žalobce, který nerespektoval datovou větu uveřejněnou na e-portále žalované. S ohledem na chybu v zaokrouhlování má navíc žalovaná proklientsky benevolentněji nastavenou hranici sazby pojistného, jedná se ale o odchylky v řádech desítek korun a nikoli tisíců, jako u žalobce. Žalobce ale i tuto benevolentní hranici překročil. Přesto měl možnost na situaci včas reagovat a opravený přehled znovu poslat. To ale včas neučinil.
15. Ve věcech, o nichž u soudu probíhá řízení o ochraně před nezákonným zásahem (§ 82 s. ř. s.), žalovaný správní orgán zpravidla nevede spis ve smyslu § 17 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), který by odrážel průběh úředních úkonů vztahujících se k žalobci. Oproti správnímu řízení završenému rozhodnutím tu proto není obvyklý formální podklad, se kterým by se žalobce mohl seznámit dříve než v soudním řízení a k němuž by se mohl před podáním žaloby vyjádřit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2023, č. j. 10 As 326/2022-88).
16. Soud proto provedl při jednání důkaz listinami, které ve věci předložili účastníci, a z nich zjistil následující skutkový stav:
17. V Přehledu o výši pojistného za období 01/2024, zpracovaném žalobcem dne 16. 2. 2024 a doručeném žalované dne 19. 2. 2024, žalobce v oddíle B „Pojistné odváděné za zaměstnance a za zaměstnavatele“ vyplnil v položce 1. „Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří nejsou zdravotnickými záchranáři nebo členy HZS podniku“ částku 3 993 425 Kč a v položce 6. „Pojistné za zaměstnance“ částku 287 475 Kč, což vyjádřeno procentuální sazbou činí 7,1987 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
18. Protokolem České správy sociálního zabezpečení k elektronickému podání žalobce PVPOJ, doručenému ČSSZ dne 19. 2. 2024 ve 12:27:25 hodin (identifikátor 1317403933), byl žalobce upozorněn, že jeho e-podání obsahuje chybu; z tohoto důvodu nesplňuje podmínky § 123e zákona č. 582/1991 Sb. a proto se k němu nepřihlíží a žalovaná jej dále nezpracovává. Chyba byla zaznamenána pod kódem 121 (chyba při formálně-logických kontrolách datové věty) a popsána jako „PVPOJ23_LT: 121 – Hodnota údaje „Pojistné za zaměstnance“ je > 7,171 %; úhrn vyměřovacích základů a zároveň rozdíl 7,1 % úhrn vyměřovacích základů a pojistné za zaměstnance je > 100.“ Žalobce byl poučen, že jeho e-podání nelze přijmout a dále zpracovat a vyzván, aby jej po odstranění chyby zaslal znovu ve správném formátu, struktuře a tvaru.
19. Z doručenky k Protokolu České správy sociálního zabezpečení k elektronickému podání PVPOJ (identifikátor 1317403933), vyplynulo, že Protokol označený předmětem „Odpověď na e-Podání z DZ 1317403933“ byl dodán datovou zprávou (ID zprávy 1318022929) do datové schránky žalobce dne 20. 2. 2024 v 11:00:18 hodin a doručen přihlášením oprávněné osoby do datové schránky dne 21. 2. 2024 v 8:56:13 hodin.
20. Protokolem České správy sociálního zabezpečení k elektronickému podání žalobce PVPOJ, doručenému ČSSZ dne 22. 2. 2024 v 7:54:39 hodin (identifikátor 1319152368), byl žalobce upozorněn, že jeho e-podání obsahuje chybu; z tohoto důvodu nesplňuje podmínky § 123e zákona č. 582/1991 Sb. a proto se k němu nepřihlíží a žalovaná jej dále nezpracovává. Chyba byla zaznamenána pod kódem 129 (chyba při formálně-logických kontrolách datové věty) a popsána jako „PVPOJ23_LT: 129 – Slevu na pojistném lze uplatnit pouze do splatnosti pojistného za příslušný kalendářní měsíc.“ Žalobce byl poučen, že jeho e-podání nelze přijmout a dále zpracovat a vyzván, aby jej po odstranění chyby zaslal znovu ve správném formátu, struktuře a tvaru.
21. Z doručenky k Protokolu České správy sociálního zabezpečení k elektronickému podání PVPOJ (identifikátor 1319152368), vyplynulo, že Protokol označený předmětem „Odpověď na e-Podání z DZ 1319152368 – podání PVPOJ VS7725173566 „HUTIRA s.r.o.“ bylo zamítnuto“ byl dodán datovou zprávou (ID zprávy 1319223237) do datové schránky žalobce dne 22. 2. 2024 v 9:47:02 hodin a doručen přihlášením oprávněné osoby do datové schránky dne 22. 2. 2024 ve 12:44:50 hodin.
22. V Přehledu o výši pojistného za období 01/2024, zpracovaném žalobcem dne 16. 2. 2024 a doručeném žalované dne 23. 2. 2024, žalobce v oddíle B „Pojistné odváděné za zaměstnance a za zaměstnavatele“ vyplnil v položce 1. „Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří nejsou zdravotnickými záchranáři nebo členy HZS podniku“ částku 4 053 450 Kč a v položce 6. „Pojistné za zaměstnance“ částku 287 795 Kč, což vyjádřeno procentuální sazbou činí 7,1000 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců.
- Posouzení věci Městským soudem v Praze
23. Žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Dle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
24. Podle § 87 odst. 2 věta první s. ř. s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem.
25. Podle § 87 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
26. Předmět řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem vymezí žalobce tím, jaké jednání veřejné správy označí za nezákonný zásah, tedy jak zásah zejména po skutkové stránce popíše (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, č. 3687/2018 Sb. NSS). V nynější věci se žalobce v žalobě domáhal toho, aby soud jednak určil, že zásah žalované spočívající v tom, že žalovaná neakceptovala podání Přehledu o výši pojistného za leden 2024 ze dne 19. 2. 2024 a považovala jej za podání, ke kterému se nepřihlíží ve smyslu § 123e zákona č. 582/1991 Sb., byl nezákonný, a jednak aby přikázal žalované obnovit stav před 19. 2. 2024. Jde tedy o kombinaci petitu deklaratorního a zápůrčího; taková kombinace je možná (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019‑39, č. 4178/2021 Sb. NSS, Žaves, bod 108).
27. Ochranu před nezákonným zásahem poskytuje správní soud tehdy, je-li žalobce přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2008, čj. 2 Aps 1/2005-65, publ. č. 603/2005 Sb. NSS). Soudy přitom musí nejprve zkoumat splnění čtvrté podmínky, neboť neexistence zásahu vede k nepřijatelnosti žaloby (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu z 19. 9. 2007, čj. 9 Aps 1/2007-68, č. 1382/2007 Sb. NSS, a z 18. 12. 2019, čj. 6 As 167/2019-36, č. 3973/2020 Sb. NSS).
28. Žalobcem namítaný zásah může být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., neboť nepřijetí e-podání ke zpracování nemůže být rozhodnutím v autonomním smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Rozhodnutím totiž může být jen vrchnostenský akt vydaný (či alespoň určený k vydání) v řízení formalizovaném právními předpisy. Materiální znak „zásahu do práv“ totiž není znakem rozlišujícím použitelnost žalobního typu (srov. rozhodnutí rozšířeného senátu NSS č. j. 7 Aps 3/2008-98 ze dne 16. 11. 2010, č. 2206/2011 Sb. NSS, odst. 17 a 23; č. j. 2 As 86/2010-76 ze dne 18. 9. 2012, č. 2725/2013 Sb. NSS, odst. 30–33; č. j. 8 As 8/2011-68 ze dne 30. 7. 2013, č. 2908/2013 Sb. NSS, odst. 29; č. j. 6 As 68/2012-47 ze dne 19. 8. 2014, č. 3104/2014 Sb. NSS, odst. 36–39). Dosud převažující náhled na § 65 odst. 1 s. ř. s. vyžaduje k naplnění formálního znaku rozhodnutí předepsanou formalizovanou podobu úkonu a vydání úkonu v rámci formalizovaného postupu, o jehož průběhu a výsledku je pořizována dokumentace (odst. 78 usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 79/2016-41 ze dne 10. 7. 2018, č. 3779/2018 Sb. NSS). Případně postačuje to, aby „založení, změna, zrušení nebo závazné určení práv individuálně určených jednotlivců bylo vtěleno do aktu správního orgánu, u nějž je předepsána písemná forma …“ (odst. 31 usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 As 436/2017-43 ze dne 17. 9. 2019, č. 3931/2019 Sb. NSS). Nepřijetí e-podání žalobce ke zpracování a vyrozumění o tom, že se k jeho e-podání nepřihlíží je proto faktický úkon provedený sice na základě zákonného podkladu, avšak zcela mimo jakékoliv řízení. Formalizovaný postup totiž právní řád v tomto případě nepředvídá. Čtvrtá podmínka výše uvedeného testu je proto splněna, žalobce zvolil správní žalobní typ a žaloba je přijatelná.
29. Dle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. V posuzované věci se žalobce nedomáhá vydání pouze deklaratorního výroku, ale též výroku zápůrčího. Právní předpisy však v daném případě žalobci neposkytují jiný právní prostředek, který by mohl pro svou ochranu využít. Žaloba je proto rovněž přípustná.
30. Dle § 84 odst. 1 žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. V posuzované věci se nejedná o trvající zásah. Nepřijetí e-podání žalobce ke zpracování je jednorázovým zásahem s trvajícími důsledky (srov. nález Ústavního soudu z 15. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS 635/18, v němž Ústavní soud zdůraznil specifika trvajících zásahů). Objektivní i subjektivní lhůta pro podání žaloby byla ke dni podání žaloby zachována.
31. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím v nepřijetí e-podání žalobce ke zpracování a vyrozumění o tom, že se k jeho e-podání nepřihlíží, byla podána včas ve smyslu § 84 odst. 1 s. ř. s., osobou k tomu oprávněnou (§ 82 s. ř. s.) a je přípustná (§ 85 s. ř. s.).
32. Soud v mezích žalobních tvrzení a žalobcem vymezeného zásahu přezkoumal namítaný postup žalovaného správního orgánu, přičemž vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
33. Soud o věci uvážil následovně.
34. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že účinnou soudní ochranu je třeba poskytnout jen tehdy, pokud orgány veřejné správy zasahují (popř. zasáhly, jde-li o deklaraci nezákonného zásahu) do veřejných subjektivních práv nebo povinností jednotlivce, tj. stanoví mu nové povinnosti, které dosud neměl, anebo jej odmítají zbavit určitých povinností, které již má; přiznávají, anebo odmítají mu přiznat určitá jednotlivcem nárokovaná práva; jinak zasahují do jeho práv konáním, anebo opomenutím, tedy mj. i nekonáním v případě, že právo stanovuje povinnost veřejné správy za stanovených podmínek konat, ať již předepsanou formou, anebo fakticky (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS).
35. V daném případě je zřejmé, že postup žalované zasahuje přímo proti žalobci, neboť nebylo přijato ke zpracování jeho e-podání ze dne 19. 2. 2024, přičemž žalobce byl datovou zprávou ze dne 20. 2. 2024 automatizovaným systémem žalované upozorněn, že k jeho e-podání se nepřihlíží a byly mu sděleny důvody prostřednictvím identifikované chyby. Zásah se dotýká práva žalobce na uplatnění slevy na pojistném za zaměstnance. Z těchto důvodů je splněna první, druhá (žalobce je přímo zkrácen na svých právech) i pátá podmínka (zásah byl zaměřený přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo) pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem.
36. V projednávané věci je tak sporné pouze splnění třetí podmínky zásahu, tedy zda žalovaná postupovala či nepostupovala v souladu se zákonem.
37. Podle §9 odst. 1 zákona o pojistném zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení.
38. Podle §9 odst. 2 zákona o pojistném zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a), podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c) a o výši pojistného, které je povinen odvádět … Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
39. Podle §7 odst. 1 písm. c) zákona o pojistném sazby pojistného činí u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění. (důraz doplněn soudem).
40. Podle §7 odst. 3 zákona o pojistném pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
41. Podle §7a odst. 1 písm. f) zákona o pojistném zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
42. Podle §7c odst. 2 zákona o pojistném slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží.
43. Podle §123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány. (důraz doplněn soudem).
44. V projednávané věci žalobce podal dne 19. 2. 2024 u žalované formou e-podání Přehled o výši pojistného za období 01/2024, ve kterém uvedl v položce 1. „Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců“ částku 3 993 425 Kč a v položce 6. „Pojistné za zaměstnance“ částku 287 475 Kč, což vyjádřeno procentuální sazbou činí 7,1987 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců. Zákonem stanovená sazba pojistného přitom činí 7,1% z vyměřovacího základu, což by v případě žalobce odpovídalo částce pojistného ve výši 283 534 Kč.
45. Orgán sociálního zabezpečení je povinen na základě §123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. zveřejnit pro účely podání činěného v elektronické podobě ve formě datové zprávy formát, strukturu a tvar datové věty. Na e-portálu žalované, veřejně přístupném všem plátcům pojistného, se nachází mj. též formulář přehledu o výši pojistného, který datovou větu ve struktuře a tvaru určeném žalovanou obsahuje, přičemž obsahuje rovněž logické kontroly, které uživatele upozorní na případné chyby. To žalobce ostatně ani nesporoval.
46. Pro zpracování Přehledu o výši pojistného za období 01/2024 využil žalobce nikoli formulář žalované veřejně přístupný na jejím e-portále, nýbrž formulář z vlastního softwaru, který obsahoval jinou než zákonem stanovenou sazbou pojistného (namísto 7,1% v daném případě 7,1987 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců). Žalobce tvrdil, že výše pojistného v jiné než zákonné výši není vadou ve formátu, struktuře či tvaru datové zprávy, nýbrž vadou obsahovou, na kterou se ustanovení §123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. nevztahuje, pročež žalovaný správní orgán nebyl oprávněn k takovému e-podání nepřihlížet.
47. Soud se s argumentací žalobce neztotožňuje. Jak již bylo shora uvedeno, na základě §123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. je povinností žalované stanovit formát, strukturu a tvar datové věty. Smyslem a účelem přehledu o výši pojistného je logicky povinnost plátce podat řádnou informaci o výši vyměřovacího základu a výši pojistného, které plátce na účet žalované v zákonem stanovené lhůtě odvede. Údaj o výši pojistného nemůže být v přehledu určený libovolně, nýbrž musí odpovídat zákonem stanovené procentuální sazbě pojistného, která nutně musí být coby nosný údaj obsažena ve struktuře datové věty zveřejněné žalovanou a dostupné všem plátcům prostřednictvím jejího e-portálu.
48. Pokud žalobce využil k podání přehledu o výši pojistného za období 01/2024 jiného formuláře, než který je zveřejněn na e-portále žalované, a k tomuto úkonu využil vlastního placeného softwaru, pak takový postup spočívající ve využití jiného (vlastního) formuláře je sice možný, avšak pouze pokud respektuje datovou větu zveřejněnou žalovaným správním orgánem, včetně údaje o zákonem stanovené procentuální sazbě pojistného. Žalobcem v Přehledu uvedený údaj o výši pojistného byl v rozporu nejen se zákonnou procentuální sazbou pojistného, nýbrž překročil i procentuální hranici, kterou ve prospěch plátců pojistného v datové větě stanovila žalovaná (7,17 %), aby vyloučila vyřazení e-podání z automatizovaného zpracování v případech toliko nesprávného zaokrouhlování.
49. Jelikož bylo žalobcovo e-podání automatizovaným systémem vyhodnoceno jako chybné právě pro rozpor se zveřejněnou datovou větou (a v ní ve prospěch plátců pojistného stanovenou procentuální sazbou pojistného), postupovala žalovaná v souladu se zákonem, když žalobce na chybu v jeho e-podání včas upozornila protokolem o chybovém hlášení a vyzvala žalobce, aby po odstranění chyby přehled o výši pojistného za období 01/2024 podal znovu ve správném formátu, struktuře a tvaru. Skutečnost, že žalobce se do datové schránky přihlásil až den po uplynutí zákonné lhůty pro podání přehledu o výši pojistného (21. 2. 2024), a nápravu v podobě opraveného přehledu ve správném formátu, struktuře a tvaru, v zákonem stanovené lhůtě již nemohl podat, jde plně k jeho tíži. Pokud plátce pojistného podává přehled o výši pojistného při samém konci lhůty, je na něm, aby o to pečlivěji sledoval, zda je jeho e-podání přijato ke zpracování a zda automatizovaný systém nevykáže chybové hlášení, na které je třeba v zákonné lhůtě reagovat. To ale žalobce neučinil a včasnou nápravu tudíž nezjednal.
50. Postup žalovaného správního orgánu spočívající v tom, že tento neakceptoval podání Přehledu o výši pojistného za leden 2024 ze dne 19. 2. 2024 a považoval jej za podání, ke kterému se nepřihlíží, byl tak v souladu s právními předpisy (§123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb.).
51. Poslední podmínka nezbytná pro přiznání ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu – nezákonnost tvrzeného zásahu – proto v daném případě nebyla splněna.
52. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že judikaturu označenou žalobcem nelze v dané věci aplikovat, neboť se jednak týká jiné právní úpravy ve vztahu k finanční správě a jednak v projednávané věci nešlo o obsahovou vadu formálního charakteru typu nesprávné číslo daňového dokladu, nesprávné rodné číslo či nesprávné DIČ (aplikováno na praxi žalované tedy např. nesprávné IČO plátce), nýbrž o chybu v klíčovém údaji o výši pojistného, tedy o rozpor se strukturou datové věty určené a zpřístupněné žalovaným správním orgánem.
- Závěr a náklady řízení
53. Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.
54. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 27. srpna 2025
JUDr. Ivanka Havlíková v. r.
předsedkyně senátu