Celé znění judikátu:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo zrušeno jeho v záhlaví uvedené rozhodnutí. Tímto rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2018, č. j. DCA-3553/2018-DP1, kterým byl žalobce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.
[2] Žalovaný následně zaslal Nejvyššímu správnímu soudu (dále jen „NSS“) sdělení ze dne 24. 6. 2021 (č. l. 14 spisu NSS), kterým vzal kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a může tedy vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, NSS v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu